VYBERTE SI REGION

Mikuš: Doufám, že na konci všichni zapochybujeme

Brno /ROZHOVOR/ - Když koncem loňského roku posílal šestadvacetiletý slovenský režisér a herec Ján Mikuš svoji hru Ryba horí do nové soutěže Divadla Husa na provázku, myslel, že tím jen pomůže hubenému stavu doručených soutěžních textů. Jenže vše dopadlo jinak.

4.3.2011
SDÍLEJ:

Slovenský režisér a herec Ján Mikuš dostal nelehký úkol. Za jediný týden se musel vžít do role autora, režiséra i herce. Výsledkem je inscenační črta nazvaná Ryba horí.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Do soutěže své dramatické pokusy poslalo na čtyřicet autorů, Mikušův text porota anonymně ocenila druhým místem a mladý student brněnské Janáčkovy akademie nakonec s překvapením zjistil, že režie tohoto textu padla také na něj. Po týdenní schizofrenní práci tak Mikuš dnes večer v Huse představí hru Ryba horí, jejímž je autorem, režisérem i interpretem hlavní role.


Jak jste se dostal k projektu Jirka Kniha hledá autora?
Účast na tomto projektu mi už v loňském roce nabídli Vladimír Morávek a Josef Kovalčuk (umělecký šéf Divadla Husa na provázku a dramaturg, pozn. redakce). Měl jsem být jedním z režisérů oceněných textů.

Nakonec jste se anonymní soutěže zúčastnil také jako autor.
Původně jsem svůj text do soutěže posílat vůbec nechtěl, ale před uzávěrkou soutěže hrozilo, že se zúčastní málo autorů. Organizátoři věděli, že mám text v záloze, tak mě poprosili, abych jej do soutěže poslal.

Jak vám bylo, když jste zjistil, že se váš text umístil na druhém místě?
Mě to potěšilo. Hlavně mě potěšilo, že si ten text k inscenování vybral Jan Antonín Pitínský, který byl dalším z režisérů v soutěži. Že hra obsadila druhé místo, jsem se dozvěděl až později.

Pitínský bohužel ze zdravotních důvodů režírovat nebude. Příprava textu tak padla na vás. Měl jste možnost výběru z více her?
Požádali mě, abych udělal právě ten svůj text. Pitínský už dříve rozhodl, že Rybu horí nastuduje ve slovenštině, takže i proto padla nakonec režie hry na mě.

Je třeba dodat, že vás režisér Pitínský také obsadil do hlavní role.
To taky.
Jako dramatik jste při psaní určitě měl nějakou vizuální představu. Najednou přišel úkol řešit to velmi konkrétně s konkrétními herci v daném prostoru.

Jak se s tím perete?
V této finální fázi je to šok, protože si ani nestíhám uvědomovat, že to je moje hra. Není na to čas, ke hře se tedy chovám jako k cizímu textu, škrtám se. Vyškrtal jsem celkem osm stran. Snažím se to prostě udělat co nejlíp.

Je to vaše první inscenace v Divadle Husa na provázku?
Ještě pořád studuji na divadelní fakultě a tohle je teprve můj druhý mimoškolní, řekněme profesionální projekt. Tím prvním bylo uvedení Huckelberryho Finna v brněnském HaDivadle.

Jak se herci Husy sžívají se slovenským textem?
Skvěle, jejich slovenština je výborná.

Jaké vůbec je, pracovat s takovými herci jako Jan Kolařík či Eva Vrbková?
V tom šoku si to všechno nestíhám uvědomovat. Je to ale velká zkušenost, především lidská zkušenost. Herci jsou výrazné osobnosti, které toho mají hodně za sebou a v prostotě, s jakou pracují, jsou velmi inspirativní.

Děj Ryby horí se odehrává v jakési dědině v krajině nikoho.
Nechtěl jsem, aby dějištěm byla slovenská vesnice, nejde tam o slovenský folklor. Naopak by to měl být folklor umělý. Důležité je, že tato slovenština není specifická nějakým konkrétním krajem. Je strohá, primitivní. Lidi, kteří tak mluví, jsou velmi strozí, drsní.

Hru jste přenesl do blízké budoucnosti.
Velmi oceňuji hry, které se odehrávají v nekonkrétním prostoru a jsou určitým pokušením pro inscenátory. I proto jsou postavy od začátku do konce na scéně. Také jsem si v tom textu trochu zahrál na současný hit, na téma apokalypsy.

Hra nabízí různá pokušení. Je trochu o nabídnutých možnostech, o tom, co by se stalo, kdyby…
To je hlavní téma hry. Je to o lidech, kteří propadnou určitému druhu fanatismu, který ale ve vrcholu své víry popřou. Jde mi o to, abych vytvořil v divákovi pochybnost o skutečných věcech, které jsou kolem nás. A to přitom nechci kritizovat nějaké náboženství, jen se zamýšlím nad situací, kdy slepě něčemu věříme. Jsme potom schopní se dopustit i velmi krutých věcí a přitom nám chybí pochybnost o sobě, o světě. Hlavně o sobě.

Existuje pro vás jako zdroj inspirace konkrétní rodina a vesnice?
Ve všech svých takto laděných textech se inspiruji dětstvím prožitým u babičky na dědině v Žitné. Tam je to pole a tam je ten kravín. Je to dědina, kde jsou medvědi a rysové a dvě hospody, bez kostela.

Myslíte, že se vám po týdenním zkoušení podaří přenést na diváky hlavní témata hry?
Věřím, že ano. Představuji si, že to prvních třicet minut bude velká sranda a potom všichni zapochybujeme. To pokud se stane, tak jsme zvítězili. A sranda to bude jistě, protože je to slovensky a slovenština je tady srandovní jazyk.

Publikum může v současné době vidět i vaše absolventské představení Romeo a Héró. Na programu je má studio Marta.
Je to autorský text, který jsem napsal společně s Janou Hanzelovou na motivy různých autorů. Díky špičkovému hereckému souboru, s jakým jsem zatím nepracoval, se podařilo vytvořit mimořádné divadlo plné vzrušu­jící poezie. Hra pojednává o lásce a smrti, všechny možné variace na tohle téma. Je to o lásce tragické, sourozenec­ké, incestní, i o té až fantazijní.

Autor: Tomáš Soldán

4.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies