VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Josef Šmajs: Zvítězíme-li v zápasu s přírodou, prohrajeme

Brno - (ROZHOVOR) I když jako většina lidí používá počítač z plastu a jezdí autem, filozof Josef Šmajs z brněnské Filozofické fakulty ve svých knihách a přednáškách učí lidi přemýšlet nad jejich vztahem k přírodě. „Filozofii se musíme učit podobně jako se učíme krátit zlomky,“ myslí si autor knih Ohrožená kultura a Evoluční ontologie, který včera oslavil své sedmdesáté narozeniny.

24.11.2008 1
SDÍLEJ:

FILOZOF A SPISOVATEL. Josef Šmajs včera oslavil své sedmdesáté narozeniny.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Co byste si ke svým narozeninám nejvíc přál?
Téměř celý život se zabývám vztahem přírody a kultury, který je předmětem evoluční ontologie. Přál bych si, aby se tato problematika zařadila do výuky na základních a středních školách. Aby se filozofie, která se často pěstuje jako akademická disciplína, přiblížila obyčejnému člověku.

O čem konkrétně je evoluční ontologie?
Ontologie je obecná filozofická teorie skutečnosti. Já jsem se pokusil vytvořit ontologii, která zkoumá, jak věci kolem nás vznikají, jak se vyvíjejí, jak zanikají a jaký je vztah spontánně vznikajících věcí k těm, které vytváříme my lidé. To je ústřední otázka současné společnosti, protože právě na tom, jestli zachováme dostatek přirozených struktur nebo naopak rozšíříme umělé jsoucno na úkor toho přirozeného, závisí, jestli lidstvo jako druh na Zemi přežije. Evoluční ontologie zkoumá totiž opozici dvou řádů – přirozeného, vesmírného a kulturního, který vytváříme my lidé tím, že jsme, podobně jako vesmír, také aktivní a kreativní.

Jak byste si výuku na školách představoval?
Dnes se třeba fyzika učí jako newtonovská. Jde o pojetí skutečnosti, která se sice pohybuje, ale nemění se. Svět se žákům ukazuje jako perpetuum mobile. Jsou v něm síly a pohybující se tělesa, ale zamlčuje se, že vesmír je tvořivý, že vesmírná evoluce vytvořila na Zemi vše živé a neživé včetně člověka. Tento kreativní rys vesmíru je třeba promítnout do všech předmětů vyučovaných na školách. Lidé musejí pochopit, že vinou člověka dochází k nebezpečnému ubývání přirozeného bytí, na kterém naše kultura závisí.

Chtěl byste tedy naučit lidi odpovědnosti vůči přírodě?
Usiluji především o hodnotové převrácení nynějšího vnímání světa. Zatím se věří, že to, co lidé vytvářejí, je hodnotné a nadřazené přírodě. Fakticky ale tím širším, mocnějším a starším systémem je příroda. Kultura je mladý, lidmi vytvářený systém, který přírodu zatlačuje a poškozuje.

Jak může filozofie působit na politiku?
Filozofie by se neměla pěstovat jen jako sbírání známek jako intelektuální útěcha vzdělanců. Veřejnosti by měla nabídnout vizi, které by lidé rozuměli, a mohli tak prosazovat vlastní politickou vůli. Pokud veřejnost o nic neusiluje, protože jí chybí vize, ani politici o nic neusilují, jen se přetahují o moc.

Jaký je váš názor na Stranu zelených?
Jsem rád, že Strana zelených a zelené hnutí existuje, na druhé straně si nejsem jistý, jestli by měla mít pravicovou orientaci. Jako pravicová sice může prosadit v pravicové koalici určitá opatření, kdyby však byla levicovější měla by větší smysl pro sociální problémy a také smysl pro perspektivní problémy lidstva.

Říkáte, že lidé jsou svým založením protipřírodní.
Máme tendenci s přírodou bojovat, podmaňovat si ji. I ve škole se neučíme přírodě rozumět, ale přírodu technologicky ovládat. Máme však i potřebu se přírodě kořit, poslouchat ji, mít z ní strach. V evropské civilizaci se výchovou a vzděláním posilovala tendence ji ovládat, ale na východě ještě nedávno nebyly vysoké stavby světských pánů jako jsou naše hrady a zámky. Třeba v Koreji či Japonsku sídlo boha nepřevyšovalo stromy, ale nakonec i tyto země pohltila technická civilizace. V technizaci a robotizaci jsou ještě odvážnější než my. V našem souboji s přírodou však příroda nemůže prohrát. Když my budeme vítězit, prohrajeme. Přírodě musíme ustoupit. K přírodě totiž patříme.

Dá se navrátit přirozenost tam, odkud se jednou ztratila?
Ano, ale až po zániku našeho druhu. Dnes proto jde o lidské přežití. Buď lidé přírodě ustoupí, nebo nepřežijí. Příroda nás vyřadí ze svého systému, byla tu před námi, bude tu i po nás. Člověk je skutečně ohrožený druh, protože svou činností způsobuje takové změny prostředí, že v něm pak nemůže dobře a šťastně žít. Zúčastnil jsem se světového filozofického kongresu v Soulu a chtěli jsme z třiadvacetimilionového města uniknout na venkov. Po sedmdesáti kilometrech jsme však nedojeli na venkov, ale do skanzenu. Za celý svůj pobyt jsem modré nebe viděl jenom jednou. U nás i jinde to může dopadnout obdobně.

Myslíte si, že vztah kultury a přírody je tak neřešitelně protikladný?
Na úrovni zdravého rozumu se konflikt kultury s přírodou špatně chápe, musí tu pomoci filozofické myšlení. Ale tomuto obecnému myšlení se musíme učit jako fyzice či matematice, podobně jako se učíme krátit zlomky. Není totiž velký rozdíl mezi přírodou živou a neživou, ale mezi přirozeně uspořádanými strukturami a strukturami kulturními jako jsou třeba počítače a města. Struktury neživé, živé i kulturní jsou vybudovány ze stejného materiálu. Rozdíl je pouze v jejich uspořádání. Každý živý systém, když zemře, vrátí zpátky svoji látku planetě, ze které ji odebral. Kultura se však rozšiřuje tak, že přirozené struktury nevratně rozbíjí.

Ale i vy máte plastový počítač a používáte auto.
Nemyslím si, že moje role spočívá v individuálním protestu proti této civilizaci. Vidím ji v protestu filozofickém, teoretickém. V tom, že mohu ukázat těm, kteří chtějí slyšet, vztah kultury vůči přírodě, že mohu přispět k rehabilitaci hodnoty a posvátnosti přírody.

Jaký je váš názor na genetické manipulace?
Máme právo měnit svoji duchovní kulturu, a tím kulturu vůbec. Kulturu jsme totiž vytvořili. Před genetickými manipulacemi člověka a zvířat bych ovšem varoval. Dal bych přednost i neupraveným bio potravinám. Do genomů živých systémů totiž sice umíme vstupovat, ale je to velice nebezpečné a také nejisté. Právě proto, že tyto systémy jsme nevytvářeli, a že jim dostatečně dobře nerozumíme.

Co pokládáte za svůj největší úspěch?
Jsem relativně šťastný člověk, protože jsem se většinu života věnoval jednomu velkému problému, a to pochopení vztahu mezi přírodou a kulturou. Jsem spokojený i s tím, že se evoluční ontologie dostala do světa a že se pomalu vřazuje do systému nynější filozofie a duchovní kultury. Současně ovšem vím, že jeden člověk nebo jedna vize světa nemůže tento svět příliš změnit.

Autor: Hana Fasurová

24.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hráz Brněnské přehrady drží vodu, kterou využívají lidé ke koupání a energetici k výrobě elektřiny.
AKTUALIZOVÁNO
65

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Miloš Kratochvíl.
1

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Podolí – Úsek dálnice, který v pátek odpoledne zablokovala hromadná nehoda čtyř osobních aut se dvěma nákladními auty a jednou dodávkou, je opět průjezdný. Nehoda se stala kolem třetí hodiny odpoledne na 205. kilometru dálnice D1 u Podolí na Brněnsku ve směru na Vyškov.

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení