VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Matky, dcery, nevěsty, stařeny i žebračky

Brno - Výstava Milady Marešové v Moravské galerii v Brně představuje desítky maleb i kreseb polozapomenuté autorky.

14.3.2008
SDÍLEJ:

Obraz Milady Marešové z roku 1927 s názvem Plovárna.Foto: repro Moravská galerie

Malířka nové věcnosti, Hynaisova a Kupkova žačka, emancipistka a levicová intelektuálka. Tím vším byla Milada Marešová, jejíž výstavu včera zahájila Moravská galerie v Brně.

Především ale byla jednou z prvních žen umělkyň, které mohly studovat malbu na pražské Akademii výtvarného umění, bravurní kreslířka a ilustrátorka. Marešovou fascinovalo město a lidé, hlavně ženy. Výstava je průřezem všech žánrů její tvorby, rokem 1920 počínaje a polovinou osmdesátých let konče.

Z Paříže do Číny

Milada Marešová studovala od roku 1919 na pražské AVU. Po jejím absolvování pobývala v Paříži na stáži u Františka Kupky. Milovala mísení různých kultur v pařížských barech a na tržištích, fascinovaly ji kavárny. Kurátorka výstavy a znalkyně díla Milady Marešové Martina Pachmanová ji dokonce označila za voyerku v davu, která pozoruje a skicuje všední život města na Seině.

Kromě Paříže Marešová navštěvovala také Berlín nebo Londýn, byla dokonce až v Číně, která ji svojí exotičností inspirovala hlavně v šedesátých letech. „Dílo Milady Marešové je hlavně odrazem ženské otázky. V jejích obrazech matek, dcer, nevěst, osamělých dívek či žebraček se zrcadlily sociální problémy. Ženy měly v moderní době navzdory sílící podpoře ženského hnutí nelehkou úlohu,“ vysvětlila Pachmanová.

Nejintenzivněji se portrétům žen Marešová věnovala ve dvacátých a třicátých letech. Za protektorátu byla kvůli publikování v ilegálním časopise V boj tři roky vězněna v ženské káznici. O nedělích tam však mohla kreslit. Vznikly kresby, které později vyšly i knižně jako Waldheimská idyla.

Bez kompromisů

Po válce Marešová přestala malovat a věnovala se hlavně knižním ilustracím. K malbě se vrátila teprve až na konci šedesátých let pod vlivem svých zážitků z cesty po Číně. Přestože po válce vstoupila do komunistické strany, brzy vystřízlivěla. „Myslím, že jeden z důvodů, proč Marešová přestala po válce malovat, byl fakt, že nechtěla dělat kompromisy. V její pozůstalosti jsem objevila asi tři obrazy poplatné sociálnímu realismu, dál už tak ale malovat nechtěla,“ přiblížila pohnutky malířky Pachmanová. Ze strany vystoupila Milada Marešová na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1969.

V Brně Marešová vystavovala už v roce 1985, dva roky před svojí smrtí. Výstava v Pražákově paláci Moravské galerie je ale prvním souborným představením jejího díla v komplexních souvislostech.

Autor: Klára Kubíčková

14.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
12

Boj o cyklisty v Brně. Další firma nabídne sdílená kola

Ondřej Němec.

Mistrovskou kocovinu tým ani majitel nedovolí, říká Ondřej Němec

Krvavý konec hádky: muž dostal pár facek, pomstil se kudlou do zad

Brno – Ke dvěma rozkmotřeným mužům museli vyjíždět policisté do Horní ulice v brněnských Štýřicích. Původní slovní přestřelka totiž vygradovala v pobodání jednoho z účastníků sporu. „Podle svědků šlo o hádku. Mladší muž staršímu nafackoval a zřejmě považoval spor za ukončený. Jenže když se otočil, starší z dvojice ho bodl do zad,“ popsala případ policejní mluvčí Andrea Cejnková. 

V Bosonohách povalí sudy do kopce. V Tišnově otevřou stezku hrdelního práva

Jižní Morava /TIP NA VÍKEND/ - Pětapadesát metrů do kopce za necelých třináct vteřin. Takový je rekord trati u myslivecké chaty v Bosonohách ve valení pivního sudu. Překonat ho opět zkusí závodníci již v sobotu. Diváci mohou podpořit své favority, po závodě je pro ně připravený doprovodný program. Soutěž Sudoval navíc letos slaví pětadvacet let od založení.

DOTYK.CZ

Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás

/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.

Vypnuli řečkovickou kašnu. Závadu se pokusí rozluštit technici

Brno – V létě se bez fungující kašny na Palackého náměstí musí obejít obyvatelé brněnských Řečkovic. Provozovatelé vodní zařízení vypnuli poté, co kvůli závadám na kašně nateklo na začátku léta velké množství vody do podzemí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení