VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Měsíční kámen: parodie s přemírou dobra

Brno /FOTOGALERIE, RECENZE/ - Autorská komedie Měsíční kámen v nastudování Městského divadla Brno je rozvleklou, ale nápaditou žánrovou koláží s přesahy do filmu.

17.5.2011 3
SDÍLEJ:

Michal Isteník a Evelína Kachlířová ztvárňují dvojici Danteho a Kacy.Foto: Jef Kratochvil

Parodie, western, horor, gangsterka i thriller. Tyto žánry mísí první autorský činoherní titul Městského divadla Brno ve stávající sezoně – Měsíční kámen. A i když komedie srší nápady, dobrými hereckými výkony a má atraktivní výtvarné zpracování, zahrnuje diváka přílišným množstvím textu. Děj se zadrhává a nadsázka se vytrácí kamsi do ztracena.

Pod inscenací jsou podepsáni Petr Štěpán, Stanislav Slovák a Jan Šotkovský, kteří si pohrávají s odkazy filmových tvůrců Quentina Tarantina, George Romera či Roberta Rodrigueze. Propojení „nízkých“ témat a formální dokonalosti však sklouzává k banalitám a kultovní filmy, jimiž se divadelníci inspirovali, jsou pro nezasvěceného diváka jen stěží čitelné. Nadějnou snahu autorského tria tak na jevišti pohřbívá přílišné množství slov a černý humor ustupuje podbízivosti.

Scénář vychází z více než šestisetstránkové Knihy beze jména vydané pod pseudonymem Bourbona Kida. Rozvětvený příběh o Měsíčním kameni, po němž prahnou mniši i gangsteři, autoři zjednodušili. Částečně pozměnili pointu a jednotlivé scény navlékli na detektivní linku obepínající různorodé žánry. Chytli se však do pasti, které se nemohli vyhnout, pokud chtěli (i když ne otrocky) dodržet syžet knihy. Výsledkem je spletitá a doslovná koláž, jíž by prospěly škrty a krácení.

Měsíční kámen má být současně poctou béčkovým filmům z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let, jež si libují v násilí, nelogičnostech a absurditě. Lehkost a přímočarost těchto krváků, romerovek a splatterů se však z jeviště často vytrácí. Inscenace má hluchá místa s bezduchými dialogy (ty mají v chytré parodii primitivně pouze vypadat) bez dalších přesahů. Jako by Bourbon Kid brněnským tvůrcům vytyčil příliš vysoké mantinely, které se s respektem k předloze báli překročit.

Rozvláčné tempo děje udávají epizody odehrávající se před projekčním plátnem (animace Petra Hlouška), záběry zachycují více než desítku různých míst v Mexiku. S projekcemi souzní scéna Jaroslava Milfajta: oprýskaný bar, plot, lampa… Věrohodné je prolínání animací s výstupy herců, jako například při jízdě cadillacem vyobrazeným pouze na plátně. Nevýrazné je naopak filmové dotváření interiérů v pískových barvách utopených kdesi v „rohu“ pokoje. Přesto je vizuální stránka jednou z nejpoutavějších složek inscenace a snad by ji ještě více oživila výraznější stylizace. Promítání stékající krve nebo vzkaz divákům před přestávkou (nápis To Be Continued) lze jen ocenit, k ozvláštnění více než dvouhodinového představení to však nestačí.

Přehlédnout nelze nadšení herců, kteří mnohdy ztvárňují více postav. V krátkém, emočně rozpolceném výstupu, je výborná Lucie Zedníčková, o správnou míru nadsázky své postavy obohacují Ladislav Kolář (rváč Rodeo Rex, tolik připomínající kultovního Dannyho Treja) a Stano Slovák v roli Elvise šňupajícího nekončící lajnu kokainu (alternuje s Jánem Jackuliakem). Ústřední pár Danteho a jeho dívky Kacy věrohodně ztvárnili Michal Isteník s Evelínou Kachlířovou.

S hudbou inscenace pracuje minimálně, což je zarážející, protože mohla být jejím výsadním trumfem. Hudební předěly završují jen zlomek scén a více než k odlehčení děje napomáhají k odpoutání pozornosti od přestaveb na jevišti. V souladu s žánrovou pestrostí a všudypřítomnou parodií jsou kostýmy Andrey Kučerové.

Nabízí se otázka, jakému typu diváka je inscenace určena. Samozřejmě všem, bez rozdílu věku a znalosti filmového rukopisu Rodrigueze, Tarantina či Romera, avšak… v tom je její největší slabost. Dramatizace Knihy beze jména ustrnula rozkročena někde mezi zcela specifickým výsledným tvarem a ohleduplností autorů k tomu, co očekává publikum. Snad právě proto brutalitu vytěsňuje něha, násilí ustupuje romantickému cukrování a absurditu zastírá podbízivý humor. Žánrové fanoušky tak Měsíční kámen nejspíš zklame a divadelní konzervativci se budou rozpačitě podivovat tomu, jak může někdo vtipkovat nad rozporcovanou mrtvolou.

Přesto v sobě tato komedie ukrývá cosi sympatického; odhodlání autorů převést na jeviště žánr, který je na české scéně vlastní výhradně filmu, i odvahu Městského divadla nastudovat inscenaci, která se tolik liší od stávajících titulů na repertoáru.

Upírsko-gangsterská komedie

Inscenace:
Měsíční kámen
Autoři:
Bourbon Kid, Petr Štěpán, Jan Šotkovský a Stano Slovák
režie:
Stano Slovák
kostýmy:
Andrea Kučerová
scéna:
Jaroslav Milfajt
animace:
Petr Hloušek
hudba:
Karel Albrecht.
Premiéra: 9. dubna 2011 v Městském divadle Brno

psáno z reprízy 29. dubna.

Autor: Markéta Stulírová

17.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Město Brno. Ilustrační foto.
4

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies