VYBERTE SI REGION

Historie divadla na Moravě: loutky i rukopisy

Brno /FOTOGALERIE/ - Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně se pyšní loutkami rodiny Kopeckých i scénickými návrhy Josefa Čapka.

18.7.2009
SDÍLEJ:

Loutky rodiny Kopeckých v Moravském zemském muzeu v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Náčrty scén Jaroslava Auerswalda ke hře Maryša bratří Mrštíků, scénické návrhy Josefa Čapka k Janáčkově opeře Výlet pana Broučka na Měsíc nebo vzácné loutky řezbáře Sychrovského, který byl kmotrem malíře Mikoláše Alše. Celkem je v depozitářích oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea přes dvaaosmdesát tisíc předmětů a všechny odkazují nejen k mimořádné tradici českého loutkářství, ale i k profesionálnímu divadlu na Moravě nebo významným brněnským osobnostem v české divadelní kultuře.

Dnešní název oddělení dějin divadla zavedlo Moravské zemské muzeum teprve v roce 1991, a zpečetilo tak činnost pracoviště v budově na Kapucínském náměstí. „Tato sbírka slouží hlavě k badatelským účelům, veřejnosti ji představujeme spíše příležitostně, výstavy zde nebývají častěji než jednou za pět let. Je to vlastně jediné oddělení muzea, které nemá stálou expozici a výstavy,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková. Dodala, že o stálé expozici oddělení dějin divadla muzeum usiluje a v úvahu přicházejí galerijní prostory Brněnského kulturního centra v Radnické ulici.

Legenda Kopeckých

Sbírku ukrytou v pečlivě střežených depozitářích kurátoři dělí na několik částí: archiválie, rukopisy, fotografie a filmy, scénické a kostýmní návrhy, obrazy a grafiky, programy, plakáty, loutková divadla, výstřižky a recenze, zvukové záznamy, pozůstalosti po divadelních osobnostech a trofeje neboli sbírku kuriózních předmětů.

O české loutkařství s důrazem na kočovné marionetové divadlo bylo oddělení dějin divadla rozšířeno až v šedesátých letech 20. století. A kromě pěti tisíc loutek sbírka ukrývá také dekorace nebo opony kočovných divadel. „Nejstarší a nejvzácnější loutky pocházejí z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského z poloviny 19. století. Byl to křestní kmotr Mikoláše Alše. A dle Alšových vzpomínek řezal a maloval loutky pro mnoho našich i cizích loutkářů,“ přiblížil českého autora divadelní historik a vedoucí oddělení dějin divadla Jaroslav Blecha. Dodal, že Sychrovského loutky mají vznešený barokní ráz a vlasy i vousy jsou vždy pěkně stylizované.

K unikátům patří také marionety rodiny Flachsů. „Jan Flachs junior se usadil v Modřicích u Brna a s loutkovým divadlem a kolotočem cestoval po Moravě. Tyto loutky jsou neobvykle vysoké, až jeden metr, jsou symetrické a tváře mají expresivní výraz,“ uvedl Blecha. Oddělení dějin divadla se může pochlubit také loutkami rodiny Kopeckých, jedné z nejpopulárnějších loutkářských dynastií u nás. Ojedinělá je také kolekce brněnského sběratele a loutkáře Františka Melichara od řezbáře Antonína Suchardy z Nové Paky.

Další významnou součástí sbírky jsou divadelní dokumenty, mezi nimiž Moravské zemské muzeum opečovává například cedule z roku 1795 a 1839 k představením královského Národního divadla v Brně, které bylo v místě dnešní Reduty na Zelném trhu, nebo rukopis hry Lavička od Jiřího Mahena z roku 1918. I přes tyto významné odkazy do minulosti si divadelní historik Jaroslav Blecha myslí, že když jsou tyto předměty vytrženy z kontextu konkrétního představení, ztrácejí svoji osobitou funkci. „I když se z inscenace dochová film, videozáznam nebo režijní kniha, jsou to jen fragmenty, svědectví, jimiž nelze přenést například vůni kouře z jeviště,“ říká Blecha.

K základní metodě dokumentace patřily také více než sto let fotografie. Přímo na jevišti se fotilo od dvacátých let 20. století. Moravské zemské muzeum má více než čtyřicet tisíc fotografií, v nichž jsou zastoupeni Rafael Sedláček, Jiří Dobrovolný, Jef Kratochvil nebo Karel Slach. Sbírku snímků a negativů nevedou pracovníci oddělení pod jmény autorů, protože většina z nich je anonymní. Na elektronickém zpracování snímků dlouhodobě pracují.

Dědictví filozofů

Scénografická část sbírky obsahuje přes tři tisíce položek, z nichž jsou velmi cenné Auerswaldovy náčrty scén z počátku 20. století, kdy se začínaly uplatňovat nové dekorace. Sbírka obsahuje také scénické a kostýmní návrhy Jindřicha Štyrského, Eduarda Miléna, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a dalších. „Těmi nejvzácnějšími jsou kromě Auerswaldových náčrtů také kostýmní návrhy Alexandra Vladimíra Hrsky pro operu Beatrice Caracci F. Neumanna z roku 1922, návrhy Josefa Čapka k opeře Výlety pana Broučka na Měsíc z roku 1926 nebo kostýmní návrhy Eduarda Miléna k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924,“ vyjmenoval zajímavé exponáty Blecha.

S rozvojem techniky a díky snaze videodokumentaristy Aleše Záboje patří do sbírky muzea záznamy představení od roku 1987 v nastudování brněnských experimentálních divadel Husa na provázku, HaDivadla a Ochotnického kroužku. Záboj postupně vytvořil takzvaný Projekt pro zachování kultury. V jeho koncepci uvádí: archiv tvoří dokumenty o lidech pronásledovaných za socialismu, dokumenty z kulturních aktivit natočených před i po listopadové revoluci a několik set fotografií z období od okupace sovětskou armádou v roce 1968 až do současnosti. Je to verbální dědictví filozofů, umělců, teoretiků, vědců, ale i neverbální odkaz výtvarníků, architektů a divadelníků.

Téměř v každé muzejní sbírce se nachází kuriózní předměty a výjimkou není ani oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea. „Unikátní je opona z první stálé budovy českého divadla v Brně v ulici Veveří dle návrhu J. V. Kautského. Vzhledem k velkým rozměrům byla zatím vystavena jen jednou, a to u příležitosti výstavy 100 let stálého českého divadla v Brně,“ dodal Blecha. K dalším kuriozitám patří například odlitky rukou, posmrtné masky herců nebo nedopalek doutníku, o který požádal známý brněnský operní pěvec Alois Pivoňka na smrtelném loži, a už jej nedokouřil.

Oddělení dějin divadla

HISTORIE: Jedno z nejmladších pracovišť Moravského zemského muzea. Vzniklo 1. dubna 1957, zpočátku spravovalo sbírky českého Národního divadla v ulici Veveří. Za okupace však došlo k bombovému zásahu divadla a mnoho dokumentů se zničilo. Zbytek sbírky byl přemístěn do Zemského národního výboru v Brně. Kvůli zákonu z roku 1948 nemohlo o sbírky pečovat divadlo jako spolek, ale jen státní instituce, a bez možnosti řádného předání dokumentů tak tato starost připadla Moravskému zemskému muzeu.
SOUČASNOST: Dnešní název muzeum užívá od roku 1991. Oddělení sídlí na Kapucínském náměstí v Brně, jeho sbírka obsahuje přes 82 000 předmětů.

Autor: Markéta Stulírová

18.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies