Joel Peter Witkin: Hrůzu proměňuji v krásu

Předmět mých snímků může být děsivý, já však hrůzu proměňuji v krásu. Bez krásy bych nemohl tvořit. Tato myšlenka provází Joela Petera Witkina od jedenácti let, kdy začal fotit.

Snímky jedenasedmdesátiletého umělce inspirované motivy zla a temného světa vystavuje jako první v České republice brněnský Dům umění. Joel­Peter Witkin nejenže výstavu v Brně zahájil, ale také na dnešní odpoledne připravuje přednášku.

„I když jsou má díla velmi temná, všemi prostupuje světlo. Mé práce vycházejí z mé vlastní filozofie, je to způsob, jak vidím a definuji život,“ říká o své tvorbě Witkin a dodává, že jinak je velmi veselým a šťastným člověkem.

Výstavu v Domě umění, jenž je součástí mezinárodního projektu Decadence Now!, rozdělil Witkin s kurátorem Otou Urbanem do dvou celků. „V první části jsou snímky novější, druhá část je retrospektivní. V expozici jsou také kresby, které nejsou jen přípravou pro fotografie, ale mají svoji výjimečnou hodnotu,“ přibližuje výstavu Urban, který se dekadentními prvky v umění zabývá od poloviny 90. let. „Inspirovala mě k tomu především Witkinova díla,“ dodává Urban.

Witkin se netají tím, že při tvorbě jej ovlivňují zejména zážitky z dětství. „Jako malý kluk jsem měl zmrzačenou babičku. Považoval jsem to za přirozenou věc a od té doby jsou mi blízcí ti lidé, kteří se něčím odlišují. Důležitá je pro mě jejich vnitřní krása,“ říká fotograf, který se narodil v Brooklynu.

„Ve svých dílech objevuji sám sebe. A ti, kdo nenávidí mé dílo, nenávidí i mne. Ti, kdo chápou, oč v mé práci jde, zároveň chápou, kolik odhodlání, lásky a odvahy je třeba, abych našel zázračno a krásu v lidech, které naše společnost považuje za zmrzačené a dysfunkční,“ dodává Witkin, do jehož tvorby se promítají zážitky z války i kriminalitou poznamenaného Nového Mexika, kde nyní fotograf žije.

Základní témata, jimž se Witkin dlouhodobě věnuje do současnosti, představil již na přelomu 70. a 80. let. Prvním z nich jsou svatí, druhým historie a lidský mýtus a posledním tematickým okruhem se autorovi stala smrt.

„Witkin často pracuje s odkazy k náboženským tématům, inspirují jej i obrazy malířů Francisca Goyi, Hieronyma Bosche nebo Juana Miróa,“ uvedla Barbora Antonová z Domu umění města Brna. Upřesnila, že díky Witkinově tvorbě se v posledních letech stále více objevuje pojem dekadence v souvislosti se současným uměním. „Z českých autorů tento fotograf ovlivnil například Ivana Pinkavu nebo Václava Jiráska,“ říká Antonová.

„Witkinovy obrazy jsou jakési fotografické květy zla. Jsou okamžitě rozpoznatelné, svou precizní strukturou navazují více na zátiší a kompozice starých mistrů než klasickou fotografickou modernu. Witkin se proto může odkazovat k dekadentům, jako byl Felicien Rops nebo Alfred Kubin,“ uvedl Urban.