Karel Gott o hře Zaslíbení: Překvapilo mě, že Gott na jevišti moc nemluví

Po představení se za staženou oponou setkal s herci Národního divadla a s tvůrci hry. Ti jej odměnili vřelým potleskem a s napětím očekávali Gottův verdikt. „Musím vám všem poděkovat. Představení mě velmi dojalo a jsem moc rád, že to je. Bylo to totiž přesvědčivé,“ uštědřil divadelníkům poklonu Gott.

Poté se zaměřil na Jakuba Šafránka, který v Zaslíbení ztvárnil mladého Karla Gotta: „Vy jste tam toho moc neřekl. Ale bylo to významné,“ zavtipkoval zpěvák.
Když pak uslyšel název Deníku Rovnost, spokojeně pokýval hlavou a dodal: „Znám, znám. Jen se ptejte.“

Jste s představením spokojený?
Musím přiznat, že nakonec jsem jsem velmi spokojený s tím, jak představení dopadlo. Hodně jsem při jeho sledování přemýšlel, co bych změnil, kde bych ubral, kde naopak by hra mohla být dramatičtější, ale v závěru jsem si uvědomil, že právě takhle je to správně. Podstata toho skutečného příběhu tam je a i když je ve hře mnoho historických nepřesností, ale to už bych příliš napomínal. Přijde mi skvělé, že to tvůrci dali dohromady právě takhle ve volném stylu.

Takže některé události ve hře neodpovídaly skutečnosti?
Byla tam řada drobností, které by bylo možné změnit, ale podle mě nemá cenu takhle kritizovat.

A kdybyste měl tu možnost, co byste na hře změnil?
Podle mě tam mohlo být uvedeno víc Jiřího písniček. Byl to mistr sloganů, psal jeden hit za druhým. Jeho texty mají jedinečnou poezii. Kdyby mě o to někdo požádal, pak bych hru také moc rád opepřil.

Málokdo má ještě za svého života příležitost vidět sám sebe na jevišti. Jaký jste měl pocit z postavy Karla Gotta?
Velmi střídavý. Překvapilo mě, že toho neřekl víc. Myslím si, že jsem býval upovídanější. Ale snad to tak bylo dobře. Jsem z té skupiny lidí už jediný přeživší. Láďu Štaidla přitom nepočítám, protože si žil trochu svůj život. Ale právě proto, že jsem tady z té party zůstal už jen já, nechci zdůrazňovat nějaké historické nepřesnosti. Je prostě krásné, že to vůbec vzniklo.

Byl jste spokojený s Jakubem Šafránkem, který vás ztvárnil na jevišti?
Byl. Ono nešlo o to, aby mi Jakub byl nějak zvlášť podobný, ale všimnul jsem si, že některé ty pohyby tam byly.

Byl v představení nějaký okamžik, kdy jste si přál, aby se věci staly právě tak, jako v divadelní hře?
Přestože byly některé scény příjemně divoké, jiné zase velmi patetické, nic bych neměnil.