VYBERTE SI REGION

Kumpošt a Wiesner: výsostní architekti Brna

Brno /FOTOGALERIE/ - Brno si připomíná výročí dvou architektů. Přesně před 120 lety se narodil Jindřich Kumpošt, před čtyřiceti lety zemřel Ernst Wiesner

12.7.2011 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Ernst/Arnošt/ Wiesner, Krematorium, 1925–1930, Brno, Jihlavská 1.

Ernst/Arnošt/ Wiesner, Krematorium, 1925–1930, Brno, Jihlavská 1.Foto: archiv Muzea města Brna)

Narodili se pouhý rok po sobě a oba studovali na akademii ve Vídni. Jindřich Kumpošt a Ernst Wiesner výrazně ovlivnili architektonickou tvář Brna. Letos v červenci uplyne dvojí výročí, u jehož příležitosti Deník Rovnost připomíná nejvýznamnější stavby těchto brněnských architektů.

„Jindřich Kumpošt studoval u profesora Leopolda Bauera, Ernst Wiesner u Friedricha Ohmanna. V Brně se usadili ihned po skončení první světové války a založili si privátní architektonické ateliéry. Po celá dvacátá léta Kumpošt ve své tvorbě ověřoval prakticky všechny aktuální architektonické proudy a k funkcionalismu se dopracoval až na počátku třicátých let,“ říká historik umění Jan Sedlák. Hovoří i o druhém z architektů. „Wiesner polemizoval v celé své tvorbě s funkcionalismem, takže jeho pojetí bývá označováno jako moderní tradicionalismus nebo archaická moderna, což ale neznamená nižší úroveň jeho realizací,“ dodává Sedlák.

Za nejvýznamnější Wiesnerovu stavbu v Brně Sedlák považuje krematorium. „Je to nadčasová stavba, která ani v budoucnu nepodlehne proměňujícím se stylovým kritériím. Jako člen ministerské komise pro zápis nemovitých kulturních památek do Ústředního seznamu usiluji o její prohlášení za národní kulturní památku. U Jindřicha Kumpošta bych vyzvedl jeho vlastní vilu v Barvičově ulici a kavárnu Savoy. Její provoz byl sice obnoven, ale po rekonstrukci, která neodpovídá zásadám památkové péče,“ uvedl Sedlák.

Prvenství si v Brně Ernst Wiesner vysloužil návrhem takzvané závěsné fasády nebo střešní zahrady. „Byly to dokonce dvě střešní zahrady. Jedna byla na budově Moravské zemské životní pojišťovny (dnes krajské státní zastupitelství v Mozartově ulici), druhá na sousední budově České banky Union (dnes Český rozhlas v Beethovenově ulici). Tyto zahrady vysoce oceňoval slavný architekt Le Corbusier při své návštěvě Brna na počátku roku 1925,“ uvedl Sedlák.

S architekturou Kumpošta a Wiesnera blíže seznamuje Muzeum města Brna, které má ve svých sbírkách zajímavé dokumenty o vývoji meziválečné architektury. S ohledem na rekonstrukci hradu Špilberk však muzeum výstavu zpřístupní až v roce 2013. „Stálou expozici rozšíříme a přidáme například modely staveb. Jindřicha Kumpošta připomenou nájemní domy pro „chudé“ nebo urbanistické plány. Po studiu na vídeňské akademii totiž pracoval jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem,“ říká vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný.

Na život a dílo obou mužů upozorňuje také spolek Obecní dům Brno, který se zabývá meziválečnou moderní architekturou na Moravě.
Architekt Ivan Wahla je spoluautorem monografie o Ernstu Wiesnerovi, kterou vydal právě Obecní dům Brno. „V roce 1939 Wiesner uprchl z Brna do Londýna, kde po válce pracoval jako architekt. V roce 1950 se přestěhoval do Liverpoolu, kde díky přátelství s tamějším arcibiskupem získal několik zakázek, mimo jiné i soubor škol svatého Mikuláše,“ říká Wahla a vzpomíná na cestu do Liverpoolu, na níž se chtěl o existenci staveb osobně přesvědčit.

„Budovy nikdo z českých odborníků neviděl, proto jsme se rozhodli najít je a nafotit. Krátce poté, co jsme je zařadili do katalogu, byly zbořeny,“ dodává Wahla. Ernsta Wiesnera považuje za „hvězdu“ mezi českými architekty. „Už jeho první zakázky byly velmi prestižní. Ovlivnil jej Adolf Loos, jeho puristické stavby nepostrádaly klasicizující vyváženost a monumentalitu. Ve své době patřily k nejlepším v Brně,“ dodává Wahla.

významné stavby v Brně

JINDŘICH KUMPOŠT (12. července 1891 – 14. července 1968)
nájemní domy v Nerudově ulici a na Vaňkově náměstí (1920–1921 a 1926), vlastní vila v Barvičově ulici (1922–1924), Okresní nemocenská pokladna, Nerudova ul. (1922–1924), kavárna Savoy, Jakubské náměstí (1929–1930)

ERNST WIESNER (21. ledna 1890 – 15. července 1971)
Moravská zemská životní pojišťovna v Mozartově ulici, budova České banky Union, Beethovenova ulice (1923–1925), krematorium, Jihlavská ulice (1925–1930), vila Alfréda Stiassného, Hroznová ulice (1927–1929), administrativní budova s byty a obchody Moravské banky, náměstí Svobody (spolupráce s Bohuslavem Fuchsem, 1928–1930)

Autor: Markéta Stulírová

12.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Ilustrační foto. Nehoda.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Jihomoravská ČSSD chce ve vedení strany Sobotku a Tejce

Brno – Jihomoravská ČSSD na sobotní krajské konferenci v Brně schválila nominaci premiéra Bohuslava Sobotky na předsedu strany a Jeronýma Tejce na prvního místopředsedu strany. Novinářům to řekl tajemník klubu ČSSD v krajském zastupitelstvu Petr Šikula. Jihomoravská ČSSD je první, která nominovala na statutárního místopředsedu někoho jiného než ministra vnitra Milana Chovance. Sobotka zatím získal podporu všude. Premiér preferuje Chovance a už dříve řekl, že k Tejcovi nemá důvěru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies