VYBERTE SI REGION

Klára Latzková: Chceme Divadelní svět dostat více do ulic

Brno /ROZHOVOR/ – Hudba a divadlo, divadlo a hudba. Téma letošní přehlídky Divadelní svět Brno, která potrvá od 7. do 14. června, rozezní centrum města nejrůznějšími formami hudebního divadla. To nejlepší od domácích i zahraničních souborů pro festivalový program vybírala také dramaturgyně Klára Latzková.

29.5.2013 2
SDÍLEJ:

Dramaturgyně Klára Latzková. Foto: Jef Kratochvil

Její domovskou scénou je od roku 2008 Městské divadlo Brno, které letošní ročník festivalu organizačně zaštiťuje.

Program festivalu zahrnuje několik tématických sekcí. Co která z nich nabídne?

Hlavní linie nabízí každý den minimálně jedno zahraniční představení, které se vztahuje k tématu letošního ročníku – Hudba – divadlo / Divadlo – hudba. Snažili jsme se nalézt po světě takové tituly, které českému publiku nabídnou nevšední zážitek. Domácí soubory jsou zase zastoupeny v sekci Máme doma i v takzvaném Off programu. Ten doplňuje kabaretní linie, koncerty a projekty pro děti. Cílem bylo dostat festival víc do ulic a mezi lidi, takže hodně z těchto představení bude v otevřeném prostoru.

Které z inscenací patří podle vás k nejzajímavějším a proč?

Je těžké vyjmenovat jen některá, ale diváci by si rozhodně neměli nechat ujít zahajovací představení opery Příhody lišky Bystroušky, které vzniklo právě pro tuto příležitost a bude pod širým nebem v centru města. Atmosféra Moravského náměstí jistě zážitek ze známé, sic adaptované, opery jistě zvýrazní! Stálo by za to navštívit všechny tituly hlavního programu, protože jde opravdu o inscenace, které nejsou v česku běžně k vidění. Osobně se nejvíc těším na představení Woyzeck on the Highveld souboru z Jihoafrické republiky, které spojuje loutkové a činoherní herectví, živou hudbu a projekce. Půjde jistě o vrchol festivalu. Z dalších bych zmínila maďarský soubor z Jozsef Katona Theatre a jejich kabaretní revue Musik, Musikk, Musique. Tento soubor zde zazářil již loni a věřím, že jejich nová inscenace nebude zklamáním ani letos. Ale každý si v bohatém programu najde něco, co bude vyhovovat jeho osobnímu vkusu.

Lze podle druhů žánrů poměrově určit, kolik program zahrnuje operet, oper, muzikálů či jiných hudebních inscenací?

Přesně to určit nelze, protože současná divadelní praxe jednotlivé žánry striktně nerozlišuje. Vždyť ani u některých „operetních" titulů není jasné, zda jde ještě o operetu nebo muzikál. Ani my jsme při vytváření programu nehleděli na výběr podle žánru. Hudba je prostě jednou z možností vyjádření. Někde se dokonce stala i tématem, jako například u inscenace Dylan – The Times They Are A-Changin´ z divadla v Ingolstadtu, která se věnuje Bobu Dylanovi. U většiny festivalových titulů nenajdete tedy ono žánrové zařazení jako „muzikál, kabaret, revue, zpěvohra…", protože sami autoři již svá díla takto nedělí.

Kvůli výběru jednotlivých titulů jste spolu s dramaturgem Janem Šotkovským navštívili mnoha zahraničních scén. Zažili jste něco nečekaného či absurdního?

Shodou okolností souvisí nejabsurdnější situace, kterou jsem zažila s návštěvou operetního představení. Na festivalu ve skotském Edinburghu jsem omylem místo operety Mikado navštívila jakýsi strašidelný dům, typické lákadlo pro turisty, ve kterém ožívaly skotské mýtické i historické postavy, na procházející diváky různě šahaly, strašily je, mírně i mučily… Osobně tyto atrakce nesnáším, ale nešlo utéct, takže jsem protrpěla hodinovou cestu děsivými dějinami Skotska, kterou bych ráda vyměnila za jakoukoli operetu!(úsměv)

Vyjednání, které inscenace pro vás bylo nejnáročnější?

Hodně jsme stáli o to, aby se festivalu mohl nějakým způsobem zúčastnit William Kentridge, výrazná osobnost současného umění z Jihoafrické republiky. Jsme rádi, že se nakonec povedlo dovézt soubor Handspringpuppet company, s nímž Kentridge spolupracoval a režíroval první verzi onoho Woyzecka, která se nyní vrací v nové podobě, ale stále obsahuje Kentridgeovy animace.

Měli jste možnost zhlédnout titul, který vás uchvátil, ale z nějakých důvodů se jej do Brna nepodařilo přivézt?

Nejvíc mě mrzí, že se nepovedlo domluvit s mladým britským souborem Hungry Bitches, od kterého jsem v Edinburghu viděla jejich punkový muzikál Facehunters. Šlo o autorské zpracování Wildova Obrazu Doriana Graye a byl to pro mě jeden z největších diváckých zážitků posledního roku. Tolik nakažlivé mladické energie se na divadle často nevidí. Bohužel šlo opravdu o mladé, jen těžko organizovatelné anglické punkáče a hipstery, se kterými se produkce nedokázala domluvit.

Radili jste se při přípravě programu i s dramaturgy z jiných brněnských scén, kteří měli festivalový program na starost v předchozích letech?

Divadelní svět Brno má širokou dramaturgickou radu, takže spousta nápadů, které jsou nakonec v programu, je od kolegů z ostatních divadel: od Petra Štědroně, Petra Oslzlého či Vlastimila Pešky.

Minulé ročníky měly největší slabinu v propagaci, což negativně poznamenalo návštěvnost. Co jste se letos snažili zlepšit? A co ze své pozice vůbec zlepšit můžete?

Do způsobu propagace jako dramaturgové vůbec nezasahujeme. Tyto organizační věci jsou úkolem pro Turistické informační centrum. My jsme se snažili pouze vytvořit co nejzajímavější program, a také jsme chtěli, aby se tituly zbytečně nepřekrývaly, a divák tak nemusel volit, na co jít a čeho se vzdát.

Co vás na celém procesu sestavovaní dramaturgického plánu festivalu nejvíc bavilo? A naopak, s čím jste měli největší starosti?

Té práce bylo a ještě je obrovské množství. Museli jsme vidět spoustu představení, což je ta nejpříjemnější část. Jsem šťastná, že když jdu večer do divadla, můžu říct: Jdu do práce. Vedle toho jsme ale museli napsat spoustu článků, anotací, vyhledávat informace na webu… Zároveň si uvědomuji zodpovědnost, kterou neseme a doufám, že rok naší intenzivní práce byl smysluplný.

Oproti minulým ročníkům letošní program nezahrnuje žádné filmové projekce. Proč?

Jistě by se našly filmy, které by se do programu hodily, ale neviděli jsme důvod, proč program zbytečně zahušťovat. Již jsem zmínila, že jsme diváka nechtěli moc vystavovat nutnosti volby. Kdo bude mít chuť a energii, bude moci být téměř u všeho.

V čem zatím vidíte největší přínos festivalu Divadelní svět Brno?

Každý divadelní festival má svou vlastní specifickou atmosféru. Doufám, že i ten náš brněnský si ji dokáže vytvořit a za pár let se sem budou pravidelně sjíždět diváci z celé České republiky. Ačkoli jde letos již o čtvrtý ročník, myslím, že je to pořád ještě běh na delší trať. Jako pro člověka, který divadlo ke svému životu potřebuje, jsem samozřejmě nadšená z toho, že budu moci prožít divadelními zážitky nabitý týden na území svého města.

KDO JE KLÁRA LATZKOVÁv Městském divadle Brno působí jako dramaturgyně od září 2008
spolupráce, které si cení: "Nejvíc si vážím toho, že jsem mohla spolupracovat na českých premiér muzikálů Probuzení jara a Mozart!, velmi mě také bavilo připravovat pro naše divadlo muzikál Pokrevní bratři. Ale každý z titulů, na kterých jsem již mohla pracovat (Chicago, Papežka, Tři v tom, Funny Girl, Očistec, Kočky…) byl radostí a zajímavou příležitostí.

VÍCE O DIVADELNÍM SVĚTĚ BRNO ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Markéta Stulírová

29.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Nejméně dvaatřicet sudů piva ukradla podle policie čtveřice mladých mužů od začátku letošního roku ze skladu pivovaru v brněnských Černovicích.
6

Čtveřice mužů kradla v pivovaru. Se sudy je policisté chytili v autobusu

Mrazům v Brně podlehl muž. Tělo leželo v opuštěném drážním areálu

Brno – Umrzlého muže našli v pondělí ráno brněnští strážníci v opuštěném drážním areálu v Plotní ulici. „Zavolal nám kolemjdoucí s tím, že v areálu pravděpodobně vidí mrtvé lidské tělo. Na místo proto vyjela nejbližší hlídka, která muže objevila. K nálezu pak přivolali policisty a zdravotníky," popsal v úterý událost mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Útočník Fenin ve Zbrojovce končí. Podle Habance kvůli zdravotnímu stavu

Brno – Bývalý útočník české fotbalové reprezentace Martin Fenin dres brněnské Zbrojovky nenavlékne. Čtrnáctý celek prvoligové tabulky v úterý ráno oznámil, že s hráčem v přípravě už dál nepočítá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies