VYBERTE SI REGION

Lubo Kristek řídil nelibozvučný orchestr

BRNO - Pokud šel někdo v sobotu večer kolem divadla Radost v brněnské Bratislavské ulici, zřejmě si myslel, že si v něm dali sraz umělci bez hudebního sluchu.

22.10.2007 1
SDÍLEJ:

Malíř, sochař a všestranný umělec Lubo KristekFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Za takové vrzání, šmidlání, potrubování, cinkání a drnkání by hudebníky možná vypískali i v ústavu hluchoněmých. Nelibozvučný orchestr pozval malíř, sochař a všestranný umělec Lubo Kristek (na snímku), který jen chtěl, aby se účastníci dobře pobavili.

Do Radosti přišlo bezmála dvě stě lidí a každý si přinesl nástroj, na který nikdy nehrál. Což byl Kristkův záměr. Před skladbou, která má být kakofonní gradací, se žádný muzikant nerozcvičuje. Vlastně ani nemůže. Čím hůř bude skladba znít, tím lépe. Zakázané jsou rovněž špunty do uší.
Povolený je naopak rezatý, pokroucený či jinak poškozený nástroj. Hodně omšelou baskřídlovku drží Petra Klementová. „Naposledy na ni hrál můj dědeček a párkrát ji vzal do ruky bratr. Já na to budu hrát poprvé a moc se těším, protože jsem nemusela vůbec cvičit,“ směje se Klementová. Hrát prý umí. Jenže na zobcovou flétnu.

Mistr vstupuje na pódium, rozpaží ruce a dává pokyn, aby si lidé nachystali nástroje. „Začneme zvolna a pak se do toho opřeme,“ říká Kristek. Hledištěm se rozezní vrzání na nenaladěné housle, podivný zvuk z rezaté trubky nebo cinkání zvonečku. Muzikanti hrají i na nástroje, které nejsou v orchestrech obvyklé. Třeba francouzské hole, kterými o sebe břinká starší muž. Chybět nemůže ani valcha. Stačí jen rozeznít vlnitou kovovou část nástroje, jenž předci používali k praní prádla.

Kakofonie graduje a nikomu nevadí, že zvuk nelibozvučného souboru dělá husí kůži. „Už buďte ticho, nebo zavolám policajty,“ ukončí Kristek muzicírování. Směje se, protože lidé chtějí pokračovat. „Kakofonie zní vždy, když je hodně lidí. Chtěl jsem, aby v divadle hráli lidé na nástroje, které poprvé drží v ruce. Kdyby chtěl někdo podvádět, vykázal bych ho za dveře, nebo by si musel vyměnit nástroj,“ vysvětluje Kristek svůj počin.
Šéf divadla Radost Vlastimil Peška tvrdí, že skladba zněla úplně normálně. Alespoň pro jeho uši.
„Kdyby Kristek lépe ovládal lidi, možná by z toho byla dobrá muzika. Především jde o vnitřní zážitek, což se mu povedlo. Lidi to vrzání fakt bavilo,“ hodnotí Peška směsici nejrůznějších zvuků. Naštěstí jen na pár minut.

Diváci nemusejí mít strach. Amatérský symfonický orchestr v představení pro děti a dospělé podle něj hrát rozhodně nebude.

Autor: Pavel Mokrý

22.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Z plamenů vynesli muže i děti. Strážníci vběhli do hořícího panelového domu

Brno – Evakuovali lidi při požárech nebo zneškodňovali muže, který na dělníky házel nože. Dvojice brněnských strážníků Jiří Tomášek a Dušan Kuba 26. prosince loňského roku jako první dorazili k hořícímu paneláku ve Slavíčkově ulici na Lesné. „Když jsme přijeli, z okna v osmém patře už šlehaly asi čtyřmetrové plameny," popsal dvaačtyřicetiletý strážník Kuba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies