VYBERTE SI REGION

Martin Glaser: Divadelní svět Brno se vrátí na konec jara

Brno /ROZHOVOR/ – Každý rok jiné téma, každý rok jiné divadlo, které festival organizačně zaštítí. Takový byl původní záměr největší jihomoravské divadelní přehlídky, která v v závěru října týden završila svůj šestý ročník. Od letošního ročníku přitom Divadelní svět Brno spadá pod kuratelu brněnského Národního divadla, které předurčilo také jeho novou tvář – progresivní tvář, jež diváky v uplynulých pěti dnech provedla výběrem titulů z evropských scén.

2.11.2015
SDÍLEJ:

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.Foto: archiv Národního divadla Brno

„Přišlo přes sedm tisíc platících diváků a to je obrovský úspěch vzhledem k náročné dramaturgii," říká ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.

Jak letošní festival hodnotíte? Jeho návštěvnost, dramaturgii a spolupráci s hostujícími divadly?

Jsem přesvědčený, že se nám restart festivalu podařil. Dramaturgie nabídla řadu špičkových inscenací, a kdo chtěl, měl z čeho vybírat. Diváci přišli a zdálo se, že odcházeli spokojení. Navíc vznikla řada neformálních vazeb mezi hostujícími soubory a domácími divadly, což může být přínosem pro rozvoj brněnské divadelní kultury v budoucnosti.

Kolik letos přišlo diváků?

Přišlo víc než 7 200 platících diváků, to je obrovský úspěch vzhledem k náročné dramaturgii. Počet je sice o tisíc méně než loni, to ale festival nabízel ničím buď neriskující nebo ověřený komediální repertoár. Také jsme měli rozpočet o dva miliony menší než loni. Proti roku 2012 a 2013 je nárůst platících diváků o několik tisíc. Potěšitelné je, že se podařilo prolomit nedůvěru vůči zahraničním představením.

Které z uvedených titulů patřily k nejprogresiv­nějším?

Obecně bych řekl, že představení, která jsme uváděli 
v komornějších scénách HaDivadla, Orlí nebo Reduty. Důležité ale je, jak to vnímali diváci. Obávám se, že třeba velké činohry z Maďarska – Julius Caesar, a Německa – Višňový sad, vnímali jako značný progres. Byl bych rád, kdybychom společně došli co nejdříve k poznání, že to je současný divadelní standard.

Co nejvíce zaujalo vás?

Bez váhání brémský Višňový sad. Skvěle a současně interpretovaný Čechov, bravurně zahraný v působivé scénografii. Nevěřil bych, že by činohra mohla v rozlehlém Janáčkově divadle tak bezvadně fungovat. Obrovský náskok německých činoherců byl do očí bijící.

Chcete koncepci „progrese" zachovat i do budoucna?

Jednoznačně. To je vlastně hlavní změna, kterou přinášíme. Festival se nebude potácet od pocty Václavu Havlovi k poctě komedii a pak kdovíkam. Chceme ho mít dlouhodobě čitelný a předvídatelný.

Některá představení zahraničních souborů nebyla titulkována. Záměrně?

Byla to, řekněme, písňová představení, kolegové z hostujících divadel si titulky nepřáli. Ale do budoucna musíme tyto věci lépe promyslet a diváky na ně připravit.

Letošní termín přehlídky připadl na říjen, jak to bude do budoucna? Je pravda, že se opět uvažuje o květnu nebo červnu?

Přestože se nový podzimní termín jednoznačně osvědčil, musíme respektovat zadání Rady města Brna. Ta požaduje, aby byl Divadelní svět Brno v dostatečném odstupu od dalších důležitých festivalů. Letos jsme těsně navazovali na Moravský podzim, ale myslím, že jsme ho nijak nenarušili. Vzhledem k termínu janáčkovského festivalu příští rok, bychom museli Divadelní svět posunout buď na nevýhodný termín na začátku září, nebo na začátek listopadu, což by zas byla komplikace provozní. V té době přichází na jeviště první vlna premiér všech brněnských divadel.

Tedy?

Vracíme se na konec jara. Příští ročník bude od 27. do 31. května s možnými festivalovými dozvuky. Vidím to ale pozitivně. Studenti budou ještě v Brně a zkouškové období bude teprve na začátku. Navíc, pokud letos novou podobu Divadelního světa lidé přijali a začali festival vnímat, je víc než dobře, že další dávku progresivního divadla dostanou už za sedm měsíců. Věřím, že se tím značka festivalu konečně vryje lidem pod kůži.

Věříte – ne jako ředitel, ale jako divadelník, že festival přetrvá i v dalších letech? Svým pojetím totiž pohltil zavedené přehlídky mnoha brněnských scén, po kterých si někteří diváci stále stýskají. A nyní snad i oprávněně, protože progresivní koncepce už určité žánry nikdy neobsáhne – alespoň ne v takovém rozsahu.

Takové bylo ale rozhodnutí „otců zakladatelů", nikdo je 
k tomu nenutil. Bylo by nyní velmi rozvratné ty festivaly znovu obnovovat a znovu se rvát o dotační kost. Divadelní svět letos ukázal, že může být smysluplným pokračovatelem všech těch původních festivalů – mimo jiné jsme přivezli dvě produkce bratislavského Národného, několik hudebních produkcí. A jistě tomu tak bude i příští rok.

Jako nastupující ředitel Národního divadla Brno jste usiloval o propojení Divadelního světa, který je jednou ročně, a Janáčkova festivalu, který je bienálový. Proč? A nezměnil jste názor?

Přiznám se, že jsem svůj názor změnil poměrně razantně. Původní úvaha vycházela z pragmatického vyhodnocení situace, do které jsem přišel nezatížený sentimentálními úvahami, touhami a pocity. Viděl jsem Divadelní svět Brno, který po pěti letech nebrala za svůj brněnská kulturní veřejnost a ta odborná ho okázale ignorovala. A vedle festival Janáček, jenž má obrovský potenciál, v něm je skutečná šance mít na evropské kulturní mapě výjimečnou událost, ale není to možné za stávajících finančních podmínek. Rozpočty festivalu jsou vlastně skoro stejné, ale Janáček sem vozí mnohonásobně nákladnější operní produkce.

Vše se tedy změnilo v návaznosti na právě uplynulý ročník?

Letošní ročník Divadelního světa ukázal, že má obrovský smysl pro lokální kulturní obec. Nedělám si iluze o stovkách nadšenců jezdících z Brna do Plzně, Hradce nebo Nitry na zavedené festivaly. Kdoví, jestli tam jezdí pár desítek lidí… Druhé největší město v zemi ale potřebuje mít pravidelnou možnost poznání současného inscenačního kontextu. Takže jestli jsem byl před rokem zapálený bojovník za jediný „správný" festival, tak nyní budu bojovat za udržitelnost a rozvoj obou festivalů.

Přípravu festivalu každoročně provázely hlavně propagační svízele, často se měnil organizační tým. Mnoho diváků o festivalu stále neví a do divadla je na jednotlivé inscenace láká nikoliv přehlídka jako taková, ale nasazené inscenace. Nyní leží propagace na bedrech Národního divadla Brno. Vznikl tedy nový tým lidí, který se o propagaci a festival po dobu jeho trvání stará?

Pokud jsme diváka přitáhli na konkrétní titul a on pak zjistil, že je na festivalu, tak to znamená, že marketing fungoval přesně jak jsme chtěli. Opírat se o značku Divadelní svět Brno nemělo vzhledem k nevalnému renomé z minula velký smysl. Diváky bylo potřeba přesvědčit kvalitou jednotlivých produkcí. Rebranding probíhal už od května v několika promyšlených vlnách a myslím, že festival se v ulicích města a propagačních materiálech našeho divadla nedal přehlédnout. Věřím, že cesta k nové silné značce je otevřena. Když se festival za pomoci evropských peněz zakládal, vznikla v rámci udržitelnosti dvě pracovní místa. Ta jsou stále součástí rozpočtu. Na žádné další pozice nám peníze nezbyly, nenajímali jsme ani narozdíl od dřívějška další posily těsně před festivalem. Všechny peníze šly do představení a jejich marketingu. Lidem v NdB i všech ostatních divadlech přibyla spousta práce. Teď si v klidu vyhodnotíme, co a jak fungovalo, nebo ne. A podle toho přijmeme opatření pro přípravu dalšího ročníku.

Festival jste před zahájením propagovali nejdřív v Praze a teprve poté v Brně. Vy sám se často pohybujete mimo brněnské divadelní prostředí. Jakou má Divadelní svět Brno pověst 
v kontextu jiných přehlídek?

Obávám se, že mimo Brno tento festival nikdo nebral vážně, pokud o něm vůbec věděl. A mám radost, že se nám to letošním ročníkem povedlo trochu změnit.

Ve výhledu je Divadelní svět 2016. Jaký bude?

Nyní mapujeme nabídku a plány divadel, ale do konce roku chceme mít hotovo. Zatím se v diskusích nápadně často objevují tituly dokumentárního dramatu, ale uvidíme…

Autor: Markéta Stulírová

2.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

AKTUALIZOVÁNO

Jihomoravský kraj si chce pořídit vlastní vlaky. Zaplatí za ně 5,5 miliardy

Jižní Morava – Vlaky v Jihomoravském kraji jsou staré, kraj je nahradí novými. Vypsání výběrového řízení na dodávku schválila ve čtvrtek krajská rada. Do roku 2019 plánuje pořídit pětadvacet souprav pro alespoň 310 sedících cestujících a dalších šest posilových jednotek po 140 místech dohromady za pět a půl miliardy korun. Kromě toho chce v soutěži získat také servis objednaných vlaků. Za třicet let má stát šest miliard korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies