VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Loosovy stopy: jedinečné a často zapomenuté

Brno /RECENZE, FOTOGALERIE/ - Opěvovaný architekt, jehož stavby často upadají v zapomnění. Byť se to zdá nepravděpodobné, je řeč o slavném brněnském rodáku Adolfu Loosovi.

29.9.2010 1
SDÍLEJ:

Výstava v Brně věnovaná Adolfu Loosovi.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Těch, kdo znají všechny jeho stavby je dnes jen málo. A výjimečné budovy často chátrají. Jejich příběh, i osudy jejich tvůrce a jeho rodiny připomíná originální a rozsáhlá výstava v prostorách brněnského hradu Špilberk.

Expozice si klade za cíl vyprávět Loosův příběh komplexně. To jí umožňuje její složení ze dvou samostatných výstav. Jednou je Adolf Loos – dílo v českých zemích z dílny Muzea hlavního města Prahy a druhou Brněnské stopy Adolfa Loose v režii Muzea města Brna a jeho kurátorky Dagmar Černouškové.

Brno, Plzeň i Praha

Příběh tvůrce světové architektonické moderny začíná Špilberk vyprávět pěkně od začátku. Vrátí tak návštěvníka do 19. století, kdy žil významný brněnský sochař a majitel kamenické dílny Adolf Loos starší. Chodba provází od jednoho mistrného díla k druhému. Od přípravných kreseb, bust po snímky výzdoby domů. K nejznámějším odkazům pak patří třeba fontána v Lužáneckém parku.

Postupně se návštěvník dostává k 10. prosinci 1870. Tehdy se totiž Loos – stavitel narodil. A opět kurátorky provází člověka po jeho stopách s velkým vhledem, s obdivem, neskrývaným zaujetím, přesto bez příkras tvůrcovým životem i tvorbou. Dílem bez ornamentu s jasnou koncepcí, liniemi a cílem.

Je s podivem, kolik práce se za střízlivě vyhlížející expozicí skrývá. Černoušková, spolu se svým brněnským kolegou Jindřichem Chatrným a Marií Szadkowskou z Muzea hlavního města Prahy dokumentují nejen vývoj díla u nás. Jdou do detailů, pátrají a archivují Loosovy pozůstatky a předkládají ucelený pohled na jeho tvorbu. Výsledkem tak je překvapivě rozsáhlá expozice, kde vidíme na fotografiích i v podobě modelů nejen díla známá (vilu Konstandt v Olomouci, Müllerovu vilu v Praze). Loos v České republice působil zejména v Plzni a Praze. V rodném Brně po něm tolik stop nezbylo. Máme zde tak „pouze“ vilu Karla Herolda, Bauerův zámeček zvaný zámeček na výstavišti nebo cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna. Daleko výrazněji se Loos zapsal třeba v Rakousku, Švýcarsku či Paříži. Obdivován je i na Novém Zélandu.

Je nutné podotknout, že výstava je podívanou přehlednou a poutavou. Ale také poněkud deprimující. Ukazuje totiž jak málo si tak velké osobnosti vážíme, jak necháváme její díla chátrat a jak se najde jen málo vůle k jejich restauraci. To vše dokumentují fotografie.

Nepřítel ornamentu

Výstava také vypráví poutavý příběh syna sochaře, který o svého otce přichází v sedmi letech. V expozici jsou Loosovy osobní věci a dokumenty jako maturitní vysvědčení, fotografie, plakáty a pozvánky na přednášky. I ne toliko známý nábytek podle architektova návrhu.

Loosův příběh končí rokem 1970. Tehdy si Brno připomnělo sto let od narození milovníka čistých linií a nepřítele ornamentu. A že je výstava naplánována s důvtipem dokazuje i to, že připomíná 140. výročí jeho narození.

Výstava všeho, co souvisí s velikánem moderního stavitelství, je poctou. Vzdává hold osobnosti, která si jej jistě zaslouží, a která je často známá pouze jen jako jméno nikoli jako tvůrce hmatatelných předmětů. A kurátoři zvládli svůj úkol střízlivě, důstojně a velmi poutavě.

Výstava: Brněnské stopy Adolfa Loose a Adolf Loos: dílo v českých zemích.

Pořádá: Muzeum města Brna

Místo: hrad Špilberk v Brně

Termín: do 24. října 2010

Otevřeno: denně kromě pondělí, od 10.00 do 18.00.

Vstupné: 50 Kč, zlevněné 30 Kč

Autor: Veronika Zabadalová

29.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Ilustrační foto

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Historické bitvy: možná beze zbraní. Kvůli nové směrnici Evropské unie

Jižní Morava - Místo divácky atraktivních rekonstrukcí slavných bitev pouze hudba z reproduktorů a pokládání květin na hromadný hrob. Takový scénář podle mnohých nadšenců vojenské historie hrozí tradičním živým připomínkám historických událostí. Může za to nová směrnice Evropské unie, která zakazuje používat některé typy historických zbraní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies