VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie divadla na Moravě: loutky i rukopisy

Brno /FOTOGALERIE/ - Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně se pyšní loutkami rodiny Kopeckých i scénickými návrhy Josefa Čapka.

18.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií

Loutky rodiny Kopeckých v Moravském zemském muzeu v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Náčrty scén Jaroslava Auerswalda ke hře Maryša bratří Mrštíků, scénické návrhy Josefa Čapka k Janáčkově opeře Výlet pana Broučka na Měsíc nebo vzácné loutky řezbáře Sychrovského, který byl kmotrem malíře Mikoláše Alše. Celkem je v depozitářích oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea přes dvaaosmdesát tisíc předmětů a všechny odkazují nejen k mimořádné tradici českého loutkářství, ale i k profesionálnímu divadlu na Moravě nebo významným brněnským osobnostem v české divadelní kultuře.

Dnešní název oddělení dějin divadla zavedlo Moravské zemské muzeum teprve v roce 1991, a zpečetilo tak činnost pracoviště v budově na Kapucínském náměstí. „Tato sbírka slouží hlavě k badatelským účelům, veřejnosti ji představujeme spíše příležitostně, výstavy zde nebývají častěji než jednou za pět let. Je to vlastně jediné oddělení muzea, které nemá stálou expozici a výstavy,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková. Dodala, že o stálé expozici oddělení dějin divadla muzeum usiluje a v úvahu přicházejí galerijní prostory Brněnského kulturního centra v Radnické ulici.

Legenda Kopeckých

Sbírku ukrytou v pečlivě střežených depozitářích kurátoři dělí na několik částí: archiválie, rukopisy, fotografie a filmy, scénické a kostýmní návrhy, obrazy a grafiky, programy, plakáty, loutková divadla, výstřižky a recenze, zvukové záznamy, pozůstalosti po divadelních osobnostech a trofeje neboli sbírku kuriózních předmětů.

O české loutkařství s důrazem na kočovné marionetové divadlo bylo oddělení dějin divadla rozšířeno až v šedesátých letech 20. století. A kromě pěti tisíc loutek sbírka ukrývá také dekorace nebo opony kočovných divadel. „Nejstarší a nejvzácnější loutky pocházejí z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského z poloviny 19. století. Byl to křestní kmotr Mikoláše Alše. A dle Alšových vzpomínek řezal a maloval loutky pro mnoho našich i cizích loutkářů,“ přiblížil českého autora divadelní historik a vedoucí oddělení dějin divadla Jaroslav Blecha. Dodal, že Sychrovského loutky mají vznešený barokní ráz a vlasy i vousy jsou vždy pěkně stylizované.

K unikátům patří také marionety rodiny Flachsů. „Jan Flachs junior se usadil v Modřicích u Brna a s loutkovým divadlem a kolotočem cestoval po Moravě. Tyto loutky jsou neobvykle vysoké, až jeden metr, jsou symetrické a tváře mají expresivní výraz,“ uvedl Blecha. Oddělení dějin divadla se může pochlubit také loutkami rodiny Kopeckých, jedné z nejpopulárnějších loutkářských dynastií u nás. Ojedinělá je také kolekce brněnského sběratele a loutkáře Františka Melichara od řezbáře Antonína Suchardy z Nové Paky.

Další významnou součástí sbírky jsou divadelní dokumenty, mezi nimiž Moravské zemské muzeum opečovává například cedule z roku 1795 a 1839 k představením královského Národního divadla v Brně, které bylo v místě dnešní Reduty na Zelném trhu, nebo rukopis hry Lavička od Jiřího Mahena z roku 1918. I přes tyto významné odkazy do minulosti si divadelní historik Jaroslav Blecha myslí, že když jsou tyto předměty vytrženy z kontextu konkrétního představení, ztrácejí svoji osobitou funkci. „I když se z inscenace dochová film, videozáznam nebo režijní kniha, jsou to jen fragmenty, svědectví, jimiž nelze přenést například vůni kouře z jeviště,“ říká Blecha.

K základní metodě dokumentace patřily také více než sto let fotografie. Přímo na jevišti se fotilo od dvacátých let 20. století. Moravské zemské muzeum má více než čtyřicet tisíc fotografií, v nichž jsou zastoupeni Rafael Sedláček, Jiří Dobrovolný, Jef Kratochvil nebo Karel Slach. Sbírku snímků a negativů nevedou pracovníci oddělení pod jmény autorů, protože většina z nich je anonymní. Na elektronickém zpracování snímků dlouhodobě pracují.

Dědictví filozofů

Scénografická část sbírky obsahuje přes tři tisíce položek, z nichž jsou velmi cenné Auerswaldovy náčrty scén z počátku 20. století, kdy se začínaly uplatňovat nové dekorace. Sbírka obsahuje také scénické a kostýmní návrhy Jindřicha Štyrského, Eduarda Miléna, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a dalších. „Těmi nejvzácnějšími jsou kromě Auerswaldových náčrtů také kostýmní návrhy Alexandra Vladimíra Hrsky pro operu Beatrice Caracci F. Neumanna z roku 1922, návrhy Josefa Čapka k opeře Výlety pana Broučka na Měsíc z roku 1926 nebo kostýmní návrhy Eduarda Miléna k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924,“ vyjmenoval zajímavé exponáty Blecha.

S rozvojem techniky a díky snaze videodokumentaristy Aleše Záboje patří do sbírky muzea záznamy představení od roku 1987 v nastudování brněnských experimentálních divadel Husa na provázku, HaDivadla a Ochotnického kroužku. Záboj postupně vytvořil takzvaný Projekt pro zachování kultury. V jeho koncepci uvádí: archiv tvoří dokumenty o lidech pronásledovaných za socialismu, dokumenty z kulturních aktivit natočených před i po listopadové revoluci a několik set fotografií z období od okupace sovětskou armádou v roce 1968 až do současnosti. Je to verbální dědictví filozofů, umělců, teoretiků, vědců, ale i neverbální odkaz výtvarníků, architektů a divadelníků.

Téměř v každé muzejní sbírce se nachází kuriózní předměty a výjimkou není ani oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea. „Unikátní je opona z první stálé budovy českého divadla v Brně v ulici Veveří dle návrhu J. V. Kautského. Vzhledem k velkým rozměrům byla zatím vystavena jen jednou, a to u příležitosti výstavy 100 let stálého českého divadla v Brně,“ dodal Blecha. K dalším kuriozitám patří například odlitky rukou, posmrtné masky herců nebo nedopalek doutníku, o který požádal známý brněnský operní pěvec Alois Pivoňka na smrtelném loži, a už jej nedokouřil.

Oddělení dějin divadla

HISTORIE: Jedno z nejmladších pracovišť Moravského zemského muzea. Vzniklo 1. dubna 1957, zpočátku spravovalo sbírky českého Národního divadla v ulici Veveří. Za okupace však došlo k bombovému zásahu divadla a mnoho dokumentů se zničilo. Zbytek sbírky byl přemístěn do Zemského národního výboru v Brně. Kvůli zákonu z roku 1948 nemohlo o sbírky pečovat divadlo jako spolek, ale jen státní instituce, a bez možnosti řádného předání dokumentů tak tato starost připadla Moravskému zemskému muzeu.
SOUČASNOST: Dnešní název muzeum užívá od roku 1991. Oddělení sídlí na Kapucínském náměstí v Brně, jeho sbírka obsahuje přes 82 000 předmětů.

Autor: Markéta Stulírová

18.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Hasiči vyjížděli k popadaným stromům. Výstraha před silným větrem stále trvá

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

V bývalém pivovaru chceme stavět domovy důchodců, má jasno vedení Brna

Brno – Desítky bytů místo dvou domovů důchodců v areálu bývalého pivovaru v brněnských Jehnicích soukromá firma nepostaví. Nechá si jen část pozemku pro výstavbu bytů, zbytek chce prodat městu. To totiž trvá na tom, že v místě musí vzniknout domov důchodců. „Projekt jsme ale ještě nepřevzali. Až developer nabídne rozumnou cenu, předložím návrh zastupitelstvu," oznámil náměstek primátora Petr Hladík.

Dříve ofenzivní mašiny, teď se na gól nadřou. Kometa hostí Třinec

Brno – V listopadu v Brně se utkaly ofenzivní mašiny hokejové extraligy. Kometa po 23. kole, kdy zdolala Třinec 3:2 po nájezdech, byla nejproduktivnější mužstvo s 88 góly. Třinec měl o dva duely víc, přesto ztrácel na Brňany osm zásahů.Před pátečním zápasem 49. kola, který začíná v šest hodin večer v DRFG Areně, je Kometa třetí nejgólovější a Třinec čtvrtý.

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Hodonín – Zajímavou podívanou připravilo tání ledu v meandrech řeky Moravy. Ve středu se uvolněné ledové kry nahromadily u Rohatce, na druhý den se dostaly k hodonínskému jezu. „Kolem jedenácté dopoledne už směřovaly k Dunaji," uvedl provozovatel Přístaviště U Jezu František Ondruš.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO

Odejde, nebo zůstane? Brněnského útočníka Škodu nově lanaří čínský klub

Brno – Zůstane, nebo odejde? Otázka, která se v případě brněnského fotbalisty Michala Škody skloňuje od skončení podzimní části nejvyšší soutěže. Podle zjištění Brněnského deníku Rovnost se do hry o útočníka Zbrojovky tento týden vložil silný zájemce. Do svých služeb ho lanaří čínský klub Baoding Yingli Yitong.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies