VYBERTE SI REGION

Izraelské reggae, blues i písně v jazyce jidiš

Boskovice /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE, VIDEO/ - Třešničkou na dortu v programu boskovického Festivalu pro židovskou čtvrť byli DUB L. F. O. z Izraele, kteří fanoušky roztančili i v dešti.

20.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Boskovický festival byl v sobotu ve znamení deště.

Boskovický festival byl v sobotu ve znamení deště. Foto: DENÍK/Hynek Skoták

„Čtyři sta sedmdesát tři. Přesně tolik jich umřelo při holokaustu na Boskovicku.“ Průvodkyně si odkašlala a letmo očima zkontrolovala početnou skupinu lidí, kteří ji v chladném sobotním dopoledni obklopovali.

I když naučná stezka židovskou čtvrtí města skrývá téměř třicet významných památek, zájemci o dnešní prohlídku jich uvidí jen zlomek. Je 18. července, Festival pro židovskou čtvrť v Boskovicích vrcholí a zvědavců přemítajících o transportu místních Židů v roce 1942 je víc, než mohou průvodci organizačně zvládnout. A tak se příchozí musí spokojit s necelou hodinou prohlídky, v níž kromě nedávno zrekonstruované synagogy uvidí také mikve, bránu z roku 1753 nebo pamětní desky Hermana Ungara či Ignáce Tichého. Šedesát minut pro historii boskovických Židů v kostce, vše v přítomnosti mlčenlivých architektonických dokladů o staleté segregaci jednoho národa.

Co je a není košer

Atmosféru festivalu dokresluje výpověď Zdeňka Tmeje v prvním patře synagogy. Svoji nejznámější sérii fotografií Totaleinsatz autor vytvořil, když byl nasazen na nucené práce v Říši. Tmejovy dokumentární snímky zachycují pracující, prostitutky i jejich zákazníky nebo Hitlera v blízkosti nápisu Schluss. Legendární český fotograf si tehdy nechal poslat chemikálie k vyvolávání a filmy hned exponoval. Snímky přežily i jeho následný výslech na gestapu a útěk do Prahy.

V poledne program láká na projekce filmů v boskovickém kině Panorama, rozhodnu se však s přáteli vyměnit potravu duše za jídlo opravdové. Restauraci Makkabi v židovské čtvrti města nacházíme snadno, horší už je to však s orientací v jídelním lístku. Kam se poděly všechny židovské pochoutky? S povzdechem a rezignací na vypočítavý tah majitele restaurace vytisknout na období festivalu speciální lístky s vyššími cenami a nabídkou běžných českých menu se rozhoduji mezi těstovinami a palačinkami. Z přemýšlení mě nevyruší ani servírka, která na stůl staví suché martini, v kterém plavou drobečky nějakého koření. Nevěřícně hledím k sousednímu stolu, kde se hosté nacpávají českými slepenými širokými nudlemi a spolu s přípitkem polykám všechny své protesty. Nepřijela jsem přece kvůli jídlu a spekulace s číšnicí o tom, co je při podávání českých jídel a britského aperitivu košer, mi přijde absurdní. Úsměv mi do tváře navrací divadlo Naboso, jejichž odpolední představení kvůli dešti organizátoři přesunuli z areálu boskovického hradu do tělocvičny. Klasický text Gabriely Preissové odehrávající se na pozadí tragického osudu Kurta Cobaina vměstnal režisér Tomáš Trumpeš do postmoderní jevištní formy, v níž zachoval dialekt předlohy. Nešťastně zamilovaná krajčířka Eva, která stejně jako Cobain raději nakonec shoří, než aby úplně vyhasla, si publikum podmaní. Líbí se i inscenace Evangelium podle (relouded) Lachtaního divadla Honzy Kovaříka, v němž nejeden divák (včetně mě) tápe. Svou nejistotou jsme nakonec donuceni k výkladu vlastnímu.

Dubem proti dešti

Na divadlo navazuje autorské čtení Jaroslava Achaba Haidlera v antikvariátu U Vážné studny a přednáška Marka Čejky o Izraeli a Palestině. Nápad schovat se před deštěm v místnosti plné knih měla většina promoklých návštěvníků a mnozí se dovnitř nedostanou. Nedostatek místa i vzduchu uvnitř mě znejistí. Nebylo lepší zůstat venku? Najednou je mi vše jedno, s respektem sleduji snímky s kulometnými hnízdy, oplocenými ulicemi a vojáky. V duchu se vracím o dva roky zpět. Žít v Izraeli znamená zvyknout si na zbraně, možné atentáty a politiku, v níž není pro ženy místo.

Další program v synagoze a kině vynechám a s přáteli míříme do čajovny. Podvečer trávíme U Rudyho, v hospůdce, z níž dýchá boskovický genius loci. Zpět do nevlídného počasí nás vyžene až vystoupení Phila Shöenfelta. Skladby rockera, který dříve vystupoval například s Nickem Cavem odstartují sérii koncertů na open air scéně letního kina. Směsici trip hopu, psychedelického folku i blues divákům pod přezdívkou Longital servírují kytarista Dan Salontay a basistka Shiny, po nich na rozhraní vážné hudby a křehkých písniček hodinu a půl úspěšně balancuje Jablkoň. Několik minut před jednou noční déšť přehluší podmanivé tóny reggae, dubu, drum’n’bass a rocku v podání izraelské sestavy DUB L. F. O. Publikum se baví a tančí v rytmech energických skladeb No Place To Run, Positive Reaction nebo Azam Amar. Důrazné bubny, výrazné basy a hlas Roie Avitala přesvědčily o tom, že tento koncert patří k tomu nejlepšímu, co boskovický Festival pro židovskou čtvrť letos nabídl.

Autor: Markéta Stulírová

20.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies