VYBERTE SI REGION

Letohrádek Mitrovských: místo kultury

Brno - Brno bude mít nové kulturní centrum. Do letohrádku Mitrovských se navrátí výstavy, koncerty, autorská čtení, ale i svatby.

8.2.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Letohrádek Mitrovských.

Letohrádek Mitrovských.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Antonín Mitrovský se zasadil o postavení brněnských Denisových sadů a v osmdesátých letech osmnáctého století si na Starém Brně nechal vystavět elegantní pozdně barokní letohrádek ve stylu Ludvíka XVI. Stavba od té doby sloužila k mnoha účelům, byla však i zavřená. Od prosince minulého roku ji má v pronájmu od města Brna Petr Lukas, který chce do letohrádku navrátit kulturního ducha. Své plány zahájil výstavou Vánoce v letohrádku.

„Autorství ani doba vzniku letohrádku nejsou jednoznačně prokázané. Budova zdobila velkou zahradu hrabat Mitrovských. Její součástí byly i skleníky na ananasy a pomeranče,“ uvedla historička Milena Flodrová.

Herna a kasino
„Hned po dokončení stavby začal letohrádek sloužit Mitrovským jako tak zvané zahradní kasino. Využíval se zejména v letních měsících pro různé společenské aktivity. Jeden salonek byl soukromý pana hraběte, z druhého salonku byla herna. Zde se soutěžilo ve stolních a jiných hrách. V prostředním největším a nejkrásnějším sále se pořádaly plesy, hostiny a taneční zábavy. Na počest bitvy u Slavkova se zde v prosinci roku 1805 uspořádala slavnost, které se zúčastnil sám Napoleon,“ upřesnil Lukas.

Vznikla i mylná domněnka, že Napoleon v letohrádku přespal. „V místnostech zahradního pavilonu tehdy nebyla kamna. Vzhledem k tomu, že Napoleon Brno navštívil v prosinci, v letohrádku by zmrznul. Je doloženo, že nocoval v Místodržitelském paláci,“ vysvětlila Flodrová.

Po smrti Antonína Mitrovského už šlechtický rod o letohrádek zájem neměl. Vystřídalo se zde několik majitelů a od toho posledního letohrádek zakoupilo město Brno. Už za posledního majitele zde byla česko-německá školka. Letohrádek měl původně jen tři místnosti. V osmdesátých letech minulého století probourali do podzemních prostor schodiště a letohrádek tak rozšířili o další místnost. Když se vybudoval suterénní sál, uvažovalo se o knihovně. Vlhké prostředí by však knihám nevyhovovalo, tak se od plánu upustilo,“ popisuje Lukas následnou historii letohrádku.

Období výstav
Muzeum města Brna získalo letohrádek v roce 1988. „Hrad Špilberk se v té době rekonstruoval, do letohrádku jsme tak mohli přesunout část expozice. Po Špilberku a Měnínské bráně to byl třetí objekt, který Muzeu připadl. Zasloužil se o to tehdejší ředitel Muzea Dušan Uhlíř,“ vysvětlila Dana Olivová z Muzea města Brna.

Po úspěšné rekonstrukci výstavních prostor hradu Špilberk se Muzeum začalo soustředit na výstavy v těchto místech. „Problém letohrádku byl také v tom, že měl nešťastnou polohu mezi zastávkami, ale možná i ve výběru výstav a jejich propagaci. Také změna společenských poměrů po listopadové revoluci se odrazila v návštěvnosti. Výstavy historické si našly své návštěvníky, u výstav uměleckých to bylo horší,“ zhodnotila poslední úspěšnou fázi letohrádku historička Miroslava Menšíková.

Kunsthistorik Petr Lukas má letohrádek v pronájmu. O svých plánech říká: Vedle výstav chceme pořádat i svatby

Od prvního prosince minulého roku se o bývalé zahradní kasino začal starat Petr Lukas. Brněnskému Deníku Rovnost sdělil něco o minulosti umělecké stavby a o svých záměrech.

Kdy proběhla poslední rekonstrukce památky?
Zhruba před osmi lety chtěl magistrát památku nabídnout k užívání Výstavišti, to však zájem neprojevilo, a tak přistoupil k rekonstrukci střechy, krovu, venkovního pláště a fasád.

Nemáte strach, že z důvodu polohy dál od centra, bude do letohrádku chodit méně lidí?
Podle mě je to předsudek. Důležitá je propagace a umět lidi navyknout na pravidelné cykly výstav. V době internetu to dle mého názoru není problém.

Jakým způsobem jste oslavil znovuotevření pozdně barokní památky?
Zahájili jsme výstavou Vánoce v letohrádku. Porovnávali jsme, jak se slavily Vánoce u šlechticů, tedy u Mitrovských, a jak u chudých obyvatel. Měli jsme zde i soudobou floristiku. Bylo zde několik vánočních stromků a různých dekorací. Přišlo takřka sedm set lidí.

Na co se mohou v budoucnu návštěvníci těšit?
Od dvaadvacátého března začne jarní velikonoční výstava, která bude částečně historická, částečně etnografická. Bude na ní i přehled kraslic. Výstava bude opět doplněná jarním pohledem floristy a potrvá devět dní. Další výstavu připravujeme s Archivem města Brna, bude o historii brněnského a jihomoravského textilního průmyslu, zejména v 19. století. Od května pak plánujeme výstavu historických pohlednic Brna.

Budou v letohrádku probíhat i jiné kulturní akce než výstavy?
Každá výstava bude mít doprovodný program jako besedy a přednášky. Do programu chceme zařadit i komorní koncerty a menší divadelní představení a autorská čtení. Kromě kulturní náplně budeme letohrádek využívat pro společenské účely. Například pro svatební obřady a hostiny, školení, semináře, workshopy a letní školy.

Autor: Martina Harthová

8.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies