VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Matky, dcery, nevěsty, stařeny i žebračky

Brno - Výstava Milady Marešové v Moravské galerii v Brně představuje desítky maleb i kreseb polozapomenuté autorky.

14.3.2008
SDÍLEJ:

Obraz Milady Marešové z roku 1927 s názvem Plovárna.Foto: repro Moravská galerie

Malířka nové věcnosti, Hynaisova a Kupkova žačka, emancipistka a levicová intelektuálka. Tím vším byla Milada Marešová, jejíž výstavu včera zahájila Moravská galerie v Brně.

Především ale byla jednou z prvních žen umělkyň, které mohly studovat malbu na pražské Akademii výtvarného umění, bravurní kreslířka a ilustrátorka. Marešovou fascinovalo město a lidé, hlavně ženy. Výstava je průřezem všech žánrů její tvorby, rokem 1920 počínaje a polovinou osmdesátých let konče.

Z Paříže do Číny

Milada Marešová studovala od roku 1919 na pražské AVU. Po jejím absolvování pobývala v Paříži na stáži u Františka Kupky. Milovala mísení různých kultur v pařížských barech a na tržištích, fascinovaly ji kavárny. Kurátorka výstavy a znalkyně díla Milady Marešové Martina Pachmanová ji dokonce označila za voyerku v davu, která pozoruje a skicuje všední život města na Seině.

Kromě Paříže Marešová navštěvovala také Berlín nebo Londýn, byla dokonce až v Číně, která ji svojí exotičností inspirovala hlavně v šedesátých letech. „Dílo Milady Marešové je hlavně odrazem ženské otázky. V jejích obrazech matek, dcer, nevěst, osamělých dívek či žebraček se zrcadlily sociální problémy. Ženy měly v moderní době navzdory sílící podpoře ženského hnutí nelehkou úlohu,“ vysvětlila Pachmanová.

Nejintenzivněji se portrétům žen Marešová věnovala ve dvacátých a třicátých letech. Za protektorátu byla kvůli publikování v ilegálním časopise V boj tři roky vězněna v ženské káznici. O nedělích tam však mohla kreslit. Vznikly kresby, které později vyšly i knižně jako Waldheimská idyla.

Bez kompromisů

Po válce Marešová přestala malovat a věnovala se hlavně knižním ilustracím. K malbě se vrátila teprve až na konci šedesátých let pod vlivem svých zážitků z cesty po Číně. Přestože po válce vstoupila do komunistické strany, brzy vystřízlivěla. „Myslím, že jeden z důvodů, proč Marešová přestala po válce malovat, byl fakt, že nechtěla dělat kompromisy. V její pozůstalosti jsem objevila asi tři obrazy poplatné sociálnímu realismu, dál už tak ale malovat nechtěla,“ přiblížila pohnutky malířky Pachmanová. Ze strany vystoupila Milada Marešová na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1969.

V Brně Marešová vystavovala už v roce 1985, dva roky před svojí smrtí. Výstava v Pražákově paláci Moravské galerie je ale prvním souborným představením jejího díla v komplexních souvislostech.

Autor: Klára Kubíčková

14.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies