VYBERTE SI REGION

Kino Art přiblíží polskou kinematografii. Na festivalu Kocham film

Brno – Země zaslíbená od jednoho z nejvýznamnějších polských režisérů Andrzeje Wajdy. Historie hříchu od kontroverzního režiséra Waleriana Borowczyka, jehož filmy vynikají výtvarnou stylizací a erotickým zabarvením. Letošní program přehlídky polského filmu Kocham Film divákům nabídne osm celovečerních snímků, pásma krátkých filmů i ochutnávku polské kuchyně.

12.4.2016
SDÍLEJ:

Z filmu Pan Wolodyjowski.Foto: archiv kina Art

Festival od středy hostí u příležitosti Dnů polské kultury kino Art v Cihlářské ulici. „Polsko patří k zemím se silnou a kvalitní kinematografií. Přesto česká distribuce polským filmům nepřeje. Kocham film je tak jedinečnou možností vidět tyto filmy v kině. Představí současné i historické podoby polského filmu i jeho nejrůznější žánrové polohy," uvedl dramaturg Artu Milan Šimánek.

Ukázku polské klasiky – Wajdovu Zemi zaslíbenou a Historii hříchu od Waleriana Borowczyka, v programu završí velkolepá adaptace románu Henryka Sienkiewicze, Pan Wolodyjowski. „Film uvedeme ve zbrusu nové remasterované verzi," doplnil Šimánek.

Ze současných filmů festival připomene oscarovou Idu z roku 2013. Na programu je také detektivka Krycí jméno Krtek, svěží snímek o jedné sedmnáctileté dívce s ročním dítětem Bejby Blues a absurdní komedii o smutných lidech Kebab a horoskop. „Premiérové uvedení má psychologický thriller Červený pavouk natočený v roce 2015. Je to film o známém případu sériového vraha, který řádil v Krakově v šedesátých letech," uvedla produkční Artu Jana Glocarová.

Všechny filmy doplní lektorské úvody. „Lektoři divákům mohou pomoci hlouběji pochopit dané kinematografické dílo, vysvětlit kontext jeho vzniku či povyprávět zajímavé historky ze života režiséra či herců. Jedním z lektorů, který se na úvodech už druhým rokem podílí, je Jaromír Blažejovský, dle mého názoru jeden z největších českých odborníků na polskou kinematografii," uvedla Barbora Podškubková, která se na přípravě přehlídky podílí.

Film Baby Blues.

Z filmu Baby Blues. Zdroj: kino Art

Výraznou změnou v pojetí festivalu je podle ní prezentace polské kultury jako takové. „Naším cílem bylo, aby kdokoliv, kdo přijde do kina, ihned zjistil, že je tu akce spojená s Polskem. To bude zřejmé z výzdoby kina nebo na zahajovací party, kde bude taneční parket věnovaný polským vypalovačkám," uvedla Podškubková.

Doplnila, že v plánu je i ochutnávka. „Spojili jsme se se slečnou, která peče polské laskominy, takže kdokoliv, kdo přijde první den přehlídky do kina, může ochutnat, jak chutná Polsko."

Tento pocit podle Podškubkové návštěvníci nezažijí jen skrze chuťové buňky, ale i díky knize. „Ta se také jmenuje Jak chutná Polsko? Známé osobnosti českého kulturního dění v ní píší o svých dobrodružstvích s polskou kuchyní. Knihu si zájemci mohou zadarmo vzít a najdou v ní povídku například Jaroslava Rudiše či Petra Zelenky," dodala Podškubková. Knihu vydala nadace Kukátko.

Svůj prostor v programu mají i snímky krátkometrážní. „Máme s Polskem úzké a dobré vztahy, polští tvůrci se Brněnské 16 pravidelně účastní a vyhrávají. Blok je tedy připraven z nejlepších polských kraťasů, které na Brněnské 16 byly," upřesnila Kristina Ketmanová z Artu.

Vstupné na projekce je sto korun, na krátké filmy v malém sále třicet korun. Na Pohled do světa polsko-české kultury je vstup volný. Všechny filmy jsou s českými titulky, vybrané snímky doplní i titulky anglické.

Festival Kocham film.

INFOGRAFIKA. PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Barbora Podškubková: Čeští tvůrci jsou v Polsku oblíbení

Spoluorganizátorka festivalu Kocham film Barbora Podškubková.

Brno, Krakov /ROZHOVOR/ – Jaká je současná česká a polská kinematografie? Podle spoluorganizátorky festivalu Barbory Podškubkové nejsou mezi oběma v oblasti žánrů výraznější rozdíly. „Poláci teď ve velkém začali vyrábět kriminálky a to můžeme sledovat i u nás," říká Podškubková.

Je letošní program obsáhlejší než loňský? Jak jste letošní dramaturgii pojali v návaznosti na reakce diváků předchozích ročníků?

Letos máme o tři projekce více, jelikož jsme rozšířili program v malém sále. To je zásadní rozdíl v dramaturgii oproti minulému roku. Loni jsme měli nejlepší odezvy na premiérové uvedení filmu Cześć Tereska a na následnou debatu po projekci s režisérem filmu. Krom toho jsem často slýchávala velmi kladné reakce na lektorské úvody, které byly před všemi projekcemi ve velkém sále. Z mého pohledu jsme ale nejzásadnější krok udělali v prezentaci polské kultury jako takové. Musím také zmínit, že jsme se spojili se společností Obyčej.cz, která nám vyrobila stojan na kola, což je pro nás důležitou událostí! Se stoupajícími teplotami se zvyšuje i počet cyklistů a před Artem byl s umístěním kola vždy problém. Proto jsme rádi, že jsme se stali součástí řešení tohoto problému a můžeme tak skrze naše skvělé, i když ne polské, sponzory podporovat rozvoj Kina Art.

Oscarový film Ida jste na festivalu uváděli i loni. Je třeba ji opakovat? Není lepší představit další zajímavé tituly?

Ano, Idu jsme uváděli i minulý rok. Tehdy to bylo chvíli poté, co dostala Oscara, tudíž jsme ji uvedli „v pravý čas". Důvodů, proč ji uvádíme znovu, je několik. Hlavní je fakt, že ji stále plno lidí nevidělo. Zároveň prostředí malého sálu poskytne divákům o jiný, o něco intimnější, filmový zážitek – vzhledem k počtu míst a velikosti plátna. Podstatné je i to, že letošní lektor bude o filmu mluvit z jiného pohledu než ten předchozí, což také zapracuje na divácké recepci, odlišné od té předchozí. V neposlední řadě jsme Idu zvolili i z finančních důvodů. Pokud tvoříte festival či přehlídku s filmy, které nejsou v české distribuci, je vždy otázkou, do čeho se vyplatí investovat. Filmy, které sháníme z Polska (ty, které nejsou v české distribuci) nás zpravidla stojí přes deset tisíc korun. Za snímky z české distribuce se běžně platí kolem dvou a půl tisíc korun. V tu chvíli tedy víme, že si můžeme dovolit několik málo filmů, které české diváci neviděli, jelikož nejsou v české distribuci. Zároveň můžeme uvést polské snímky nacházející se v české distribuci „které stojí za to vidět". Mezi ty Ida samozřejmě patří – například právě proto, jaké ohlasy vzbudila v zahraničí a jak na ni, naprosto odlišně, reagovalo polské obecenstvo.

Jaký z uváděných filmů je nejstarší a jaký naopak nejnovější?

Na Kocham filmu divákům premiérově představíme kriminálku Červený pavouk z roku 2015 od režiséra Marcina Koszałky. Nejstarším filmem bude Pan Wolodyjowski, kterého budeme promítat v remasterované verzi z DCP. O něco „mladší snímky" Země zaslíbená a Historie hříchu budou promítány z filmového pásu 35mm.

Jak se podle vás odlišuje současná polská kinematografie od té české?

Co se týče žánrů, nevidím tam žádné rozdíly. Poláci teď ve velkém začali vyrábět kriminálky a tyto tendence můžeme sledovat i v České republice. Vytváří komedie, dramata, historické filmy – stejně jako my. Podobné téma jsem řešila minulý rok na Brněnské 16 s režisérem Grzegorzem Jaroszukem. Zajímalo mě, jak je možné, že nám každoročně posílají tolik kvalitních studentských snímků v porovnání s jinými zeměmi. Poté jsme se dostali k tématu financování a já jsem zjistila, že v Polsku už přes deset let funguje grantový systém, který podporuje debutující režiséry. Ten vznikl i v Česku, ale tuším, že až v roce 2014. Tudíž pokud se mě ptáte na rozdíl mezi českými a polskými filmy, myslím si, že to jsou peníze. To, kolik do kinematografie investuje stát je velmi důležité. Pokud jste začínající režisér, je velmi těžké se probojovat dál a ve chvíli, kdy máte jistotu, že máte nejen dobré náměty, ale i peníze, je to velmi dobrý začátek. Samozřejmě, že vznikají i kvalitní filmy, které mají low-budget, ale tak nejde tvořit filmy donekonečna a může to být pro tvůrce velmi demotivující.

V Polsku nyní studujete. Jak tam lidé vnímají naše české – československé filmy? Jací režiséři či jaké tituly jsou tam v povědomí?

V Polsku studuji film a mám spoustu přednášek primárně o polské kinematografii. Během nich jsme se samozřejmě mnohokrát dostali i k českým filmům. Z debat jsem vypozorovala, že mají české tvůrce velmi v oblibě. Tím nemyslím pouze režiséry z české nové vlny, ale i ty současné, například Petra Zelenku, režiséra filmu Ztraceni v Mnichově. Nemohu nezmínit ani takzvanou polsko-českou režisérku Agnieszku Holland. Ta je sice z Polska, ale studovala FAMU v Praze a oba národy jsou na ni právem pyšné. Oblíbení však nejsou pouze čeští režiséři, ale také spisovatelé jako Kundera, Hašek, Hrabal. Když se procházíte po ulicích Krakova, narazíte na spoustu českých hospod, které se jmenují „U Jožina" a podobně. Na tom se zase ukazuje jejich nadšení z písně Jožin z bažin Ivana Mládka.

A jak vnímají Českou republiku a naši kulturu?

Přijde mi, že Poláci mají Čechy rádi všeobecně. Zajímají se o naši kulturu a ke mně osobně jsou velmi přátelští, když zjistí, že jsem z Česka. Tato situace je trochu paradoxní, protože mám pocit, že Čechové zase Poláky příliš nemusí. Samozřejmě je tento názor subjektivní a vypozorovaný skrze lidi, kterými se obklopuji. Napadá mě několik důvodů, čím by to mohlo být způsobeno, ale sama za sebe jsem velmi ráda, že tady studuji. Umožnilo mi to Polsko lépe poznat a poté toto poznání přenést i na naše diváky skrze přehlídku Kocham film.

Autor: Markéta Stulírová

12.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies