VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kumpošt a Wiesner: výsostní architekti Brna

Brno /FOTOGALERIE/ - Brno si připomíná výročí dvou architektů. Přesně před 120 lety se narodil Jindřich Kumpošt, před čtyřiceti lety zemřel Ernst Wiesner

12.7.2011 3
SDÍLEJ:

Ernst/Arnošt/ Wiesner, Krematorium, 1925–1930, Brno, Jihlavská 1.Foto: archiv Muzea města Brna)

Narodili se pouhý rok po sobě a oba studovali na akademii ve Vídni. Jindřich Kumpošt a Ernst Wiesner výrazně ovlivnili architektonickou tvář Brna. Letos v červenci uplyne dvojí výročí, u jehož příležitosti Deník Rovnost připomíná nejvýznamnější stavby těchto brněnských architektů.

„Jindřich Kumpošt studoval u profesora Leopolda Bauera, Ernst Wiesner u Friedricha Ohmanna. V Brně se usadili ihned po skončení první světové války a založili si privátní architektonické ateliéry. Po celá dvacátá léta Kumpošt ve své tvorbě ověřoval prakticky všechny aktuální architektonické proudy a k funkcionalismu se dopracoval až na počátku třicátých let,“ říká historik umění Jan Sedlák. Hovoří i o druhém z architektů. „Wiesner polemizoval v celé své tvorbě s funkcionalismem, takže jeho pojetí bývá označováno jako moderní tradicionalismus nebo archaická moderna, což ale neznamená nižší úroveň jeho realizací,“ dodává Sedlák.

Za nejvýznamnější Wiesnerovu stavbu v Brně Sedlák považuje krematorium. „Je to nadčasová stavba, která ani v budoucnu nepodlehne proměňujícím se stylovým kritériím. Jako člen ministerské komise pro zápis nemovitých kulturních památek do Ústředního seznamu usiluji o její prohlášení za národní kulturní památku. U Jindřicha Kumpošta bych vyzvedl jeho vlastní vilu v Barvičově ulici a kavárnu Savoy. Její provoz byl sice obnoven, ale po rekonstrukci, která neodpovídá zásadám památkové péče,“ uvedl Sedlák.

Prvenství si v Brně Ernst Wiesner vysloužil návrhem takzvané závěsné fasády nebo střešní zahrady. „Byly to dokonce dvě střešní zahrady. Jedna byla na budově Moravské zemské životní pojišťovny (dnes krajské státní zastupitelství v Mozartově ulici), druhá na sousední budově České banky Union (dnes Český rozhlas v Beethovenově ulici). Tyto zahrady vysoce oceňoval slavný architekt Le Corbusier při své návštěvě Brna na počátku roku 1925,“ uvedl Sedlák.

S architekturou Kumpošta a Wiesnera blíže seznamuje Muzeum města Brna, které má ve svých sbírkách zajímavé dokumenty o vývoji meziválečné architektury. S ohledem na rekonstrukci hradu Špilberk však muzeum výstavu zpřístupní až v roce 2013. „Stálou expozici rozšíříme a přidáme například modely staveb. Jindřicha Kumpošta připomenou nájemní domy pro „chudé“ nebo urbanistické plány. Po studiu na vídeňské akademii totiž pracoval jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem,“ říká vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný.

Na život a dílo obou mužů upozorňuje také spolek Obecní dům Brno, který se zabývá meziválečnou moderní architekturou na Moravě.
Architekt Ivan Wahla je spoluautorem monografie o Ernstu Wiesnerovi, kterou vydal právě Obecní dům Brno. „V roce 1939 Wiesner uprchl z Brna do Londýna, kde po válce pracoval jako architekt. V roce 1950 se přestěhoval do Liverpoolu, kde díky přátelství s tamějším arcibiskupem získal několik zakázek, mimo jiné i soubor škol svatého Mikuláše,“ říká Wahla a vzpomíná na cestu do Liverpoolu, na níž se chtěl o existenci staveb osobně přesvědčit.

„Budovy nikdo z českých odborníků neviděl, proto jsme se rozhodli najít je a nafotit. Krátce poté, co jsme je zařadili do katalogu, byly zbořeny,“ dodává Wahla. Ernsta Wiesnera považuje za „hvězdu“ mezi českými architekty. „Už jeho první zakázky byly velmi prestižní. Ovlivnil jej Adolf Loos, jeho puristické stavby nepostrádaly klasicizující vyváženost a monumentalitu. Ve své době patřily k nejlepším v Brně,“ dodává Wahla.

významné stavby v Brně

JINDŘICH KUMPOŠT (12. července 1891 – 14. července 1968)
nájemní domy v Nerudově ulici a na Vaňkově náměstí (1920–1921 a 1926), vlastní vila v Barvičově ulici (1922–1924), Okresní nemocenská pokladna, Nerudova ul. (1922–1924), kavárna Savoy, Jakubské náměstí (1929–1930)

ERNST WIESNER (21. ledna 1890 – 15. července 1971)
Moravská zemská životní pojišťovna v Mozartově ulici, budova České banky Union, Beethovenova ulice (1923–1925), krematorium, Jihlavská ulice (1925–1930), vila Alfréda Stiassného, Hroznová ulice (1927–1929), administrativní budova s byty a obchody Moravské banky, náměstí Svobody (spolupráce s Bohuslavem Fuchsem, 1928–1930)

Autor: Markéta Stulírová

12.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohřešovaná Grimová
3

Policie v Brně hledá šestnáctiletou dívku. Nevrátila se z vycházky

Ilustrační foto

Hasiči vyprošťovali na D52 muže z havarovaného kamionu. Dálnice stála

Představíme prvňáky z Tyršovy ZŠ, v Tuháčkově ulici, Bednářově či ZŠ v Troubsku

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

AKTUALIZUJEME

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Ve věku 88 let zemřela česká filmová legenda Květa Fialová. Slavnou herečku znali diváci především jako zpěvačku Tornádo Lou z westernové parodie Limonádový Joe, hraběnku z komedie Adéla ještě nevečeřela či z klasiky Babička a Šarlotu z Účastníků zájezdu.

Skauti otevřeli institut na Moravském náměstí. Chystají diskuze i promítání

Brno – Skautský institut na Moravském náměstí se probouzí k životu. Na pondělní opening party představili brněnští skauti nově zrekonstruované prostory i program, který si pro veřejnost na podzim připravili.

V Komíně stojí školka z modulů. Postavili ji za pět týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Pětadvacet míst pro předškolní děti přibylo od včerejška na základní a mateřské škole Pastviny v brněnském Komíně. Nedávno tam totiž jako zázrakem vznikla nová školka. Postavili ji za pět týdnů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení