VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kytarista Bláha: Carnegie Hall je jedním z vrcholů mé kariéry

Brno /ROZHOVOR/ – Šest dní koncertů, kurzů a setkávání kytaristů z různých kontinentů. Třiadvacátý ročník Mezinárodního kytarového festivalu v Brně, který v neděli otevřelo vystoupení Kevina Gallaghera z USA, se i letos pyšní světoznámými interprety. Pondělní večer patří Enrique Muňozovi z Andaluzie.

11.8.2014 1
SDÍLEJ:

Kytarista Vladislav Bláha.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Jeho program se soustředí hlavně na španělskou hudbu, takže její milovníci si přijdou na své," říká zakladatel festivalu Vladislav Bláha.

Festival pokračuje do 15. srpna, kdy v Brně postupně zahrají Andrea Vettoretti, Tali Rothová či Edin Karamazov. Ten je ostatně nejočekávanějším sólistou. Čím je podle vás výjimečný?

Andrea Vettoretti vyhrál šestnáct kytarových soutěží a Tali Rothová, původem z Izraele, vyučuje na nejvýznamnější hudební škole v USA – na Juilliard Musíc School. Edin Karamazov je nesporně na špici světových loutnistů, což byl i důvod, proč si jej vybral ke spolupráci v duu a jako učitele hry na loutnu i populární zpěvák Sting. Ve svém programu v Brně bude například hrát na loutnu i Bachovu chaconnu.

Většina kytaristů se na Karamazovu spolupráci se Stingem dívá skrz prsty. Proč?

Jejich zpracování písní Johna Dowlanda, které natočili i na CD, je skvělé, což je možno slyšet i na youtube, třeba z festivalu Proms v Londýně. Karamazov byl například nejlepším žákem dalšího světového loutnisty Hopkinsona Smithe na Schola Cantorum v Basileji. Samozřejmě spolupráce se Stingem je pro něj okrajová, ale i Sting má vysoké kvality jako pop zpěvák. U toho „dívání se skrz prsty" se může jednat o profesní „kolegiální" závist. Například čeští loutnisté by Bachovu chaconnu nebo i jiné náročné Bachovy věty ze suit, snad až na nějaké jednodušší preludium, zřejmě nezahráli. Ale i u nás třeba Barbara Willi vystupovala se zpěvákem Richardem Müllerem, nebo já jsem před dvaceti lety párkrát vystoupil a dělal televizní klip s Karlem Gottem.

S účinkujícími se často znáte osobně. Je pro ně hostování v Brně ctí, nebo je musíte o účasti na festivalu přesvědčovat?

Známe se většinou ze zahraničních festivalů, kde také hrávám. A když mě zaujmou, pozvu je. Řada z významných interpretů, jako je například Scott Tennant, Andrew York, Edin Karamazov či Hopkinson Smith vystupovala v České republice pouze v Brně, a to třeba i několikrát. Váží si toho, což pak uvádí například i na svých blozích na internetu.

Mají v Brně zájem poznat město blíž, třeba právě pod vaší kuratelou?

Zejména interpretům ze zámoří – z USA, Mexika nebo Japonska se v Brně líbí architektura a památky. V době festivalu moc volného času nemám, spíš těsně před ním. Stalo se už tradicí, že pro umělce, kteří přijedou, pořádám den před festivalem menší večírek u sebe doma. V minulosti to většinou byl kytarista se skupinou flamenca vystupující v úvodní večer festivalu. Často to pak končilo hrou a tancem flamenca u mě na terase. Letošní noc flamenca na Špilberku s kytaristou Paco Serranem, tanečnicí Marinou Valiente a dalšími členy skupiny festival netradičně zakončí.

K festivalovým koncertům patří i vaše vystoupení. Proč letos na programu není?

Na festivalu vystupuji jen občas a snažím se vymyslet nějaký zajímavý projekt, vloni třeba v duu s Pavlem Šporclem. Doma nebývá nikdo králem a pro Brňany je, myslím, zajímavější si poslechnout přední zahraniční interprety, které ještě neslyšeli, než sólistu z Brna, který tu vystupoval již vícekrát.

Nesouvisí to nějak s vašim připravovaným listopadovým koncertem v prestižní newyorské koncertní síni Carnegie Hall, přesněji v její komorní síni Weill Recital Hall?

Pro své vystoupení v Carnegie Hall samozřejmě studuji zčásti nový program s převahou českých skladatelů. Třeba transkripci Leoše Janáčka. Ale studuji i pro mě napsané skladby, jako je Sonáta Antonína Tučapského, Reflexe Milana Tesaře, Moraviana Johna W. Duarta, Recuerdos Jorge Morela. Také světově proslulý Usher Waltz od Nikity Koshkina, který sice hraji již řadu let, ale právě v USA vyšel před lety poprvé a je zde známo, že je mi věnován. Proto po mně žádají i jeho interpretaci.

Uvědomujete si, že budete prvním českým, přesněji moravským kytaristou, který v této proslulé síni na Sedmé avenue zahraje?

Hrál jsem třeba v Royal Festival Hall v Londýně, v Radio France v Paříži a jinde, ale newyorská Carnegie Hall je přece jen asi slavnější. Rozhodně si toho vážím a považuji to za jeden z vrcholů své kariéry.

Letošní ročník je třiadvacátým v pořadí. Doufali jste v době zrodu festivalu v tak dlouhou kontinuitu?

V začátcích festivalu jsem o délce jeho pořádání vůbec nepřemýšlel. Bral jsem to, jak to přišlo, a tak je tomu dodnes. Dokud se daří jej pořádat, potrvá. A pokud by něco nešlo, nelze to lámat přes koleno.

První léta festivalu hostil Rychnov nad Kněžnou. Proč jste se po šesti letech rozhodli pro přesun do Brna?

Po prvních letech kapacita kostela, kde koncerty bývaly, přestala stačit, stejně tak to bylo s ubytováním. Brno je navíc přístupnější i dopravně. Většina zhruba ze sto dvaceti letošních účastníků festivalu včetně soutěžících, je totiž ze zahraničí a řada z nich i ze zámoří. Takže třeba z Mexika sem cestují i přes třicet hodin. Sám jsem tu cestu absolvoval již osmkrát, naposledy v listopadu a trvalo mi to šestatřicet hodin. To je bez spánku vleže, se sedmi přestupy na různé dopravní prostředky, se zavazadly majícími celkem i s kytarou šestatřicet kilo a ztrátou jedné noci díky časovému posunu a po koncertním turné docela náročné.

Ohlédnete-li se zpět za uplynulými ročníky, čeho si nejvíc ceníte?

Toho, že festival stále úspěšně pokračuje a je zahraničními odbornými časopisy považován za jeden z nejlepších svého druhu, jak je psáno například v anglickém Classical Guitar Magazin z letošního března, jenž festivalu věnoval tři strany.

Program festivalu

Koncerty na Nové radnici, Dominikánské nám. 1, Brno:

11. srpna ENRIQUE MUÑOZ (Španělsko), 12. srpna ANDREA VETTORETTI (Itálie), 14. srpna TALI ROTHOVÁ (USA), 15. srpna Koncert účastníků a kytarového orchestru festivalu

Koncert v Besedním domě, Komenského nám. 8, Brno:

13. srpna EDIN KARAMAZOV (Bosna a Hercegovina)

Noc flamenca, velké nádvoří hradu Špilberk v Brně:

15. srpna PACO SERRANO y GRUPO FLAMENCO DE ANDALUCIA

Autor: Markéta Stulírová

11.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hustá doprava v okolí Koliště. Ulici kvůli opravám parovodů uzavřeli.
13

Řidiče v Brně omezí další uzavírka. Tentokrát na Moravském náměstí

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.

Slavia šlapala a zaslouženě vyhrála titul, ocenil Lutonský

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Brno - Nepříjemné chvilky zažili v neděli v podvečer cestující v rychlíku směřujícím z Brna do Prahy. Anonym totiž ohlásil, že v soupravě je bomba. Policisté vlak prohledali v zastávce Královo Pole, žádnou výbušninu nenašli.

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Brno – Nuda u vody? Na koupalištích na Brněnsku letos zřejmě nehrozí. Hned na několika koupalištích totiž lidé najdou nové hřiště nebo zajímavé možnosti, jak si zpestřit letní program. V Tišnově se rodiny s dětmi dočkají vytouženého bazénu pro děti.

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies