VYBERTE SI REGION

Josef Šmajs: Zvítězíme-li v zápasu s přírodou, prohrajeme

Brno - (ROZHOVOR) I když jako většina lidí používá počítač z plastu a jezdí autem, filozof Josef Šmajs z brněnské Filozofické fakulty ve svých knihách a přednáškách učí lidi přemýšlet nad jejich vztahem k přírodě. „Filozofii se musíme učit podobně jako se učíme krátit zlomky,“ myslí si autor knih Ohrožená kultura a Evoluční ontologie, který včera oslavil své sedmdesáté narozeniny.

24.11.2008 1
SDÍLEJ:

FILOZOF A SPISOVATEL. Josef Šmajs včera oslavil své sedmdesáté narozeniny.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Co byste si ke svým narozeninám nejvíc přál?
Téměř celý život se zabývám vztahem přírody a kultury, který je předmětem evoluční ontologie. Přál bych si, aby se tato problematika zařadila do výuky na základních a středních školách. Aby se filozofie, která se často pěstuje jako akademická disciplína, přiblížila obyčejnému člověku.

O čem konkrétně je evoluční ontologie?
Ontologie je obecná filozofická teorie skutečnosti. Já jsem se pokusil vytvořit ontologii, která zkoumá, jak věci kolem nás vznikají, jak se vyvíjejí, jak zanikají a jaký je vztah spontánně vznikajících věcí k těm, které vytváříme my lidé. To je ústřední otázka současné společnosti, protože právě na tom, jestli zachováme dostatek přirozených struktur nebo naopak rozšíříme umělé jsoucno na úkor toho přirozeného, závisí, jestli lidstvo jako druh na Zemi přežije. Evoluční ontologie zkoumá totiž opozici dvou řádů – přirozeného, vesmírného a kulturního, který vytváříme my lidé tím, že jsme, podobně jako vesmír, také aktivní a kreativní.

Jak byste si výuku na školách představoval?
Dnes se třeba fyzika učí jako newtonovská. Jde o pojetí skutečnosti, která se sice pohybuje, ale nemění se. Svět se žákům ukazuje jako perpetuum mobile. Jsou v něm síly a pohybující se tělesa, ale zamlčuje se, že vesmír je tvořivý, že vesmírná evoluce vytvořila na Zemi vše živé a neživé včetně člověka. Tento kreativní rys vesmíru je třeba promítnout do všech předmětů vyučovaných na školách. Lidé musejí pochopit, že vinou člověka dochází k nebezpečnému ubývání přirozeného bytí, na kterém naše kultura závisí.

Chtěl byste tedy naučit lidi odpovědnosti vůči přírodě?
Usiluji především o hodnotové převrácení nynějšího vnímání světa. Zatím se věří, že to, co lidé vytvářejí, je hodnotné a nadřazené přírodě. Fakticky ale tím širším, mocnějším a starším systémem je příroda. Kultura je mladý, lidmi vytvářený systém, který přírodu zatlačuje a poškozuje.

Jak může filozofie působit na politiku?
Filozofie by se neměla pěstovat jen jako sbírání známek jako intelektuální útěcha vzdělanců. Veřejnosti by měla nabídnout vizi, které by lidé rozuměli, a mohli tak prosazovat vlastní politickou vůli. Pokud veřejnost o nic neusiluje, protože jí chybí vize, ani politici o nic neusilují, jen se přetahují o moc.

Jaký je váš názor na Stranu zelených?
Jsem rád, že Strana zelených a zelené hnutí existuje, na druhé straně si nejsem jistý, jestli by měla mít pravicovou orientaci. Jako pravicová sice může prosadit v pravicové koalici určitá opatření, kdyby však byla levicovější měla by větší smysl pro sociální problémy a také smysl pro perspektivní problémy lidstva.

Říkáte, že lidé jsou svým založením protipřírodní.
Máme tendenci s přírodou bojovat, podmaňovat si ji. I ve škole se neučíme přírodě rozumět, ale přírodu technologicky ovládat. Máme však i potřebu se přírodě kořit, poslouchat ji, mít z ní strach. V evropské civilizaci se výchovou a vzděláním posilovala tendence ji ovládat, ale na východě ještě nedávno nebyly vysoké stavby světských pánů jako jsou naše hrady a zámky. Třeba v Koreji či Japonsku sídlo boha nepřevyšovalo stromy, ale nakonec i tyto země pohltila technická civilizace. V technizaci a robotizaci jsou ještě odvážnější než my. V našem souboji s přírodou však příroda nemůže prohrát. Když my budeme vítězit, prohrajeme. Přírodě musíme ustoupit. K přírodě totiž patříme.

Dá se navrátit přirozenost tam, odkud se jednou ztratila?
Ano, ale až po zániku našeho druhu. Dnes proto jde o lidské přežití. Buď lidé přírodě ustoupí, nebo nepřežijí. Příroda nás vyřadí ze svého systému, byla tu před námi, bude tu i po nás. Člověk je skutečně ohrožený druh, protože svou činností způsobuje takové změny prostředí, že v něm pak nemůže dobře a šťastně žít. Zúčastnil jsem se světového filozofického kongresu v Soulu a chtěli jsme z třiadvacetimilionového města uniknout na venkov. Po sedmdesáti kilometrech jsme však nedojeli na venkov, ale do skanzenu. Za celý svůj pobyt jsem modré nebe viděl jenom jednou. U nás i jinde to může dopadnout obdobně.

Myslíte si, že vztah kultury a přírody je tak neřešitelně protikladný?
Na úrovni zdravého rozumu se konflikt kultury s přírodou špatně chápe, musí tu pomoci filozofické myšlení. Ale tomuto obecnému myšlení se musíme učit jako fyzice či matematice, podobně jako se učíme krátit zlomky. Není totiž velký rozdíl mezi přírodou živou a neživou, ale mezi přirozeně uspořádanými strukturami a strukturami kulturními jako jsou třeba počítače a města. Struktury neživé, živé i kulturní jsou vybudovány ze stejného materiálu. Rozdíl je pouze v jejich uspořádání. Každý živý systém, když zemře, vrátí zpátky svoji látku planetě, ze které ji odebral. Kultura se však rozšiřuje tak, že přirozené struktury nevratně rozbíjí.

Ale i vy máte plastový počítač a používáte auto.
Nemyslím si, že moje role spočívá v individuálním protestu proti této civilizaci. Vidím ji v protestu filozofickém, teoretickém. V tom, že mohu ukázat těm, kteří chtějí slyšet, vztah kultury vůči přírodě, že mohu přispět k rehabilitaci hodnoty a posvátnosti přírody.

Jaký je váš názor na genetické manipulace?
Máme právo měnit svoji duchovní kulturu, a tím kulturu vůbec. Kulturu jsme totiž vytvořili. Před genetickými manipulacemi člověka a zvířat bych ovšem varoval. Dal bych přednost i neupraveným bio potravinám. Do genomů živých systémů totiž sice umíme vstupovat, ale je to velice nebezpečné a také nejisté. Právě proto, že tyto systémy jsme nevytvářeli, a že jim dostatečně dobře nerozumíme.

Co pokládáte za svůj největší úspěch?
Jsem relativně šťastný člověk, protože jsem se většinu života věnoval jednomu velkému problému, a to pochopení vztahu mezi přírodou a kulturou. Jsem spokojený i s tím, že se evoluční ontologie dostala do světa a že se pomalu vřazuje do systému nynější filozofie a duchovní kultury. Současně ovšem vím, že jeden člověk nebo jedna vize světa nemůže tento svět příliš změnit.

Autor: Hana Fasurová

24.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Místo oříšků dovážel muž do obchodů jen krabice. Aby si udržel přítelkyni

Brno – Majitel si objednal dodávku oříšků, tvrdil prodavačům podvodník. Místo nich však dovážel do cukráren a jiných obchodů v Brně a dalších městech jen prázdné krabice. Pětačtyřicetiletého muže, který byl dříve již několikrát trestaný, zadrželi brněnští policisté.

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies