VYBERTE SI REGION

Jef Kratochvil: Na svůj nejlepší snímek teprve čekám

Brno /ROZHOVOR/ - Brněnský fotograf Jef Kratochvil, který už pětadvacet let spolupracuje s Městským divadlem Brno, oslavil v neděli sedmdesáté narozeniny.

30.6.2013 1
SDÍLEJ:

Brněnský fotograf Jef Kratochvíl.Foto: DENÍK/Attila Racek

Ocitl se v blízkosti pumového útoku v Atlantě, dostal se i do válečné zóny v Mostaru, byl jen pár metrů od teroristického útoku v New Yorku v září 2001. Brněnský fotograf Jef Kratochvil, který včera oslavil sedmdesáté narozeniny, se však už více než dvacet let specializuje na divadelní a portrétní fotografie.

Co vás fascinuje na světě divadla?

Opravdu mě fascinuje, když vidím, jak na zkušebně seriózní otcové rodin ve vytahaných trikách a s nimi nádherné dívky metají kozelce, vyplazují na sebe jazyk, koulí očima a vůbec dělají šílené kousky. Mám co dělat, abych nepukl smíchy. A potom se stane zázrak, který umí opravdu jen divadlo. Tito komičtí lidé ožijí na jevišti v záři reflektorů jako úžasné postavy žijící úžasné příběhy.

Co se vám vybaví z doby slavné éry Divadla Husa na provázku?

Slova režiséra Zdeňka Pospíšila uvaděčkám v divadle, které odrážely ataky zájemců bez vstupenek: „Pusťte je tam všechny, divadlo musí praskat ve švech!" A pak taky Franta Kocourek.

Pohybujete se běžně mezi slavnými osobnostmi. Která z nich vás při focení nejvíc překvapila?

Zpěvák Ray Charles, a to jak při jeho pražském koncertě, tak při vystoupení na závěr olympijských her v Atlantě 1996. Slovo celebrita je v současnosti zprofanované bulvárem, ale měl jsem štěstí, že jsem mohl fotografovat hodně slavné lidi. A čím byli úspěšnější a slavnější, tím byli skromnější a byla radost s nimi trávit pracovně čas.

Nepřál jste si někdy být spíš „ten před objektivem" než za ním? Chtěl byste někdy žít život celebrit, které zachycujete?

Na to, abych měl ambici stát před objektivem, mi stačí podívat se ráno do zrcadla a vím, že tam nepatřím. (smích) A žít život celebrit? Jsem se svým životem spokojený, ne-jsem moc společenský člověk, s tím se snažím bojovat. Ale naučil jsem se za objektivem, že dobrý snímek neukecáte, ale musíte ho „ukoukat".

26. srpna 1992 jste z úkrytu na zahradě brněnské vily Tugendhat nafotil neformální schůzku tehdejších premiérů České a Slovenské republiky Václava Klause s Vladimírem Mečiarem, když tam dojednávali okolnosti rozpadu federace. Uvědomoval jste si tehdy, u jak významného okamžiku jste přítomný?

To určitě ne. Trávil jsem tenkrát mnoho času v Praze, byl jsem třeba oficiálním fotografem návštěvy Franka Zappy. A tak jsem se dostával na místa, o kterých se mi za totáče ani nesnilo. Jezdil jsem fotografovat společenské události na americkou ambasádu, provázel Hilary Clintonovou, byl fotografem na dvou olympiádách a podobně. Takže setkání špiček české a slovenské politiky jsem bral jenom jako jednu z mnoha událostí.

Dovedete si představit, že byste se živil jako paparazzi?

Nejsem fotoreportér, považuji se za divadelního a portrétního fotografa. Ovšem od fotoaparátu se nikdy neodlučuji, tak se občas omylem připletu i k závažným situacím. Ale na to, abych dělal reportážní fotografii nebo se dokonce zařadil mezi paparazzi, asi nemám povahu.

Několikrát jste se dostal i do nebezpečných oblastí. Kdy jste se při focení bál o život?

Sice ne přímo o život, ale moc do smíchu mi nebylo, když na silvestra vyhlašovalo Slovensko na náměstí v Bratislavě samostatnost a já tam fotil, jak pálí československé vlajky. Byla to vypjatá atmosféra vůbec neodpovídající našim dobrým vztahům. Dostal jsem se v životě i do válečné zóny v Mostaru, ale jel jsem tam fotografovat Mirka Ondříčka, který tam byl jako poradce při natáčení filmu o místním zázraku zjevení Panny Marie v Medžugorji. Nakonec jsme s kolegou novinářem skončili v minovém poli a v zajetí jedné z válčících stran. Naštěstí to byli jugoslávští kluci, co jezdili do Brna za holkama, posléze nás předávali na mostě jako zajatce. Měli jsme z toho psinu, ale asi to moc legrace nebyla.

V roce 2001 jste byl v New Yorku jen pár metrů od teroristického útoku. Za jakých okolností tam vznikaly vaše snímky?

To byla opravdu náhoda. Prvních pár minut v New Yorku jsme se domnívali, že jde o požár, nikoliv o teroristický útok. Tak jsem komponoval snímky hořících Dvojčat s okolními reklamními panely, než mi došlo, o co jde. Dnes mi řada kolegů říká, proč jsem toho nenafotil víc, ale na to prostě nemám. Když se vedle vás potácejí zkrvavení lidé s amputovanými končetinami, na ně prostě fotoaparát zaměřit neumím.

Existuje osobnost, kterou jste si přál nafotit a nepodařilo se to?

John Lennon. Tak se aspoň vždy stavím s kytičkou, když jsem v New Yorku na Straw-berry Fields v Central parku, kde je jeho skromný památník.

Kterého svého snímku si nejvíc ceníte?

Na ten ještě čekám a doufám, že se mi ho podaří vyfotit.

Vybavíte si nejkurióznější honorář, který jste kdy za svoji fotografii dostal?

Fotil jsem v jednom městečku svatbu starostovy dcery. Její maminka mi půl hodiny nosila do mého autíčka výslužku, kterou by nespotřebovala ani četa vojáků. Musel jsem to zarazit tím, že jsem ujel. Jenže ouha při svém kvapném odjezdu jsem zanechal na stole před svým talířem naexponované filmy. Než jsem to zjistil a na svatbu se vrátil, tak už se přiopilý „strý-ko" podíval, co na těch filmech je, čímž je znehodnotil.

Existuje pro vás vůbec den, kdy nevezmete foťák do ruky?

Už se mi to dlouho nestalo. Možná, že vlastně od mých dvaceti let vůbec. Foťák byl se mnou i v nemocnici.

O čem ještě profesně sníte?

Nevím, nakolik je to profesní, ale moc by se mi líbilo, kdyby den začínal až v jedenáct hodin a kdyby mě, byť jedu podle předpisů, pořád někdo nepředjížděl v rozhrkaných herkách. A taky kdyby se nám politika pořád nepletla tak negativně do života!

Autor: Lenka Suchá

30.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies