VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Budař: Baví mě, když se můžu v rolích proměňovat

Brno - /ROZHOVOR/ Herec a zpěvák Jan Budař spolu s Vladimírem Morávkem připravili pro brněnské Divadlo Husa na provázku jevištní verzi nového alba Proměna.

21.12.2008
SDÍLEJ:

Jan BudařFoto: VLP/Ivan Babej

Komorní recitál a při něm Jan Budař sedmkrát jinak. To nabízí zatím poslední premiéra brněnského Divadla Husa na provázku, které na své sklepní scéně nedávno uvedlo netradičně pojatou scénickou podobu nového Budařova alba Proměna.

Večer nazvaný „Proměna aneb Budař už zase hoří, Buršová se na to dívá – tu a tam se ho zatouží dotknout, ale netroufne si“ tak umožní divákům poznat všestranný talent jedenatřicetiletého herce, ale také hlavně muzikanta Jana Budaře.

Proměnu jste natočil se svojí doprovodnou kapelou Eliščin Band letos v létě a vydal jste ji koncem listopadu. Jak dlouho jste na desku sbíral materiál?
Proměna vyšla skoro na den přesně dva roky od vydání naší první desky Uletěl Orlovi. Jsou na ní starší věci i několik nových písniček, které jsem za ty dva roky napsal. Většinou to jsou moje texty a dva z nich pro mě napsal Vladimír Morávek (umělecký šéf Divadla Husa na provázku pozn. redakce). To jsou písničky Odpouštím a Nepoznávám. A na písni Koňmo jak král se zase hudbou podílel Tomáš Matonoha.

Kde všude hledáte inspiraci pro své písničky?
Většinou vně i uvnitř. (smích) Inspirace přichází různě, některá písnička je třeba hotová za půl hodiny, jiná se naopak rodí i roky, všelijak zraje a proměňuje se. Jedna z těch, co byla hotová velmi rychle, je třeba píseň Vydra. K ní jsem napsal text asi za hodinu a ještě ten den jsem ho zhudebnil. A naopak píseň Koňmo jak král ta vznikala hodně dlouho. První nápad se zrodil asi před čtyřmi lety v Paříži v Louvru. Pak mi Tomáš Matonoha na minidisk zabroukal jednu jeho melodii a nabídl mi, že jestli chci, tak ať k ní napíšu text. Tak jsem spojil jeho melodii s textem z Paříže, ale na desku jsme tu píseň nahráli teprve až letos v létě.

Na albu je celkem patnáct písní, ale při představení Budař už zase hoří jich představujete jenom sedm. Proč?
Konečný výběr udělal Vladimír Morávek a doplnil je krásnými šansony Andrey Buršové a Zdeňka Krále. Pak jsme si vypůjčili ze tří divadelních domů kostýmy, které zažily ty nejzajímavější eskapády, a teď to hrajeme ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku.

Právě vaše převleky hrají při představení velkou roli, takže i tím se držíte názvu desky a „proměňujete se“…
Jo, to mě baví. Já jako herec mám moc rád, když se v rolích můžu všemožně proměňovat a i jako zpěvák amatér-nadšenec si různě zadávám všelijaký proměny v žánrech a písních. A k tomu je určený právě tenhle neobyčejný koncert s nečekanou zápletkou ideální. Je takový proměnlivý. (smích)

Jak často budete představení Proměna aneb Budař už zase hoří v Huse na provázku hrát?
Zatím byly dvě reprízy v prosinci a od ledna bychom to měli v Huse na provázku hrávat pravidelně aspoň jednou za měsíc. Nejbližší repríza představení je jedenadvacátého ledna.

Album je netradiční už některými názvy písniček. Jak vás třeba napadl název Nedomazlená?
Ten termín myslím vymyslela moje kamarádka herečka Simona Peková (z brněnského HaDivadla pozn. redakce). A Ivanka Hloužková mi zase jednou řekla, že toto slovo je dobrý název pro píseň. A já jsem nad tím tak přemýšlel a nakonec se to podařilo a vznikl šanson pro odvážnou a nedomazlenou zpěvačku. A protože se zatím odvážná zpěvačka nenašla, tak jsem tu píseň nazpíval na desku já. Kdyby to někoho zajímalo víc, jak která písnička na albu vznikla, tak na webových stránkách www.janbudar.cz je ke každé písni uveden takový malý příběh.

Proměnu jste pokřtili při koncertě v pražském klubu Roxy. Koho jste si pozval za hosty?
Pozval jsem si Anetu Langerovou, kterou jsem potkal při natáčení jejího videoklipu, pak Vojtu Dyka, s ním se zase znám z natáčení filmu Operace Dunaj, ten zazpíval píseň Tanečník a zazpíval ji jako Jiří Korn a taky Jardu Plesla jsem pozval, to je můj dlouholetý kamarád a skoro spolužák z JAMU. Všichni byli skvělí a já jsem měl velikou radost, že nás podpořili a křtili tu naši Proměnu.

Před pár týdny jste svoji novou desku představil i v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím. Jaké jste měl na to ohlasy?
Moc hezký. Jen jak jsem tam udělal tomu albu takovou pěknou reklamu, tak mi pak spousta lidí říkalo, že je hezký, že deska vyšla a že se to dozvěděli, ale že ji nemohli sehnat, protože těch Respektů, který u sebe měli tu naši desku, zase tak moc po republice nebylo, což bylo trochu smutný, protože já se opravdu snažil. (smích)

Na čem teď pracujete? Chystáte něco nového v divadle, v hudbě nebo ve filmu…
Teď se ještě stále věnuju Proměně. S kapelou navštívíme jedenatřicátého ledna hudební pořad Noc s Andělem, kde bychom chtěli Proměnu představit živě a nejlépe i se smyčcovým orchestrem Roxy Ensemble, který s námi album nahrával. Pak se taky chystá obnovená premiéra filmu Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště.
K tomuto filmu existuje asi půl hodina scén, které nikdo nikdy neviděl a my si myslíme, že je to škoda. Takže Vladimír Morávek tento film právě přestříhává a chtěli bychom mu tím dát takovou druhou šanci, protože věříme, že je to skvělý film a že si toho nikdo moc nevšiml. Šestadvacátého ledna bude v Divadle Husa na provázku první uvedení nové verze toho filmu. Jmenovat se bude Hrubeš a Mareš Reloaded.

Kdo je Jan Budař?
- Narodil se 31. července 1977 ve Frýdlantu v Čechách.
- V Brně vystudoval herectví na Janáčkově akademii múzických umění, hrál například v Divadle Na Zábradlí, v Národním divadle v Praze, v Huse na provázku Brno.
- Proslavil se ve filmu Nuda v Brně, ke kterému složil i hudbu a spolu s Vladimírem Morávkem se podílel na scénáři (za roli Standy Pichlíka dostal Českého lva).
- Hrál i ve filmech Mistři, Horem pádem, Duše jako kaviár, Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Pravidla lži, Vratné lahve, Václav.
- Vystupuje s kapelou Eliščin Band, kde zpívá a hraje na klavír.
- Vydal dvě hudební alba – Uletěl orlovi a Proměna.

Autor: Lenka Suchá

21.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies