VYBERTE SI REGION

Janáčkovo dědictví: rukopisy, klavír i dům

Brno - Další díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea přibližuje oddělení dějin hudby. To ukrývá vzácné dokumenty a hudební nástroje.

11.9.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Podobizna Leoše Janáčka - dirigenta.

Podobizna Leoše Janáčka - dirigenta.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Vážení čtenáři, další díly seriálu najdete v pravém sloupci

Unikátní rukopisy Salieriho, Brahmse, Beethovena, Dvořáka nebo nejucelenější sbírku děl a osobních předmětů Leoše Janáčka, která je svým rozsahem i obsahem jednou z nejzajímavějších na světě. To vše ukrývá oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně, jehož součástí je také expozice v domečku, kde žil a tvořil jeden z nejvýznamnějších skladatelů dvacátého století – Leoš Janáček.

Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea má po Českém muzeu hudby v Praze druhou největší hudební sbírku v České republice. „V mnohém, tedy především v kvalitě, však předčíme i je,“ říká s úsměvem zástupce vedoucí oddělení Jiří Zahrádka (na snímku), který se specializuje na kritická vydávání Janáčkových děl. Dodal, že ve fondu je několik set tisíc položek: notové materiály, hudební nástroje nebo dokumenty o skladatelích, spolcích a organizacích.

Na rozdíl od jiných pracovišť Moravského zemského muzea uchovává oddělení dějin hudby hlavně písemnosti. V archivu jsou uloženy autografy neboli rukopisy starších ale i současných hudebních skladatelů, mezi něž patří například Antonio Salieri, Ludwig van Beethoven, Johannes Brahms, Antonín Dvořák nebo Miloš Štědroň. Ke sporným patří autograf Wolfganga Amadea Mozarta, jehož pravost nebyla nikdy dokázána. Samostatný archiv tvoří dílo a pozůstalost Leoše Janáčka, skladatele, který se narodil v roce 1854 v Hukvaldech na severovýchodní Moravě a v Brně založil varhanickou školu, konzervatoř a složil všechna svá díla. „Velikostí i obsahem je tato sbírka opravdu výjimečná. Nikde jinde ve světě nemají ucelenější pozůstalost skladatele,“ uvedl Zahrádka.

Haas a Kaprálová

Janáčkův archiv obsahuje všechny skladatelovy autografy (jen část skladby s názvem Říkadla je v Českém muzeu hudby v Praze), autorizované dopisy, tisky, zápisníky, korespondenci patnácti set tisíc dopisů nebo knihovnu. Mezi zajímavosti patří osobní věci jako psací potřeby, kabát nebo ponožky.

Oddělení pečuje také o kompletní pozůstalost skladatele Pavla Haase, který byl obětí holocaustu, dále brněnské rodačky, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové nebo o sbírky zámku v Náměšti nad Oslavou, rajhradského či augustiniánského kláštera na Starém Brně. „Kopie rukopisů jsou ve vybraných dnech k dispozici badatelům, kterých k nám chodí velké množství,“ prozradil Zahrádka.

Depozitáře oddělení dějin hudby se nacházejí stejně jako kanceláře pracovníků oddělení v bývalé varhanické škole ve Smetanově ulici. Ta byla dříve známá také jako Chlebodárova vila. „Minulý rok jsme se na přání brněnského biskupství bohužel museli vystěhovat z půdy. A i když zde nově máme dvoupatrový moderní depozitář, prostor pro naše sbírky je nedostatečný, a to i přesto, že část z nich včetně hudebních nástrojů je na zámku v Jevišovicích,“ uvedl Zahrádka. Svěřil se také, že snem zaměstnanců oddělení je vznik Janáčkova badatelského centra na Janáčkově náměstí, jehož první návrhy vznikly v padesátých letech minulého století. „Naše sbírka je cenná a zahraničními odborníky vyhledávaná, proto si myslím, že si podobnou instituci Brno zaslouží,“ uvedl Zahrádka.

Rukopisy jsou uloženy v kovových skříních, ty nejcennější dokonce v trezorech. Každý z nich je ve speciální papírové složce. „Papír je pro uchovávání autografu lepší, protože na rozdíl od fólií a umělohmotných obalů chrání dokumenty před plísní. Rukopisů, které už prošly restaurováním, se nesmíme moc často dotýkat. Proto badatelé pracují s kopiemi,“ řekl Zahrádka a dodal, že ve spolupráci s Ústavem hudební vědy Masarykovy univerzity pracují na digitalizaci sbírky.

Hudba v obrazech

Pod oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea patří také Památník Leoše Janáčka ve Smetanově ulici, známý také jako Domeček. Dnes zde Brňané najdou stálou expozici.

Janáček se do domu nastěhoval v roce 1910 se svojí ženou Zdenkou, poté co jim zemřely obě děti. Stavba vznikla podle návrhu stavitele Aloise Horáka. „Nový byt byl sice méně prostorný, ale na tehdejší dobu luxusní. Měl i elektrické osvětlení,“ popsal stavbu Zahrádka. Janáček našel v novém bydlišti klidné prostředí pro svou práci.

Hospodyně Janáčkových, Marie Stejskalová, jej popsala následovně: „Nemohlo být v Brně lepšího bydlení, než jaké jsme měli my ,v domečku‘, jak jsme mu začali říkat a jak se to potom ujalo napřed na varhanické škole a potom v celém Brně. Chodilo se k nám z Haberlerovy (nynější Smetanovy – pozn. redakce) ulice širokou mřížovou branou přes dvůr varhanické školy. Pán dal zahrádku oddělit nízkým železným plůtkem s brankou u chodníčku, kolem kterého jsme potom mívali plno květin. Všichni tři jsme zde rádi pracovali. Pán ošetřoval keře vína u zdi semináře, lezl na žebřík, když česal ovoce a rád opatroval okurky.“

První skladbou, kterou Janáček v domku napsal, byl klavírní cyklus V mlhách. „Vytvořil zde všechna svá stěžejní díla – opery Výlety páně Broučkovy, Káťu Kabanovou, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu a vznikla zde i slavná Sinfonietta, rapsodie Taras Bulba, Glagolská mše či oba smyčcové kvartety,“ uvedl Zahrádka.

Janáčkův domeček se po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2004 vrátil k původní expozici vnitřního prostoru. Je v něm audiovizuální sál, kompletně dochovaná pracovna a výstava věnovaná skladatelově dílu i osobnímu životu. „Pořádáme zde také výstavy současných výtvarníků, jejichž díla reflektují skladatelovu tvorbu. Aktuálně v expozici visí například obrazy Dalibora a Ivana Chatrného, Rudolfa Fily nebo vynikající americké výtvarnice Morgan O’Hara,“ dodal Zahrádka.

Autor: Markéta Stulírová

11.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies