VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letohrádek Mitrovských: místo kultury

Brno - Brno bude mít nové kulturní centrum. Do letohrádku Mitrovských se navrátí výstavy, koncerty, autorská čtení, ale i svatby.

8.2.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Letohrádek Mitrovských.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Antonín Mitrovský se zasadil o postavení brněnských Denisových sadů a v osmdesátých letech osmnáctého století si na Starém Brně nechal vystavět elegantní pozdně barokní letohrádek ve stylu Ludvíka XVI. Stavba od té doby sloužila k mnoha účelům, byla však i zavřená. Od prosince minulého roku ji má v pronájmu od města Brna Petr Lukas, který chce do letohrádku navrátit kulturního ducha. Své plány zahájil výstavou Vánoce v letohrádku.

„Autorství ani doba vzniku letohrádku nejsou jednoznačně prokázané. Budova zdobila velkou zahradu hrabat Mitrovských. Její součástí byly i skleníky na ananasy a pomeranče,“ uvedla historička Milena Flodrová.

Herna a kasino
„Hned po dokončení stavby začal letohrádek sloužit Mitrovským jako tak zvané zahradní kasino. Využíval se zejména v letních měsících pro různé společenské aktivity. Jeden salonek byl soukromý pana hraběte, z druhého salonku byla herna. Zde se soutěžilo ve stolních a jiných hrách. V prostředním největším a nejkrásnějším sále se pořádaly plesy, hostiny a taneční zábavy. Na počest bitvy u Slavkova se zde v prosinci roku 1805 uspořádala slavnost, které se zúčastnil sám Napoleon,“ upřesnil Lukas.

Vznikla i mylná domněnka, že Napoleon v letohrádku přespal. „V místnostech zahradního pavilonu tehdy nebyla kamna. Vzhledem k tomu, že Napoleon Brno navštívil v prosinci, v letohrádku by zmrznul. Je doloženo, že nocoval v Místodržitelském paláci,“ vysvětlila Flodrová.

Po smrti Antonína Mitrovského už šlechtický rod o letohrádek zájem neměl. Vystřídalo se zde několik majitelů a od toho posledního letohrádek zakoupilo město Brno. Už za posledního majitele zde byla česko-německá školka. Letohrádek měl původně jen tři místnosti. V osmdesátých letech minulého století probourali do podzemních prostor schodiště a letohrádek tak rozšířili o další místnost. Když se vybudoval suterénní sál, uvažovalo se o knihovně. Vlhké prostředí by však knihám nevyhovovalo, tak se od plánu upustilo,“ popisuje Lukas následnou historii letohrádku.

Období výstav
Muzeum města Brna získalo letohrádek v roce 1988. „Hrad Špilberk se v té době rekonstruoval, do letohrádku jsme tak mohli přesunout část expozice. Po Špilberku a Měnínské bráně to byl třetí objekt, který Muzeu připadl. Zasloužil se o to tehdejší ředitel Muzea Dušan Uhlíř,“ vysvětlila Dana Olivová z Muzea města Brna.

Po úspěšné rekonstrukci výstavních prostor hradu Špilberk se Muzeum začalo soustředit na výstavy v těchto místech. „Problém letohrádku byl také v tom, že měl nešťastnou polohu mezi zastávkami, ale možná i ve výběru výstav a jejich propagaci. Také změna společenských poměrů po listopadové revoluci se odrazila v návštěvnosti. Výstavy historické si našly své návštěvníky, u výstav uměleckých to bylo horší,“ zhodnotila poslední úspěšnou fázi letohrádku historička Miroslava Menšíková.

Kunsthistorik Petr Lukas má letohrádek v pronájmu. O svých plánech říká: Vedle výstav chceme pořádat i svatby

Od prvního prosince minulého roku se o bývalé zahradní kasino začal starat Petr Lukas. Brněnskému Deníku Rovnost sdělil něco o minulosti umělecké stavby a o svých záměrech.

Kdy proběhla poslední rekonstrukce památky?
Zhruba před osmi lety chtěl magistrát památku nabídnout k užívání Výstavišti, to však zájem neprojevilo, a tak přistoupil k rekonstrukci střechy, krovu, venkovního pláště a fasád.

Nemáte strach, že z důvodu polohy dál od centra, bude do letohrádku chodit méně lidí?
Podle mě je to předsudek. Důležitá je propagace a umět lidi navyknout na pravidelné cykly výstav. V době internetu to dle mého názoru není problém.

Jakým způsobem jste oslavil znovuotevření pozdně barokní památky?
Zahájili jsme výstavou Vánoce v letohrádku. Porovnávali jsme, jak se slavily Vánoce u šlechticů, tedy u Mitrovských, a jak u chudých obyvatel. Měli jsme zde i soudobou floristiku. Bylo zde několik vánočních stromků a různých dekorací. Přišlo takřka sedm set lidí.

Na co se mohou v budoucnu návštěvníci těšit?
Od dvaadvacátého března začne jarní velikonoční výstava, která bude částečně historická, částečně etnografická. Bude na ní i přehled kraslic. Výstava bude opět doplněná jarním pohledem floristy a potrvá devět dní. Další výstavu připravujeme s Archivem města Brna, bude o historii brněnského a jihomoravského textilního průmyslu, zejména v 19. století. Od května pak plánujeme výstavu historických pohlednic Brna.

Budou v letohrádku probíhat i jiné kulturní akce než výstavy?
Každá výstava bude mít doprovodný program jako besedy a přednášky. Do programu chceme zařadit i komorní koncerty a menší divadelní představení a autorská čtení. Kromě kulturní náplně budeme letohrádek využívat pro společenské účely. Například pro svatební obřady a hostiny, školení, semináře, workshopy a letní školy.

Autor: Martina Harthová

8.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek při panelové diskuzi.
AKTUALIZOVÁNO
3 17

Diskuze s hejtmanem: Rychlovlaky? Máme výhodu, že jsme zaspali, řekl Jančura

Hustopečská nemocnice. Ilustrační foto.

ČSSD chce jihomoravské krajské nemocnice pod jednou organizací

Výstaviště? Přední část se otevře lidem. A vzniknout má i nový pavilon

Brno /ANKETA/ - Řev motorů historických formulí a motocyklů se má již v polovině července ozývat brněnským výstavištěm. Na jeho plochu se vrátí závod, který se tam konal před půl stoletím. V pondělí zástupci výstaviště představili letošní největší akce, které lidé mohou navštívit. Navíc poodhalili budoucnost areálu. Přední část se otevře lidem, vzniknout má i nový pavilon.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Opilý muž hazardoval na kolejích. Strážníci ho museli spoutat

Brno – Silně opilého muže museli v sobotu z tramvajových kolejí odvést brněnští strážníci. „Hlídka odpoledne objevila v královopolské smyčce opilého sedmapadesátiletého muže, který se choval velmi agresivně. Dechová zkouška ukázala, že má v sobě bezmála 2,5 promile alkoholu," popsal mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Hazardér se do příjezdu sanitky choval nezvladatelně a hlídka ho nakonec musela spoutat. Přivolaná záchranná služba jej poté odvezla na záchytnou stanici.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies