VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kaloč: Jarek Dufek měl v sobě stále něco klukovského

Brno – Minulý pátek k večeru zazvonil mobil. Volal můj syn. „Jarda Dufek dnes nepřišel na představení.“ Krátká odmlka. „Dnes o půl šesté zemřel.“

7.10.2011
SDÍLEJ:

Brněnský herec Jaroslav Dufek zemřel ve věku 77 let.Foto: archiv Národního divadla v Brně

Ocitl jsem se náhle v poloprázdné čekárně a zaslechl ten známý hlas: „Další, prosím!“ Můj divadelní svět, kdysi tak zalidněný, už téměř zeje prázdnotou. Jen útržky vzpomínek ožívají…

Zkoušíme scénickou adaptaci Maupassantova Miláčka. V titulní roli Georgese Duroya Jaroslav Dufek. Právě svádí počestnou a zbožnou manželku svého šéfa. Přiklekl k jejímu křeslu a brilantně a vemlouvavě chrlí své milostné vyznání. Žena už už podléhá, z posledních sil však vyskočí a poodběhne.

Jarda se podívá do publika a věcně se ptá. „Mám ji honit?“ Dovedl prudce měnit city a postoje, dalo by se to přirovnat k filmové rapid montáži. Slovní výraz provázelo výmluvné gesto. Hrálo celé jeho tělo, jeho pohyb byl elegantní, téměř na hranici tance. A také dokázal zapojit do své hry nejen rekvizitu, ale i kostým.

Jarek Dufek měl v sobě stále něco klukovského. Byl znalcem bojů v Tichomoří a obdivoval americké válečné piloty. V inscenaci Shakespearova Romea a Julie zkoušel roli mnicha Lorenza. Kutnu ještě neměl, a tak si jako pracovní oděv navlékl khaki kombinézu. V náznaku hrobky se probouzí Libuška Šafránková jako Julie. Stráže už hlučí někde nablízku. Dufek-Lorenzo chce Julii odtrhnout od mrtvého Romea, aby z hrobky spolu s ní uprchl. Skloní se nad ní a já vidím na zádech jeho kombinézy poněkud neumělý nápis: U. S. AIR FORCE. Nelenil a sám si jej tam bílou barvou napsal.

Byl na jevišti suverénní. V jedné scéně hry, na jejíž název si už nevzpomínám, měl hádku se svou divadelní manželkou. Ona mu měla dát políček a on na něj odpovědět peprnou replikou. Na zkouškách probíhalo vše v řádu a v patřičné míře. Jenže o premiéře partnerka v záchvatu prožitku vlepila partnerovi takovou facku, že by se za ni nemusel stydět ani otrlý policajt. Dufek se na několik vteřin zcela zastavil. Jediné slovo z něj nevypadlo.

JAROSLAV DUFEK: získal Cenu Thálie (1995) za roli Karamazova ve hře Bratři Karamazovi, Cenu Františka Filipovského (2002) za celoživotní mistrovství v dabingu, Cenu Senior Prix (2005) a byl uveden do Síně slávy Národního divadla Brno (2010).

Zdálo se, že chystá odvetu. On se však odvrátil a vznešeně odkráčel do portálu. Nebohá herečka před zraky plného hlediště osiřela. Nevěděla, co si počít, její zoufalství narůstalo. Když dosáhlo vrcholu, Dufek – levou tvář zarudlou – se milostivě vrátil na scénu. V adaptaci Dostojevského Bratří Karamazovů hrál starého Karamazova a dostal za tento výkon cenu Thálie. Když v Praze na slavnostním večeru cenu přebíral, rozpovídal se o tom, jak k roli Karamazova rostl od dětství. Bylo dojemně milé, že pak i v Brně na scéně Mahenova divadla po konci každé reprízy utišil potlesk publika a toto povídání s chutí opakoval.

Každý výjimečný herec – a tím Jaroslav Dufek bezesporu byl – má v sobě i v dospělosti kus dítěte. Neboť „divadlo je dětská hra pro dospělé“.

ZDENĚK KALOČ (Autor textu je režisér a dramatik)

Byl skvělým Faustem i Mefistem

S Jaroslavem Dufkem odešla další legenda herecké generace, ke které jsme vzhlíželi s obrovskou úctou díky jejich uměleckému mistrovství, profesionalitě, ale zároveň k vzácně přátelskému a vstřícnému přístupu k nám, mladým divadelním kandrdasům, kteří svoje místo v divadelním světě teprve hledali.

Za patnáct let společné spolupráce v Mahenově činohře jsem s ním měl neopakovatelnou příležitost režijně připravit plejádu inscenací, ve kterých vytvořil se svým pověstným šarmem role, v nichž se nikdy neopakoval, a které byly vždy novým originálem. Byl skvělým Faustem i Mefistem, přestarostlivým Baptistou Minolou ve Zkrocení zlé ženy, poťouchlým Starým Krištofem v Roku na vsi, stejně jako obhroublým a světem protřelým Zampanem v Silnici… Každé setkání s panem Dufkem, každá zkouška, to byla radost a také velká škola, na kterou jsem se vždy upřímně těšil.

Někdy se schovával za masku robustního dobromyslného bručouna, pod ní však ukrýval neobyčejně citlivou a zranitelnou duši. Tato zdánlivá dvojlomnost se často objevila i v jeho rolích na jevišti. Jeho často velmi razantní a v nejlepším slova smyslu přímočaré herectví bylo vždy podloženo hlubokou lidskostí, vnitřní bohatostí rozličných duševních pocitů, stavů i bolestných svárů. Tato vzácná schopnost mu umožňovala vytvářet neobyčejně autentické postavy, které udivovaly diváky svojí věrohodností. Užíval si velkých dramatických postav i komedií, sám měl vzácný dar humoru, i za ten byl svými kolegy milován.

Až do poloviny 90. let rovněž působil jako výtečný pedagog herectví na Divadelní fakultě JAMU, vychoval řadu výborných herců. Umělecký i lidský odkaz pana Dufka je nesmazatelný. Avšak pocit smutku a nečekaně vzniknuvšího prázdna ve mně trvá.

ZBYNĚK SRBA (Autor je děkanem Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění)

ÚRYVKY Z ROZHOVORŮ

Jaroslav Dufek o Akademické kavárně:
„Táta působil jako vrchní číšník v brněnské Akademické kavárně. Už podle názvu je vidět, že se tam scházeli lidé intelektuálního zaměření, hlavně uměleckého, a samozřejmě herci – Oldřich Nový, Karel Höger, Dana Medřická, Bouhoušek Záhorský, Vítězslav Vejražka a mnozí další. Táta byl velice komunikativní člověk, drby ,nosil‘ domů a já jsem je nadšeně nasával.“

Jaroslav Dufek o přijímacích zkouškách na divadelní fakultu:
„Ve škole mně vůbec nešly takzvané exaktní vědy, takže jsem se rozhodl,
že jedinou šancí je pro mě Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Moc rád jsem tehdy chodil do divadla na Veveří ulici, kde jsem si tedy odkoukal dva monology z her, které jsem si sám upravil k přijímacím zkouškám. Tatínek mi současně domluvil schůzku u herce, režiséra a operního pěvce Waltera: Jarku, půjdeš za panem Waltrem, on tě přezkóší! Tak jsem šel, v kapse od maminky jako úplatek šedesát krabiček tehdy nejlevnějších cigaret. Nakonec i díky němu jsem celkem bez problémů potom přijímačky udělal.“

Jaroslav Dufek o roli Řeka Zorby:
„Z mých rolí je mi blízká životní filozofie Zorby, člověka živelného a živočišného. Člověk by se měl skutečně umět radovat z každé vteřiny, z každičkého okamžiku a pokusit se urvat ze života, co se dá!“


TÉMA PŘIPRAVILY MARKÉTA STULÍROVÁ A LENKA SUCHÁ

7.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Maloměřické nádraží v Brně. Ilustrační foto.
3

Obřany chtějí zastávku vlaku. Podle železničářů je stavba v nedohlednu

Nejvyšší soud v Brně staví moderní přístavbu. Zaplatí za ni 114 milionů.
2 3

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

První ročník BeerFest Brno nabídl šedesát druhů piv a koncerty oblíbených kapel

Brno - Na stadionu za Lužánkami v Brně v sobotu uspořádali organizátoři první ročník pivního festivalu. Šedesát druhů piva, koncerty českých a slovenských kapel a dobré jídlo. Tak vypadal BeerFest Brno. „Pivní festival v Brně chyběl, rozhodli jsme se proto založit novou tradici,"řekl organizátor David Kopp. dodal, že v případě úspěchu akci zopakují.

Hollan: Spory s Bielkem jsme neměli, říká o konci šéfa odboru dopravy

Brno - Náměstek brněnského primátora pro dopravu Matěj Hollan popírá souvislost odchodu Vladimíra Bielka z funkce vedoucího odboru dopravy magistrátu s aktuálními problémy v dopravě. „Je to nesmysl,“ tvrdí.

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

Lelekovice /FOTOGALERIE/– V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

Stopy brněnských Židů sleduje stezka mladé studentky

Brno – Netradiční cestou po stopách židovských obyvatel Brna se vydala dvaadvacetiletá studentka Fakulty architektury Vysokého učení technického Adéla Vepřková. Ve svém předmětu Design manuál vytvořila speciální informační tabule pro interaktivní stezku, která Brňany provází po místech spjatých s židovskou minulostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení