VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když děti učí draka, jak zlostně řvát

Jižní Morava /MALÁ DIVADLA JIŽNÍ MORAVY/ - Seriál Deníku představuje dětské hudební divadlo Řád červených nosů, jehož posláním je bavit a rozesmívat.

10.4.2011 1
SDÍLEJ:

Brněnské divadlo Řád červených nosů.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Když se při uvádění jedné z pohádek vynořil zpoza scény lidožrout s kloboukem v puse, měl to být jasný náznak toho, že je s obětí konec. Žádný z herců však nepředpokládal, že tomu děti opravdu uvěří. „Některé reakce publika jsou pro nás velkou lekcí, protože jsme už vůči zlu trochu otupělí,“ říká Alexandra Bartoníková z Divadla Řád červených nosů. Historii i současnou tvorbu tohoto souboru z Blatnice pod Svatým Antonínkem představuje další díl sobotního seriálu Malá divadla jižní Moravy.

Divadlo založili v roce 2003 Alexandra a Michal Bartoníkovi. „Opustili jsme angažmá v Českých Budějovicích a postavili se na vlastní nohy. Krátce jsme putovali ještě se třemi kolegy a dvěma techniky po moravských a českých hradech a zámcích a hráli pro školní zájezdy. Bez finanční podpory jsme v tom, ale, bohužel, nemohli dál pokračovat,“ vzpomíná na začátky souboru Bartoník, jehož otec byl taktéž herec a po revoluci i ředitel divadla v Pardubicích.

„Byl to on, kdo mi navrhl, abych studoval dramaturgii, když stejně pořád čtu. Vystudoval jsem ji a také režii, na pražské divadelní fakultě. Pak jsem byl střídavě i současně režisérem, dramaturgem i hercem v Hradci Králové, v Pardubicích a v Českých Budějovicích,“ říká šestačtyřicetiletý divadelník.

S představeními Bartoníkovi hostují ve školách, školkách i v kulturních domech od Opavy po Bratislavu. „Snažíme se jich objet co nejvíc za co nejnižší ceny. Zejména pro malé venkovské školky je to jedna z mála možností, jak zhlédnout profesionální divadlo,“ říká Bartoník.

Řád červených nosů

- divadlo určené dětem vzniklo v roce 2003
- u zrodu stáli manželé Bartoníkovi
- součástí všech inscenací je hudba, tanečky
- divadlo sídlí v Blatnici pod sv. Antonínkem

Ve třech z uváděných inscenací Bartoníkovi využívají loutek, ve všech titulech si pohrávají s hudbou, humorem a převleky. Důležitý je kontakt s publikem. „Asi v polovině inscenací postavy učí děti tanečky, anebo děti učí řvát draka. Děti si udělají představení interaktivním samy, a to většinou i tam, kde jsme to neplánovali,“ říká Bartoník.

Ke komediálnímu žánru odkazuje i název divadla. Řád Červených nosů byl jednou ze skupin Fratricelli (neboli Kejklíři boží), který vznikl v renesanční Itálii zasažené morem. Řádoví bratři tehdy chodili tam, kam se jiní neodvažovali, a snažili se pobavit a rozesmát nemocné. „Na toto téma existuje slavná divadelní hra Petera Barnese – Red Noses. Náš cíl není tak velký, ale přesto podobný. Chceme chodit mezi lidi, ať jsou malí či velcí, do škol i kulturních domů, pod širé nebe i do divadel, a přinášet radost a smích,“ řekl Bartoník.

Největší ohlasy diváků vyvolala první pohádka v repertoáru divadla O Pejskovi a Kočičce, kterou manželé Bartoníkovi stále uvádí. Nyní se nejvíce líbí Pyšná princezna, velký úspěch měla i Tři prasátka, která na jevišti bojovala za zdravé stravování.

„V principu se snažíme vycházet z tradičního příběhu a předkládat dětem co nejčistší jazyk. Ale to, že jsme pouze dva, nás samozřejmě nutí příběh – nebo spíše jeho interpretaci upravovat,“ říká Bartoník a jako příklad vybírá dvě inscenace: činoherní muzikál Čert a Káča a klauniádu Don Quijote. „Čert si svou děsivou zkušenost s Káčou přehrává znovu v rámci jakési terapie. Don Quijote zase neopustí svou kuchyni a všechny nestvůry, se kterými se potýká, pro něj předstírá věrná hospodyně Sancha.“

Derniéru za sebou mají Kocour v botách, Slovácký Betlém, Žerty s čerty nebo Šušu a Šiši: klauni na prázdninách. Nejnovějším titulem je již zmíněná Pyšná princezna, která měla premiéru loni na podzim. Do sezony 2011/12 hodlá divadlo vykročit další legendární pohádkou – Perníkovou chaloupkou.

Alexandru Bartoníkovou herectví okouzlilo. Říká: Reakci diváků chci cítit hned

ROZHOVOR – Vystudovala činoherní herectví v Bratislavě, šestnáct let působila v budějovickém divadle. Nyní, v souboru Řád červených nosů, je herečkou, kostymérkou, autorkou textů i písní a v případě potřeby též řidičkou.

Co vše máte v divadle na starost?
Začíná to psaním textů inscenací, textů písní, pokračuje návrhy kostýmů, rekvizit, až po samotné hraní. Zapomenout nesmím ani na práci šoféra, která je u nás zvláště významná, protože hostujeme až 180 kilometrů daleko.

Jak staré děti jsou publikem nejvděčnějším?
Každý věk má svoje. Předškolní děti miluji pro jejich nečekané a většinou zábavné reakce. Pro starší děti se zase hraje svobodněji, nemusíte se stále zamýšlet, zda určitě věci pochopí. Výzvou je pro herce publikum v pubertě. Když se nám podaří zaujmout a pobavit mládež v tomto složitém věku, tak se člověku hned posílí jeho profesní sebevědomí.

Čím si vás divadlo podmanilo?
Baví mě samotné hraní, každé představení si nesmírně užívám. Asi jsem závislá na divákovi, protože jeho reakci nebo ocenění chci cítit hned (úsměv).

Autor: Markéta Stulírová

10.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Matěj Hollan.
7 31

Náměstek pro dopravu Hollan: Selžu, jen pokud rezidentní zóny nebudou

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

OBRAZEM: Ochutnávali 250 druhů vína. Ale jen ze zemí, kde bojoval Napoleon

Brno /VIDEO/ – Nádvoří Ditrichsteinského paláce na Zelném trhu v Brně v sobotu zaplnili milovníci vína. Ochutnávali dvě stě padesát druhů z několika zemí. Pravou moravskou atmosféru utvořila i cimbálová muzika a tanečníči Věčně mladý Danaj ze Strážnice.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, nemocný Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení