Výtvarník Alfons Mucha patří mezi několik málo českých osobností, které jsou ve světě opravdu známé. I když svými plakáty dobyl Paříž, inspiraci čerpal hlavně z jižní Moravy. Mnoho z jeho návrhů však nebylo nikdy realizováno, což motivovalo jeho syna, spisovatele Jiřího Muchu a nyní i vnučku, architektku Jarmilu Mucha Plockovou k tomu, aby na rodinnou tvorbu navázali a vnesli do ní vlastní invenci.

Výjimečnou příležitost, jak více poznat toto „vzácné dědictví“ Alfonse Muchy a jeho potomků, přináší až do konce září výstava v Ivančicích u Brna, kterou připravilo Muzeum Brněnska.

„Ivančický rodák Alfons Mucha se vrací do rodného města prostřednictvím díla své vnučky Jarmily Mucha Plockové. V roce 1988 totiž jeho syn Jiří Mucha udělil právo své dceři Jarmile k vytváření předmětů vycházejících z rodinné tvorby. Od té doby vznikla velká kolekce šperků, váz, nádob a textilu, které Jarmila Mucha Plocková navrhovala nejdříve ve Španělsku, kde žila, a poté v České republice, kam se přestěhovala před šestnácti lety,“ uvedla kurátorka Jana Orlíková.

Detaily a ornamenty

Výstava v ivančickém muzeu představuje průřez dílem Jarmily Mucha Plockové. „První realizace vycházely do posledního detailu z návrhů Alfonse Muchy. Umělkyně musela převést kresbu do trojrozměrného modelu, určit materiál a najít způsob řemeslného zpracování,“ dodala Orlíková. Autorka zvolna zapojovala vlastní nápady a muchovskou inspiraci, které kombinovala se současným výtvarným uměním. Tímto způsobem si Muchova vnučka vybudovala osobitý styl, jenž plně respektuje půvab secesní předlohy.

Jarmila Mucha Plocková v Praze vystudovala architekturu a Akademii výtvarných umění. Prošla řadou ateliérů, až nakonec skončila v Bofillově ateliéru, kde se podílela na stavbách souvisejících s olympiádou 1992. Ještě v tomtéž roce se musela z rodinných důvodů přestěhovat do Prahy. Protože ji však práce na dálku zatěžovala, odešla ze Španělska natrvalo a začala se u nás věnovat uměleckoprůmyslovým návrhům.

Úplně nový tón

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století Alfons Mucha v Paříži spoluvytvářel podobu Art nouveau. Francouzi oceňovali jeho smysl pro vlnivou linii, dekorativní ornament i dovednost zachytit zvláštní půvab žen. Našel tam tehdy inspiraci i v módním japonském dřevorytu a v návrzích okenních vitráží.
Nejvíce se však proslavil plakáty pro slavnou francouzskou herečku Sarah Bernhardt. „Ty udaly úplně nový tón této výtvarné disciplíně. Zanedlouho řada firem považovala za nezbytné mít propagované své zboží tímto novým exotickým umělcem Alfonsem Muchou.

Objednávky na plakáty, dekorativní panó, šperky i zařízení obchodů na sebe nenechaly dlouho čekat. Od prvního plakátu herečky Sarah, který byl vylepen roku 1895, tak pro Muchu následovalo desetiletí práce pod neustálým tlakem termínů,“ dodala Orlíková.

Poté Alfons Mucha osmnáct let pracoval na cyklu monumentálních pláten Slovanská epopej, který daroval Praze k desátému výročí vzniku Československé republiky.



Vzácné dědictví
Místo: Muzeum v Ivančicích u Brna
Kurátorka výstavy: Jana Orlíková
Otevřeno: pondělí až neděle 9.00– 12.00, 13.00–17.00. V září je o víkendu otevřeno jen odpoledne.