VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kurátorka výstavy na Špilberku: Rozverné čerty kreslí Franta s radostí

Brno – Čerti, vodníci a spousta dalších pohádkových postav čeká na návštěvníky v prostoru nejnovější výstavy na hradě Špilberk. Výstava má název Kam i čert může a zájemce zavede do fantazijního světa šestaosmdesáti­letého malíře Karla Franty, jemuž patří nezastupitelné místo v knižní dětské ilustraci.

6.1.2015
SDÍLEJ:

Výstava Karla Franty Kam i čert může na brněnském hradě Špilberk.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

„V roce 1986 získal cenu Grand Prix UNICEF a o sedm let později byl zapsán na čestné listině IBBY, mezinárodního sdružení pro dětskou literaturu. Obě tato ocenění patří k největším, které mohou výtvarníci ve světovém měřítku získat," říká kurátorka výstavy Jana Svobodová.

Výstava Karla Franty na Špilberku je snad jeho první ucelenou prezentací v Brně, je to tak?

Ano, máte pravdu. Ale to neznamená, že by Karel Franta své obrazy a kresby nevystavoval jinde. Své práce měl na samostatných i společných výstavách doma i v zahraničí, v Praze, Boloni, v Tokiu, ve Španělsku i v Mexiku. Výstava na Špilberku představuje především ilustrace přibližně z patnácti vybraných knih pro děti. Ty jsme doplnili několika obrazy, které dokumentují malířův zájem o hudbu a hudební nástroje.

Nápad výstavu uspořádat vzešel ze spolupráce z Galerií výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, kde Karel Franta před třemi lety vystavoval své knižní ilustrace. Nakolik to předurčilo pojetí brněnské expozice?

Výběr kreseb pro naši výstavu jsme s panem Frantou pojali tak, abychom vše neopakovali. A věřte, že bylo z čeho vybírat. A protože výstavu zahajujeme vždy v předvánočním, mikulášském čase, inspirovala nás nedávno vydaná kniha Karla Franty Kdyby čert na koze jezdil.

Karel Franta – Kam i čert může
(práce významného českého malíře a ilustrátora, součástí výstavy jsou hry a aktivity pro děti)
- Místo: druhé patro západního křídla brněnského hradu Špilberk
- Program pro školy: Nebojte se čerta ze Špilberku (program na objednání je určen pro první stupeň základní školy a pro mateřské školy, v lektorském programu provádí sérii úkolů lektoři v rolích pohádkových postav)
- Výstava je otevřena denně od 9.00 do 17.00 hodin, vstupné je 90 a snížené 50 korun. Děti od dvou do šesti let mají vstupenku za 10 korun.

Výstavu jste připravovali společně. S radostí?

Nastínila jsem panu Frantovi svoji představu a tento záměr jsme se snažili naplnit. A při tom nám pomáhala paní Frantová, která obětavě otevírala další a další zásuvky se složkami kreseb. Byla to velice pěkná práce a myslím, že přináší radost i Karlu Frantovi, zvláště nyní, kdy už můžeme sledovat u dětí velký zájem. To je pro každého autora největší odměna.

Čím jsou čerti v pojetí Karla Franty specifičtí, humorní ale třeba i strašidelní?

Humorní, milí, to ano, ale strašidelní? To ne. Jeho čerti jsou z českého pohádkového království, kde i Belzebub či Lucifer jsou podáni přívětivě, s laskavým humorem, se všemi slabostmi, takže se jich opravdu nemusí děti bát.

A co další pohádkové postavy?

Karel Franta má rád pohádky, pohádkové příběhy a nejrůznější pověsti, sám se s chutí a radostí „ponořuje" do světa vodníků, strašidel, skřítků, bezhlavých rytířů a rozverných čertů, které kreslí s radostí, s nadhledem a neuvěřitelnou fantazií.

Franta při malování používá specifických výtvarných technik, které diváka uhranou svou zvláštní strukturou a bohatostí. Jaké konkrétně to jsou?

Kombinuje několik malířských technik. Používá pastelky, akvarel, pastel, kvaš i temperu. Barevné vrstvy postupně na některých místech na sebe nanáší, jiné odkrývá, až výsledek přesně odpovídá zamýšlenému výrazu. Je to postup složitý, náročný i zdlouhavý. A tyto postupy uplatňuje i v malbě, kde důležitou roli hraje také struktura povrchu.

Výtvarná tvorba Karla Franty je velmi různorodá. Představte, prosím, alespoň stručně jeho nejvýznamnější tvůrčí oblasti?

Ještě za působení v Melantrichu se po vyučení litografem a studiu na Státní grafické škole dále zapsal na Akademii, kde se věnoval malbě u profesorů Vladimíra Sychry a Miloslava Holého. Vzpomínám to proto, že se Karel Franta vedle kresby věnuje i malbě. A jedno z prvních a dodnes stěžejních témat je hudba, hudební nástroje a vše, co s hudbou souvisí.

Na jeho obrazech hudební nástroje „ožívají", proměňují se v živé bytosti.

Jejich podoba není deformovaná, ale naopak plná obraznosti a humorné nadsázky. Dalším velkým tematickým okruhem je svět zvířat. Za nejvýznamnější považuji ilustrace k Ezopovým a La Fontainovým bajkám, které vytvořil Franta pro francouzskou verzi a za něž získal v roce 1982 v Paříži cenu za nejlepší knihu roku. Jak obrazy s hudebními motivy, tak ilustrace k bajkám na výstavě nechybí.

Jak už jste zmínila, Karel Franta má v dětské knižní ilustraci nezastupitelné místo. Stejně nezastupitelné, jako například Adolf Born, Jiří Trnka či Alois Mikulka?

S Jiřím Trnkou se na počátku své umělecké dráhy setkal Karel Franta v redakci Melantrichu. A nejenom s ním, potkával se zde i na příklad s Františkem Tichým nebo Cyrilem Boudou. U všech těchto umělců se setkal se zodpovědným a profesionálním přístupem ke každé zadané práci, tak jak to vidíme i u Adolfa Borna či Aloise Mikulky. A navíc – Jiří Trnka a také Alois Mikulka si ilustrují vlastní texty, stejně jako Karel Franta.

Co vás při přípravě výstavy překvapilo?

Překvapily či spíše zaskočily mě aršíky známek a k nim tak zvané obálky prvního dne, které Karel Franta vytvořil v devadesátých letech. Bylo jich několik a byly velice známé, ať už s námětem barevného ko-houta k Velikonocům nebo s kapříkem, betlémem či třemi králi k Vánocům. Tuto tvorbu měl Karel Franta velice rád a je škoda, že dnes už hodně korespondence nahradily emaily. Proto jsme několik ukázek také pro výstavu vybrali.

Jaké poselství výstavu provází? Ať už směrem k dětem či dospělým.

Kdo má čisté svědomí, čertů pana Franty se bát nemusí.

Autor: Markéta Stulírová

6.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Ilustrační foto.
3

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Smuteční síň na Židenickém hřbitově nakonec nezbourají

Brno – Smuteční síň na židenickém hřbitově od brněnského architekta Ivana Rullera nakonec zbourání nepotká. Brněnští radní v úterý odvolali šest let staré rozhodnutí, podle kterého měly demoliční stroje síň srovnat se zemí. „Dotázali jsme se odborníků na architekturu a jejich posudky nám dokázaly vysokou architektonickou hodnotu síně. Připravíme plány na rekonstrukci budovy. V budoucnu bude znovu sloužit svému původnímu účelu," řekl náměstek primátora Martin Ander.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies