VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milan Kundera si pro ocenění nepřijede

BRNO - Nejprestižnější tuzemské ocenění pro spisovatele letos získal Milan Kundera. Oceněni byli i další dva autoři, jejichž tvorba je úzce spjata s Brnem – Antonín Přidal a Jan Antonín Pitínský.

22.10.2007 1
SDÍLEJ:

Milan KunderaFoto: ARCHÍV

Zatímco divadelní a hudební ceny a ocenění za výtvarnou tvrobu udělí ministerstvo kultury v Českém muzeu hudby už dnes, státní ceny za literaturu a překladatelské dílo předá laureátům až pozítří.

Brněnský rodák Milan Kundera (1929) dostal cenu za první domácí vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě.

„Kundera byl zprávou o svém ocenění potěšen až pohnut,“ řekl předseda poroty Aleš Haman. Dodal, že Kundera napsal ministrovi kultury omluvný dopis v němž uvádí, že ze zdravotních důvodů nepřijede. Záznam jeho projevu zazní při udílení ceny. Tu za něj převezme ředitel agentury Dilia Jiří Srstka.

Spisovatel Milan Kundera je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu.
Laureáta státní ceny oceňuje porota buď za literární dílo v uplynulém roce nebo za celoživotní tvorbu. Někdy i za obojí. Porota rozhoduje každý rok v jiném složení, letos byl jejím předsedou literární kritik a historik Aleš Haman.

Státní cena za literaturu, stejně jako za překlad, se udílí pravidelně osmadvacátého října, u příležitosti státního svátku připomínajícího vznik samostantného Československého státu, a to od roku 1995. Tehdy byla totiž znovuzřízena na návrh tehdejšího ministra kultury Pavla Tigrida. Ocenění autoři získají odměnu ve výši tři sta tisíc korun.

Státní cena za překladatelské dílo dostane Antonín Přidal (1935) za dosavadní činnost v oblasti překladů literárních děl. K jeho nejúspěšnějším překladům patří nonsensové verše Edwarda Leara (Kniha třesků a plesků, Velká kniha nesmyslů) a česká verze humoristického románu L. Rostena Pan Kaplan má třídu rád.

Přidal působil od roku 1960 jako redaktor literární sekce v redakci brněnského studia Československého rozhlasu, kterou musel o deset let později z politických důvodů opustit. Od roku 1990 vyučuje na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde byl jmenován profesorem.
Za režijní přínos současnému divadlu obdržel cenu režisér, dramatik a prozaik Jan Antonín Pitínský (1955). V Brně spoluzaložil amatérská divadla Tak–tak a Ochotnický kroužek. Spolupracoval s divadlem Husa na provázku a podílel se na sloučení Ochotnického kroužku s HaDivadlem. Byl i jedním ze zakladatelů brněnského nezávislého kulturního centra Skleněná Louka.

V oblasti hudby se laureátem stal český dirigent Jiří Kout (1937), ceněný zejména pro interpretaci Janáčkových, Wagnerových a Straussových oper.
Ve výtvarném umění a architektuře zíkal cenu za celoživotní dílo malíř a sochař Karel Malich (1924).

22.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies