VYBERTE SI REGION

Lišácký svůdník i pohádkový král Josef Somr slaví osmdesát let

Jižní Morava – Jeho proslulá razítková scéna, v níž coby lišácký svůdník z Ostře sledovaných vlaků krášlí pozadí Jitky Zelenohorské, vstoupila do filmových dějin. Byl ovšem také Servácem z pohádky Tři veteráni či profesorem Ječmenem z filmové série o básnících. Josef Somr, který dnes slaví osmdesáté narozeniny, ztvárnil kolem dvou set postav a dalším výzvám zůstává otevřený.

15.4.2014
SDÍLEJ:

Josef Somr při předávání cen Herecké asociace Thálie 2013. Foto: Deník/Martin Divíšek

„Občas ještě dělám něco v rozhlase, v poetické vinárně Viola mám zase pořady s poezií nebo četbou. Je to několikrát do měsíce a je to prima," uvedl pro Deník Josef Somr.

Rodák z Vracova u Kyjova a syn železničáře přitom o herectví nesnil. „Vystudoval jsem gymnázium. Brácha byl v té době zavřený v Hradišti za rozšiřování letáků, takže jsem měl problémy s maturitou, a tím pádem mě k dalšímu studiu nedoporučili. Nicméně odmaturoval jsem a myslel si, že nastoupím někam do zaměstnání," vzpomíná Somr.

Následovala jeho cesta do Brna. „S kamarádem jsme tam čirou náhodou jeli na návštěvu. On tam na Janáčkově akademie vyzvedl nějaké formuláře, dal mi je a já je vyplnil. V září jsem udělal dodatečné zkoušky a kupodivu mě přijali. Takže život mi změnila úplná náhoda," dodává Somr.

Na Janáčkově akademii se Somr v ročníku potkal například se spolužáky Blaženou Holišovou, Bořivojem Navrátilem, Ladislavem Lakomým či Josefem Karlíkem. V té době v Brně herectví studovala i Květa Fialová. „Na Janáčkově akademii jsme se potkali začátkem padesátých let, takže se spolu známe už strašně dlouho, to už je vlastně dávnověk!," říká s úsměvem Fialová.

A doplňuje, že poté se se Somrem setkala mnohokrát při filmování. „Byla to vždy příjemná spolupráce. Je skvělé, když člověk už jako mladý potká lidi, kteří potom zůstanou báječní a skromní celý život," uvádí Fialová.

Coby čerstvý absolvent hrál Josef Somr dva roky v Českém Těšíně a poté v brněnském Divadle bratří Mrštíků – stávajícím Městském divadle Brno. „V Divadle bratří Mrštíků působil tři roky. Ztvárnil zde například Satana v inscenaci Nanebevzetí plukovníka Heiliga, Piccia v Italské baladě či Tiberge v dramatu Manon Lescaut," uvedla Beatrix Křížová z Městského divadla.

V roce 1965 se stal Somr členem pražského Činoherního klubu, od srpna 1978 byl členem činohry pražského Národního divadla. Zde působil až do roku 2001. Aktuálně stále účinkuje v pražské Viole. „Pochopil jsem, že na některé věci už nestačím… Rozhodl jsem se raději, že toho nechám," uvedl letošní držitel ceny Thálie za celoživotní mistrovství.

Tuto prestižní divadelní cenu ostatně Somr získal v minulosti již dvakrát – poprvé v roce 1997 a následně ještě v roce 2001.

Z nejvýznamnějších rolí Josefa Somra…
film: výpravčí Hubička (Ostře sledované vlaky, 1966), Ludvík Jahn (Žert, 1968), profesor Ječmen (Jak svět přichází o básníky, 1982 + další pokračování do roku 2004), vojenský kuchař Servác (Tři veteráni, 1983), král Dobromil (Čert ví proč, 2003), otec (O rodičích a dětech, 2008)televizní seriály: trafikant Soumar (Byl jednou jeden dům, 1974)divadlo: Fráter Timotej (Mandragora, 1965, Činoherní klub), Claudius (Hamlet, 1982, Národní divadlo), pan František (Romance pro křídlovku, 1998, Národní divadlo), Weller (The Gin Game, 2001, Divadlo Viola), Mistr (Stařec a moře, 2011, Divadlo Viola) a dalšírozhovor

Herec Josef Somr říká: Moje přání? Zdraví a štěstí

Uherský Brod – Minulý týden zavítal herec Josef Somr do Uherského Brodu, aby zde vystoupil na Velikonočním koncertě. Deníku u této příležitosti poskytl exkluzivní rozhovor, v němž mimojiné zmínil, co si ke svým dnešním osmdesátinám nejvíc přeje.

Když vám bylo čtyřicet, představoval jste si, jaké to bude, až vám bude dvakrát tolik?

Vůbec ne. V těchto letech jsem určitě myslel, a každý by měl asi myslet, na úplně jiné věci než na své stáří. Jsem akorát, přiznám se, překvapený, že se mi to povedlo. Já jsem si to vlastně ještě tak před rokem, moc neuvědomoval. A teď najednou přichází chvíle, kdy se probudím a říkám si jako v tom jednom filmu: díky za každé nové ráno.

Co byste si k osmdesátinám a vůbec v životě nejvíc přál?

Jednoduše: abych umřel zdravý, když to už bude muset být, a abych byl pořád mezi prima lidmi a abych nejen já, ale vůbec všichni, které potkávám, byli zdraví a šťastní.

Nedávno jste získal cenu Thálie. S jakými pocity jste ji přebíral?

Musel bych moc předstírat, že mě to nepotěšilo, a nechtěl bych být přehnaně neskromný. Takže ano, měl jsem z toho velikánskou radost a vím, že je to už cena poslední, takže si to užívám.

Thálii jste získal za celoživotní dílo. Která z vašich divadelních či filmových rolí vám byla nejbližší?

Řeknu to pouze takto. Vzpomínám velmi rád na to, co se povedlo, a chtěl bych už zapomenout na to, co v životě bylo nepříjemné.

Autor: Markéta Stulírová, Redakce

15.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies