VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Městské divadlo rozezní Její pastorkyňa. V původní verzi

Brno - Komorní opera JAMU uvede u příležitosti Janáčkova festivalu operu ve verzi z roku 1904.

12.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Martin Divíšek

Brňany zítra čeká výjimečná událost. Poprvé od roku 1904, kdy měla opera Leoše Janáčka Její pastorkyňa v tomto původním znění premiéru na prknech Národního divadla v Brně, se posluchači znovu dočkají jejího uvedení. Nastudování se ujali studenti Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění.

„Příběh o půvabné Jenůfě, žárlivosti, vině, trestu a konečném vítězství lásky považuji za natolik zajímavý, že jsem se nepouštěla do žádných experimentů. Ve svém pojetí chci zdůraznit dva světy, naturalismus a syrovost vesnice proti světu křehké dívčiny,“ přiblížila svůj záměr režisérka Linda Keprtová, která tímto projektem absolvuje studium operní režie.

Nadčasové pojetí

Janáčkův akademický orchestr složený z posluchačů instrumentálních oborů Hudební fakulty a hostů povede letošní absolvent, dirigent Ondrej Olos. „Podle toho, jak jsem měl možnost sledovat práci studentů na operním představení Její pastorkyňa ve verzi z roku 1904, mohu s potěšením prohlásit, že tomuto dílu nezůstaneme nic dlužni,“ uvedl profesor JAMU Leoš Faltus.

Kostýmy a scéna jsou dílem Marie Blažkové a Martiny Petrové. „Snažila jsem se je pojmout netradičně, současně však vyvolat strohý dojem a odprostit šaty od balosu a folklornosti. To souvisí i s režií, která zdůrazňuje nadčasovost a všeobecnou platnost,“ vysvětluje autorka kostýmů Petrová.
I scénu se tvůrci snažili pojmout jednoduše, avšak výstižně. Důraz kladla scénografka Marie Blažková na čistou linii a černou i bílou barvu. Inspiraci čerpala hlavně z minimalistického stylu.

„Černou a bílou v jistých momentech nahradí světelné barevné změny a barvy vyjádří vnitřní pocity Jenůfy. Důležitou úlohu hraje také stínohra,“ popsala scénu její autorka Marie Blažková, která čelí nelehkému úkolu zrealizovat své záměry jak na činoherní scéně Městského divadla v Brně, tak v Bezbariérovém divadle Barka, kde se uskuteční reprízy.

Škrty pro větší spád

Opera o třech dějstvích Její pastorkyňa v nastudování z roku 1904 tak postaví studenty a čerstvé absolventy Janáčkovy akademie múzických umění na prvním ročníku festivalu Janáček Brno 2008 do konfrontace, kdy budou moci poměřit své dovednosti se soubory takových jmen, jako je Státní opera Praha, Maďarská státní opera nebo Theater an der Wien.

„V roce 1904 se Její pastorkyňa v Brně dočkala desíti repríz. K dalšímu uvedení o dva roky později došlo opět v brněnském Národním divadle, to už však dirigent Hrazdira navrhl některé škrty, kterými chtěl dosáhnout většího dramatického spádu,“ uvedl Jiří Zahrádka z Památníku Leoše Janáčka.
Největší změny Janáček provedl právě po tomto nastudování, operu proškrtal a zčásti i přeinstrumentoval.

„Je pochopitelné, že brněnská nastudování Janáčka úplně neuspokojovala, skladatel Její pastorkyňu stále toužil spatřit v Praze. V roce 1915 se tamějšího šéfa opery Karla Kovařovice podařilo přesvědčit, ale s podmínkou, že Kovařovic udělá další škrty. Vděčný Janáček nakonec souhlasil,“ dodal Zahrádka.
Vůbec první světové uvedení verze Její pastorkyňa z roku 1904 se uskutečnilo před čtyřmi lety ve Varšavě, kde se opera setkala s velkým ohlasem publika.


Autor: Markéta Stulírová

12.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies