VYBERTE SI REGION

Mendelianum: Mendelovo genetické oddělení

Brno /FOTOGALERIE/ - Další díl seriálu deníku Rovnost o Moravském zemském muzeu přibližuje Mendelianum, které ukrývá sbírky Johanna G. Mendela.

23.9.2009
SDÍLEJ:

Johann Gregor Mendel - pamětní medaile.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Další díly seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně sledujte v pravém sloupci

Když Johann Gregor Mendel prováděl v šedesátých letech 19. století v klášteře na Starém Brně experimenty s hybridizací rostlin a včel, nikdo nevěřil tomu, že založil princip genetiky. Své objevy zveřejnil v roce 1865, a přesto zůstal za svého života téměř neznámým badatelem. Výsledky jeho práce, která je dnes světovým fenoménem, totiž předběhla vývoj ve vědě o několik desetiletí.

Dnes se výzkumem, životem i dílem slavného badatele zabývá brněnské Mendelianum, které je součástí Moravského zemského muzea. Jeho sbírky ukrývají více jak deset tisíc předmětů. „Výzkum Mendelova života a díla vedeme od roku 1962. Za důležité považuji zmínit, že jde o výzkum historickovědní. Jsme vlastně dokumentačně­informační centrum, jehož největším pokladem je ucelená sbírka Mendelových textů. Bohužel se často jedná o kopie, protože originály buď už neexistují, anebo jsou rozptýleny po celém světě,“ uvedl vedoucí Mendeliana Jiří Sekerák.

Vysvětlil také, že důvodem, proč se velká část Mendelových věcí nezachovala, je skutečnost, že na objevy svět zareagoval až pětatřicet let po Mendelově smrti. „Teprve poté se začalo pátrat po jeho spisech i osobních věcech. Najít však něco po tak dlouhé době bylo téměř nemožné,“ dodal Sekerák.

Genetika a evoluce

K unikátům z Mendelovy pozůstalosti patří v Mendelianu například originál badatelova dopisu rodičům. Ten Moravské zemské muzeum odkoupilo od Mendelových potomků v šedesátých letech. Velmi zajímavý je také originál jmenovacího dekretu, zápis Mendelových přednášek z Vídně opatřený kolkem za šest rakouských císařských korun nebo tiskopis k jeho pohřbu.

Do sbírek oddělení patří také knihovna s dvaceti tisíci svazky. Část depozitáře má Mendelianum na zámku v Budišově, část v budově Orgrezu v Hudcově ulici, kde také sídlí. Kromě dokladů k badatelově biografii a vědeckým výzkumům, jenž odborníci a Mendelovi příznivci shromáždili od počátku 20. století, vydává Mendelianum od roku 1965 odborný časopis Folia Mendeliana. Ten jako jediný na světě zveřejňuje výsledky Mendelova výzkumu i života a odborné archivní studie. „Za nejdůležitější pokládáme studium Mendelovy práce, která zůstává v mnoha ohledech aktuální a inspirativní i dnes. Například jeho pojetí přenosu uspořádání dědičných elementů, které odhaluje bioinformační povahu dědičnosti, má mnoho zajímavých souvislostí s evoluční teorií,“ uvedl Sekerák.

K dalším významným počinům Mendeliana patří od roku 1992 oceňování pamětními medailemi, kterému česká média bohužel nevěnují příliš velkou pozornost. „Medaile udělujeme za mimořádný přínos v oboru nebo oblasti, která navazuje na Mendelův odkaz. Tuto událost, která se pojí s osobní účastí oceněného a veřejnou přednáškou, takzvanou Mendel Lecture, zatím oceňují především v zahraničí,“ uvedl Sekerák. Do Brna tak pro Mendelovu pamětní medaili dosud zavítala řada proslulých vědců, mezi nimiž nechyběli nositelé Nobelových cen.

Mendelianum také navštívil objevitel struktury DNA a držitel Nobelovy ceny J. D. Watson. Při návštěvě Brna prohlásil: „Vždy mi bylo záhadou, jak mohl Mendel učinit tak převratný objev v zapadlém klášteře mimo všechna významná centra vzdělanosti tehdejšího světa. Teprve teď vidím, že pracoval v mimořádném vědeckém prostředí, které Brno vytvářelo se svými vědeckými spolky a mimořádnými osobnostmi.“

Mendel ve svém životě působil zejména v Moravskoslezské hospodářské společnosti, která založila Moravské zemské muzeum. A to bylo současně jedinou akademickou institucí, v níž badatel pracoval. „V Brně se formovaly počátky moderní vědy na Moravě. Pro veřejnost jsme například vytvořili něco jako mapu Mendelova Brna, se kterou provázíme hlavně zahraniční zájemce o studium historie genetiky. Budovy, s nimiž je Mendelovo jméno spjato, se většinou dochovaly v původní podobě a stále z nich vyzařuje tehdejší atmosféra, mají genia loci,“ uvedl Sekerák.

Johann Gregor Mendel.

Černá skříňka

Otázkou, proč zůstalo Mendelovo dílo tak dlouho opomíjené, se Sekerák zabývá ve své publikaci Mendel v černé skříňce. „Oblíbené je tvrzení, že Mendel svůj výsledek zveřejnil jen v lokálním časopise. To ale není pravda. Časopis Přírodozkumného spolku z Brna byl tehdy uznávaným periodikem a dostávalo jej přes sto třicet univerzit a vědeckých institucí. Bylo to hlavně proto, že Mendelovy práce předběhly vývoj ve vědě,“ vysvětlil důvod prvotního nezájmu o Mendelovo dílo.

Do Brna Mendel přišel v jedenadvaceti letech, a to po studiích v Lipníku, Opavě a Olomouci. „Východisko ze zlé materiální situace našel na doporučení svého olomouckého učitele fyziky ve vstupu do augustiniánského kláštera v Brně. Vystudoval teologické učiliště a povinné školení ze zemědělství, ovocnictví a vinařství,“ přiblížil Mendelův příchod do Brna Sekerák. V roce 1848 Mendel nastoupil na římskokatolickou klášterní faru, ale brzy byl své funkce kooperátora zproštěn. „Při návštěvách nemocných a trpících propadal takové tísni, že u něho vyvolávala vážnou chorobu,“ uvedl Sekerák.

V Hynčicích ve Slezsku, kde se Mendel narodil, vytvořilo Moravské zemské muzeum s pomocí Mendeliana odbornou expozici. Každý rok se také podílí na vyhodnocování studentské vědecké soutěže Mendelovy Hynčice. „Informace studentům a dalším zájemcům poskytujeme nejčastěji elektronicky, ale po předchozí domluvě je v Mendelianu samozřejmě rádi uvítáme osobně,“ dodal s úsměvem Sekerák.

- Mendelianum je oddělením Moravského zemského muzea, které je jedinou odbornou a vědeckou institucí na světě, na jejímž rozvoji a badatelském programu se aktivně podílel světově proslulý zakladatel genetiky Johann G. Mendel.
- Mendel byl u počátečního vývoje Moravského zemského muzea (tehdy Františkova muzea), které založila vědecká Hospodářská společnost. Mendel byl jejím funkcionářem, její Přírodozkumný spolek zveřejnil jeho objev.
- Dnes se Mendelovo genetické oddělení pro historii biologických věd zaměřuje na odbornou dokumentační, lektorskou a přednáškovou činnost.
- Moravské zemské muzeum je tak první muzejní institucí, která do své struktury už v roce 1964 začlenila obor historii genetiky.
- Každoroční událostí je udělování Mendelovy pamětní medaile za mimořádný přínos v oboru, která navazuje na Mendelův odkaz. Mezi oceněnými byli i nositelé Nobelovy ceny J. D. Watson a M. W. Nirenberg.

Autor: Markéta Stulírová

23.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies