VYBERTE SI REGION

Jako sochař odbrušuje Oth sklo z velké hmoty

Brno – Mnoho hodin drží v rukou těžkou skleněnou kouli. Namáčí ji a hladí, jemně opracovává, brus přitom vydává strašný, kvílivý zvuk.

14.7.2014
SDÍLEJ:

Antonín Oth.Foto: Archiv Antonína Otha

„Nesourodost jemného výsledku s tak mučivým procesem je nápadná – stejně jako v dnešní době nezvykle zdlouhavý a pracný způsob opracovávání," říká o metodě svého otce grafička Markéta Othová. Právě ona pro Brno s Antonínem Othem připravila velkou retrospektivní výstavu, kterou nově hostí hrad Špilberk.Antonín Oth ve škole v kamenickém Šenově.

Antonín Oth – Sklo je jubilejní desátou výstavou z cyklu věnovaného autorské tvorbě současných sklářských výtvarníků. „V královské kapli hradu tyto výstavy pořádá Muzeum města Brna už deset let. Letos je to právě průřez dílem Antonína Otha," uvedla mluvčí muzea Martina Šmídtová.

Výběr prací obsáhl kolem šedesáti objektů, včetně stěžejních děl autora ze sedmdesátých, osmdesátých a počátku devadesátých let. „Nejstarší jsou dva talíře z roku 1957, nejmladší pak dílo z roku 2005," upřesňuje Othová. Současně připomíná, že vystavovat Oth začal po dlouhé odmlce. „V roce 2005 jsme připravili výstavu v Uherském Hradišti, poté v Ostravě a ve Znojmě. Je to pro nás oba krásná práce," dodává Othová.

Antonín Oth začal se sklem pracovat ve čtrnácti letech. „Jeho starší bratr Jiří ho tehdy zachránil z jezuitského gymnázia na Velehradě a rozhodl o tom, že Toník nebude farářem a půjde dělat sklo, protože sklo má budoucnost," přibližuje historii Othová.

Antonín Oth: Sklo
(desátá výstava cyklu věnovanému současnému autorskému sklu)
Muzeum města Brna, hrad Špilberk, královská kaple.
Výstava potrvá do 7. září, přístupná je od úterý do neděle od 10.00 do 18.00 hodin.

Rodiče tak odvezli čtrnáctiletého syna z Nedakonic na Moravském Slovácku do severních Čech, do Boru (tehdy Bor u České Lípy, dnes Nový Bor - pozn. red.). Poté Oth absolvoval Odbornou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a začal pracovat jako brusič skla ve sklárně Moser. V roce 1957 se Oth do Boru vrátil a pracoval jako brusič a návrhář v Ateliérech Borské sklo. „Realizoval projekty umělců, Miluše Roubíčkové, Václava Ciglera či Václava Horáčka a řemeslně prováděl exponáty pro EXPO 58 do Bruselu," poznamenává Markéta Othová.

Na popud přátel výtvarníků Oth v roce 1960 odešel do Prahy na UMPRUM a v sedmadvaceti letech udělal zkoušky do ateliéru Sklo a glyptika. V letech 1963 až 1966 studoval u Stanislava Libenského.Antonín Oth.

Mezi lety 1970 až 1972 Oth vyráběl série ručně broušeného skla pro prodejny, výrobní a obchodní družstvo Dílo. „V roce 1972 odešel zpět na Moravu a přijal s naší maminkou Miladou nabídku kamenických prací při restaurování baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Práce trvaly několik let. Tatínek se živil pracemi do architektury, spolupracoval se svými brněnskými přáteli architekty, hodně společných realizací vzniklo i s malířem Janem Šmídem. V kavárně Bellevue, kam chodíval Oldřich Mikulášek i Jan Skácel, prozpíval při hledání nových pracovních příležitostí mnoho hodin," doplňuje Markéta Othová s tím, že brzy po revoluci v roce 1989 přišel Antonín Oth o svůj brněnský ateliér a přesídlil znovu do Prahy.

Skleněné objekty vytváří Oth netradičně – broušením velkých skleněných mas. „Může to být jen tak velké, co unesu," říká o své tvorbě autor, který se sklem pracuje jako sochař. Pomalu odbrušuje z hmoty. „Nepostupuje podle kreseb, ale objekty vytváří intuitivně," dodává Othová. A upřesňuje, že posledních sedm let již jednaosmdesátiletý Antonín Oth nepracuje.Antonín Oth.

Autor: Markéta Stulírová

14.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies