VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malíř Petr Skácel tvořil bez nároku na slávu

Brno /VÝROČÍ/ – Jeho malby nepatřily k žádným uměleckým směrům. Tvořil intuitivně, s přemírou citu a s moderními proudy se míjel. Teprve po jeho smrti nesměle zaznělo: Petr Skácel, kolorista. A tak zatímco se jeho bratr Jan Skácel vyjadřoval verši, Petr Skácel se ze svých pocitů a myšlenek vyznával prostřednictvím maleb a kreseb. Odkaz Petra Skácela připomíná Deník Rovnost u příležitosti jeho čtvrtečního nedožitého devadesátého výročí narození.

25.9.2014 6
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií

Petr Skácel.Foto: Bohumil Marčák

Vzdělání Petra Skácela předurčilo umělecké cítění rodičů. „Tatínek Emil Skácel a maminka Anna byli oba učitelé. Otec měl talent výtvarný i literární. Ve svých zápiscích píše: Buďte jako Čapkové, moji milí synové… Vy oba máte nadání uchovat tuto hřivnu, rozmnožovat ji, to je vaše povinnost," přiblížila rodinné zázemí Skácelů Jarmila Janků z Brna. Navštěvovala Skácelovu Lidovou školu umění na Petrově a zůstala s výtvarníkem v přátelském kontaktu až do jeho smrti.

Na Skácela vzpomíná jako na skromného člověka. „Známé bylo jeho rčení žákům Vy se neučíte ode mne, já se učím od vás," uvedla Janků a připomněla, že Skácel byl výborný kreslíř a ilustrátor. „Vytvořil plakáty pro divadlo. Vrcholný byl jeho plakát pro Národní divadlo v Praze pro operu Leoše Janáčka Z mrtvého domu," dodala Janků.

K malířovým přátelům patřil i Jan Lacina. Ve svém textu Petře, kde jsi? napsal. „Žil osaměle, byť obklopen lidmi. Jeho typickým stanovištěm býval rohový stolek některé hlučné hospůdky, na kterém zpravidla vždy vedle sklenice ležela rozevřená kniha. Jen někdy a plaše vytáhl v hospodě i skicák, spíše však jen útržek papíru, na který si rychle zachytil svůj výtvarný nápad z četby či postřeh z hospody. Jednou si tak v naší oblíbené a tehdy ještě velmi lidové Modré hvězdě načrtl i mě."

Skácelovo výtvarné směřování bylo provázané s jeho vnitřním světem prožitků. „Čím jsou hlubší, tím lépe. Mohou být současné i časově vzdálené, ale nemůže je nahradit vymyšlenost," říkal Petr Skácel – tak jak to zaznamenal novinář Bohumil Marčák, také někdejší redaktor a šéfredaktor Rovnosti.

Cit tříbit, zplanět, otupit

Formu a obsah Skácel vnímal jako protipóly, mezi nimiž je nutné najít soulad. Stejně tak uvažoval o citu a rozumu. „Cit je třeba tříbit – zplanět, otupit se nebo dokonce nechat zmizet. Láska je prověrkou citu, láska v tolstojovském smyslu. Nenávist je také druh citu, nemůže však nahradit lásku. Cit bez rozumu se rozplývá, rozum bez citu je nelidský.

Náměty lemující Skácelův autorský rukopis byly různorodé: brněnské periferie, krajinomalby, zátiší. Vlastní výtvarný styl přitom malíř našel až v 60. letech. „Na začátku 80. let nastává v jeho tvorbě proměna. Od poeticky subtilního přednesu přechází k drsnější pastózní malbě expresivní barevnosti," uvedla historička umění Bronislava Gabrielová v textu, jež je také součástí knihy Petr Skácel vydané v roce 2004 tišnovské nakladatelstvím Sursum.

Výtvarnou odezvu u Skácela mělo zaujetí ruskou literaturou: Vojna a mír, Zločin a trest, Tichý Don – i těmito kresbami volně dotvářel dramatičnost knih a citové rozpoložení autora. Ze svého vztahu k literatuře se Petr Skácel vyznává v jedné ze vzpomínek. „Než jsme s bratrem jako děti odcházeli do školy, a byl ještě čas, četl nám otec francouzsky Tři mušketýry a překládal nám je. (…) Jsem velký čtenář a snít nad stránkami knihy je pro mne spojeno s pocitem štěstí. Vytištěná písmenka jsou pro mne zároveň hudbou, obrazem."

PETR SKÁCEL: 25. září 1924 – 30. října 1993
- Petr Skácel byl malířem, grafikem a ilustrátorem
- jeho bratrem byl básník Jan Skácel (1922 – 1989)
- narodil se 25. září 1924 ve Vnorovech u Strážnice a zemřel 30. října 1993 v Brně. Po okupaci pohraničí Němci se Skácelova rodina přestěhovala v roce 1938 do Brna, které se jim stalo trvalým domovem
- studoval na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity u Františka Doubravy, Eduarda Miléna, Vincence Makovského. V letech 1959 až 1984 působil jako výtvarný pedagog Lidové školy umění J. Kvapila
- jeho díla jsou ve sbírkách Moravské galerie v Brně a Muzea města Brna

Význačné místo ve Skácelově díle zaujímá oblast ekologického zájmu – jak ji sám Skácel pojmenoval. „Krajinné motivy jej přitahují svými skrytými významy. (…) Jsou to místa uprostřed denních starostí, viděná z okna nebo při procházkách městskou periferií. Malíř tu dokáže nejen obrazně, ale doslova na smetišti, ve všedních a špinavých odpadcích, nalézt útržek kouzelného třpytu a vytvořit z něj obraz," uvedla v roce 1990 historička umění Nina Dvořáková v katalogu k výstavě pořádané v Galerii Stará radnice.

A dále zmiňuje. „S pokorou a bez nároků na slávu či mimořádnou publicitu vytváří svůj obraz života a skutečnosti. Založil ho na tom, co ho především poutá – bytí světa, skutečnost a její význam pro člověka," uvádí Dvořáková.

Janíčku, divý Jane…

Svého bratra Jana přežil Petr Skácel o čtyři roky. „Dnes ve 14.30 zemřel můj bratr, básník Jan Skácel. V tentýž den před čtrnácti lety zemřel náš otec," zaznamenal si 7. listopadu 1989. O dva dny později text doplnil náčrtem Janova portrétu a ukončil psaní svého deníku, jenž uzavřel slovy Janku, Janíčku, divý Jane…

Petr Skácel zemřel na srdeční selhání, a to v říjnu 1993. „S ním pro mne odešla poslední z otcovské generace brněnských osobností, moudrých umělců, kteří s námi jednali jako rovní s rovnými," uvedl tehdy Lacina.

Poslední rozloučení bylo v brněnském krematoriu. Petr Skácel byl pohřben nejdříve na Židenickém hřbitově a před třemi lety byl přemístěn na čestné pohřebiště ústředního hřbitova ke svému bratru Janovi a jeho ženě Boženě. Jméno Petra Skácela – stejně jako jméno Boženy Skácelové, však zatím na pomníku chybí. „Musí to být stejná bronzová písmenka, jaká má Jan. Odlitá je máme, jsou nachystaná ke schválení," uvedl výtvarník Jaromír Gargulák.

Vyhotovení nápisů podléhá souhlasu autora pomníku Ivana Rullera a následně magistrátu. „S Jaromírem Gargulákem jsme se domlouvali, že se kvůli nápisům příští týden setkáme. Věřím, že nejpozději do konce roku na pomníku budou," uvedl včera Deníku Rovnost architekt Ruller. Magistrát o situaci ví, ale zatím nemá co odsouhlasit. „Podobnou žádost neregistrujeme. Jakmile ji dostaneme, bude to už jen formální záležitost. Nemáme důvod věc jakkoliv protahovat," uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Obrazy Petra Skácela ve svých sbírkách uchovává Muzeum města Brna a Moravská galerie v Brně. Ta vlastní pětapadesát prací, všechny jsou v depozitářích. „Je možné, že v rámci příprav výstavního plánu se bude s díly v budoucnu pracovat," uvedla kurátorka galerie Yvona Ferencová.

Muzeum města Brna loni otevřelo nově koncipovanou stálou expozici současného umění, kde Skácela připomíná jedním obrazem – Bratry Karamazovými z roku 1971. „V budoucnu se zde objeví i další Skácelovy obrazy, ve sbírkovém fondu jich jsou téměř dvě desítky," uvedla kurátorka muzea Ilona Víchová s tím, že dále Muzeum města Brna opečovává padesátku Skácelových ilustrací k Šolochovově románu Tichý Don či kresby k Shakespearovým dramatům.

Autor: Markéta Stulírová

25.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Brno – Zbrusu nových prostor se dočkali pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ústav před pár dny slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení. Přestavbu dokončil loni v prosinci.

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies