VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lubo Kristek řídil nelibozvučný orchestr

BRNO - Pokud šel někdo v sobotu večer kolem divadla Radost v brněnské Bratislavské ulici, zřejmě si myslel, že si v něm dali sraz umělci bez hudebního sluchu.

22.10.2007 1
SDÍLEJ:

Malíř, sochař a všestranný umělec Lubo KristekFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Za takové vrzání, šmidlání, potrubování, cinkání a drnkání by hudebníky možná vypískali i v ústavu hluchoněmých. Nelibozvučný orchestr pozval malíř, sochař a všestranný umělec Lubo Kristek (na snímku), který jen chtěl, aby se účastníci dobře pobavili.

Do Radosti přišlo bezmála dvě stě lidí a každý si přinesl nástroj, na který nikdy nehrál. Což byl Kristkův záměr. Před skladbou, která má být kakofonní gradací, se žádný muzikant nerozcvičuje. Vlastně ani nemůže. Čím hůř bude skladba znít, tím lépe. Zakázané jsou rovněž špunty do uší.
Povolený je naopak rezatý, pokroucený či jinak poškozený nástroj. Hodně omšelou baskřídlovku drží Petra Klementová. „Naposledy na ni hrál můj dědeček a párkrát ji vzal do ruky bratr. Já na to budu hrát poprvé a moc se těším, protože jsem nemusela vůbec cvičit,“ směje se Klementová. Hrát prý umí. Jenže na zobcovou flétnu.

Mistr vstupuje na pódium, rozpaží ruce a dává pokyn, aby si lidé nachystali nástroje. „Začneme zvolna a pak se do toho opřeme,“ říká Kristek. Hledištěm se rozezní vrzání na nenaladěné housle, podivný zvuk z rezaté trubky nebo cinkání zvonečku. Muzikanti hrají i na nástroje, které nejsou v orchestrech obvyklé. Třeba francouzské hole, kterými o sebe břinká starší muž. Chybět nemůže ani valcha. Stačí jen rozeznít vlnitou kovovou část nástroje, jenž předci používali k praní prádla.

Kakofonie graduje a nikomu nevadí, že zvuk nelibozvučného souboru dělá husí kůži. „Už buďte ticho, nebo zavolám policajty,“ ukončí Kristek muzicírování. Směje se, protože lidé chtějí pokračovat. „Kakofonie zní vždy, když je hodně lidí. Chtěl jsem, aby v divadle hráli lidé na nástroje, které poprvé drží v ruce. Kdyby chtěl někdo podvádět, vykázal bych ho za dveře, nebo by si musel vyměnit nástroj,“ vysvětluje Kristek svůj počin.
Šéf divadla Radost Vlastimil Peška tvrdí, že skladba zněla úplně normálně. Alespoň pro jeho uši.
„Kdyby Kristek lépe ovládal lidi, možná by z toho byla dobrá muzika. Především jde o vnitřní zážitek, což se mu povedlo. Lidi to vrzání fakt bavilo,“ hodnotí Peška směsici nejrůznějších zvuků. Naštěstí jen na pár minut.

Diváci nemusejí mít strach. Amatérský symfonický orchestr v představení pro děti a dospělé podle něj hrát rozhodně nebude.

Autor: Pavel Mokrý

22.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Zdeňka Procházková.
1 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies