Tento citát Leoše Janáčka uvádí novou knihu, kterou napsal Jiří Zahrádka. Publikaci nazvanou Divadlo nesmí býti lidu komedií Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně vydává Moravské zemské muzeum. A jak už napovídá název, ústředním námětem se autorovi stal vztah přední osobnosti světové hudby 20. století a největší divadelní instituce na Moravě.

„Jednotlivé kapitoly nahlíží Janáčkovo spojení s brněnským divadlem z několika úhlů. Nejprve se zamýšlí nad Janáčkovým poměrem k divadlu od roku 1884, kdy byla v Brně otevřena stálá česká scéna," říká vedoucí Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea Jiří Zahrádka.

Dále kniha sleduje první skladatelovy zkušenosti s operou i jeho vztah k některým divadlům té doby. „Zaměřuje se na Janáčka jako kritika brněnského českého operního života a poté jako činovníka Družstva českého Národního divadla. Právě skladatelův vliv na praktické fungování divadla, jeho představy a koncepce, patří v janáčkovské literatuře k doposud opomíjeným otázkám," dodává Zahrádka.

Nejrozsáhlejší částí knihy je kapitola zaměřená na problematiku uvádění Janáčkových děl v brněnském divadle do roku 1928. Zmíněno je také poslední rozloučení se zesnulým skladatelem, které se událo 15. srpna 1928 v Městském divadle.

„Kniha vychází z dobových materiálů, jako jsou kritiky, novinové zprávy, zápisy schůzí výboru divadelního Družstva nebo osobní i úřední korespondence. Z pramenů kniha často cituje, takže čtenář má k nastíněným situacím autentické výpovědi a komentáře," přibližuje strukturu téměř stopadesátistránkového svazku Zahrádka.

Text se pokouší objasnit i tehdejší kauzy. V této souvislosti autor zmiňuje například výstavbu nové budovy českého Národního divadla či uspořádání poměrů v oblasti kultury mezi brněnskými Němci a Čechy po roce 1918. „Překvapující je, že Janáčkovy vztahy s Národním divadlem v Brně nebyly tak idylické, jak se dnes často traduje. Janáček dlouho nebyl s činností divadla spokojen a naopak divadlo neprojevovalo o brněnského autora z počátku takový zájem, jaký si zasloužil," říká Zahrádka. A upřesňuje, že situace se změnila v roce 1919. „V čele operního souboru stanul František Neumann, skvělý dirigent a Janáčkův věrný propagátor," dodává autor.

V knize čtenáři najdou přes dvě stovky fotografií, mnohé z nich jsou zveřejněny vůbec poprvé. Dále svazek obsahuje soupis představení Janáčkových oper v brněnském Národním divadle (18841928) a glosář vybraných osobností: například Eduard Milén, Jan Štursa, Jaroslav Kvapil, Otakar Zítek a další. Text v českém jazyce doplňuje anglický překlad Graemeho a Suzanne Dibbleových.

Cena publikace je 365 korun. „Za tuto cenu knihu prodáváme na pokladně Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu. V obchodech je kniha o něco málo dražší," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea v Brně Eva Pánková.

Autor knihy Jiří Zahrádka působí také jako odborný asistent Ústavu hudební vědy na Masarykově univerzitě. Centrem jeho badatelského zájmu je život a dílo Leoše Janáčka, zabývá se i problematikou hudebního Brna v období let 1850 až 1970.