VYBERTE SI REGION

Městské divadlo Brno slaví 70. výročí. Koncertem ve dvoraně

Brno /FOTOGALERIE/ – Módní přehlídku kostýmů, grilování selat Aloise a Viléma, starožitný bazar, prohlídky zákulisí, živý rozhlasový pořad nebo možnost zazpívat si muzikálový duet s herci. To vše připravilo na sobotu 6. června Městské divadlo Brno. Druhá největší divadelní scéna ve městě celodenním programem ve dvoraně v Lidické ulici oslaví své sedmdesáté výročí. „Začátky tehdy Svobodného divadla spadají do poválečného období, kdy první a zároveň nejúspěšnější premiéra nové scény byla čtrnáctého června 1945 adaptace Nezvalovy Manon Lescaut s Jitkou Drtilovou v titulní roli. Později divadlo několikrát měnilo svůj název. Od devadesátých let se vrátilo k jednomu z prvních jmen – Městské divadlo Brno," poznamenal ředitel Stanislav Moša, který divadlo vede od roku 1992.

5.6.2015 2 AKTUALIZOVÁNO 6.6.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
V roce 1965 v komedii Revizor zazářili Dagmar Pistorová,Jiřina Prokšová, Jirka Tomek, Jiří Dušek, Jaroslav Dufek i Miloš Chmelař.

V roce 1965 v komedii Revizor zazářili Dagmar Pistorová,Jiřina Prokšová, Jirka Tomek, Jiří Dušek, Jaroslav Dufek i Miloš Chmelař.Foto: Archiv Městského divadla Brno

Sobotní oslavy začnou v deset hodin dopoledne soutěžemi pro děti a vyvrcholí večerním muzikálovým koncertem sólistů. Vstup na všechny akce z programu oslav je zdarma.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Anketa s herci

1. Kolik sezon a kolik inscenací jste přibližně odehrál/a na Činoherní scéně Městského divadla Brno?
2. Která z inscenací se vám vryla do paměti určitou specifičností související právě s prostorovým uspořádáním scény?
3. Jak moc se změnil charakter scény po její rekonstrukci v roce 1995?

Petr Gazdík

1. Jako malý kluk jsem stál poprvé na jevišti Činoherní scény, když mi byly čtyři roky. Bylo to v inscenaci Macbeth. S malou nadsázkou se tedy dá říci, že v Divadle bratří Mrštíků, současném Městském divadle Brno, působím jako herec už šestatřicet let. Za tu dobu jsem na Činoherní scéně hrál asi ve čtyřiceti inscenacích a dvě jsem režíroval.
2. Pro mě to byla Hra o lásce, smrti a věčnosti. Celkově jsem měl toto představení velmi rád. Také to byl jeden z mých „nejakrobatičtějších" výkonů na divadle - ve veliké síti zavěšené nad celým jevištěm.
3. Myslím, že zcela zásadně. Dříve to bylo v podstatě kino. Přijde mi, že po rekonstrukci se sál zintimnil a jeviště o něco více otevřelo divákům. Také je sál i jeviště více variabilní.

Martin Havelka

1. V Městském divadle Brno jsem od roku 1998, počet inscenací spočítaný nemám.
2. Pamatuji si Amadea, kde jsem jako Salieri vstoupil do tohoto divadla. A pak si ještě matně vzpomínám na Přelet nad kukaččím hnízdem. Pak mi udělali lobotomii a už si nic nepamatuji, jen ve snech se mi zjevuje jako prostorový počin Mistr a Markétka, kterou jsem viděl devětkrát.
3. Nemohu odpovědět, do divadla jsem přišel až v roce 1998.

Petra Jungmanová

1. Považuji za štěstí, že jsem se v roce 1990 dostala na JAMU do ročníku Zdeny Herfortové a Richarda Mihuly. I díky tomu jsme se v roce 1992 dostali s mými spolužáky poprvé na prkna tehdejšího Divadla bratří Mrštíků v inscenaci Řek Zorba, kterou režíroval Pavel Doležal. Několik z nás rok poté dostalo nabídku od Stanislava Moši k angažmá. Role spočítané nemám, ale ráda vzpomínám téměř na všechny. Úžasné bylo, že už tenkrát byly jak činoherní, tak muzikálové.
2. Sny svatojánských nocí od Zdeňka Merty a Stanislava Moši, kde jsem hrála Helenu, jsme kromě činoherní scény a mnoha zájezdů po naší vlasti a Evropě hráli také na fontáně pražského Výstaviště. To byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Dále Manon Lescaut, Zuzana z Divotvorného hrnce, Prudance z Nevyléčitelných, Anita z West Side Story, Harra z Babylonu, Líza z My Fair Lady. To byly moje velmi oblíbené role.
3. Zažila jsem přestavbu na vlastní kůži, kdy jsme v zimních bundách zkoušeli Manon Lescaut. Architekt Miroslav Melena, který navrhl přestavbu divadla, pak také parádně zasadil scénu představení West Side Story do již nového „starého" divadla. Jsem moc ráda, že jsem to všechno mohla zažít.

Ladislav Kolář

1. Angažmá v Městském divadle jsem dostal před pětadvaceti lety a za tu dobu jsem absolvoval přibližně stovku premiér. A to by znamenalo tři až čtyři tisíce představení!
2. Mezi takové patří Sny svatojánských nocí, Bastard, Jindřich VIII., Betlém, Skleněný pokoj, Romance pro křídlovku, Sluha dvou pánů, Brouk v hlavě a jistě by se našla ještě další, která se svou scénou vymykají z průměru. Musím vyzdvihnout práci kmenových scénografů Jaroslava Milfajta a Emila Konečného.
3. Velice moc. Z bývalého kina se stalo opravdové divadlo. Využití prostoru scény je variabilnější a nesmírně pomohla velká elevace, která zaručuje dobrý výhled divákům.

Autor: Lenka Suchá

5.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies