VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milenecký střet v Divadle U stolu? Vášnivý, krutý, až na dřeň emocí

Brno /RECENZE/ – Ona je aristokratkou, on poddaným její rodiny. Slečna Julie a sluha Jean se jako milenci setkávají v nejznámějším dramatu Augusta Strindberga, aby vedli fyzický i niterný souboj na život a na smrt. Inscenaci v Divadle U stolu nově nastudoval režisér Ivo Krobot, v hlavních rolích s Hanou Tomáš Briešťanskou a Zbyškem Humpolcem. Oba se na této scéně představují poprvé – ve vydařené herecké souhře.

3.5.2016
SDÍLEJ:

Hana Tomáš Briešťanská a Zbyšek Humpolec v inscenaci Slečna Julie.Foto: Ivo Dvořák

Drama se odehrává během jediného večera a noci – Svatojánské noci, jejíž kulisa do děje vnáší snové až nelogické prvky odkazující k absurdnímu divadlu. Hana Tomáš Briešťanská protkala charakter Julie nepřeberným množstvím nálad, emocí a běsů. Nejdříve si s Jeanem zahrává, aby se mu krátce nato odevzdala – tělem, duší, až na dřeň svých citů a myšlenek, efemérních i podvědomě zakódovaných z komplikovaného dětství. Bohorovná podlehne chtíči a vzápětí neguje vše, co se mezi milenci událo. Aura rozmařilé a panovačné ženy se přetavuje v paranoiu: směje se s dozvukem šílenosti, křičí v záchvatech zoufalství věrohodných do posledního rozechvění dechu. Julie Hany Tomáš Briešťanské je nepředvídatelná, ješitná stejně jako zranitelná. Má nespočet povahových vrstev a z každé z nich se velmi uvěřitelně svléká, dokud nezbude nic. Jen zmar a prázdno.

Také Zbyšek Humpolec vykresluje Jeana do nejmenších detailů. Z úst statného, zdánlivě venkovského prosťáčka, se dere ostrovtip a touha přebít v dialogu tu, jíž si přeje i navzdory rozdílnému společenskému postavení získat, dobýt, pomilovat. Humpolec je výborně typově obsazený, ve svých hereckých kreacích vytváří až hmatatelný náboj pudového chtíče a touhy pokořit ženu, která je nedosažitelná – která se zdála být nedosažitelná.

Mezi rozhřešením a smrtí, láskou a nenávistí

Všudypřítomná je v představení esence lásky. Hnětena dialogem a fyzickým soubojem milenců se stává zvláštní matérií, s níž padá a vyvstává vše přítomné. Je to beznaděj a uvědomění, že bez opětované lásky druhého ztrácí život smysl. A je to současně láska coby božská energie, impuls k překonání jakýchkoliv překážek – v partnerství, které nepřijde.

Dialog obou herců je přirozený a sehraný. Snad i díky předchozímu hereckému partneření na scéně Reduty, kde se spolu oba protagonisté potkávají v inscenacích Běsi a Ďáblice.

Krobot ve Slečně Julii koncentroval původní trojici postav pouze na dvojici a hlas třetí figury pouštěný ze záznamu. To inscenaci zčásti ochuzuje o další rozměr zpřítomněný služkou Kristou, ale lze to vnímat jako logický režijní koncept vycházející z komorní dramatiky Divadla U stolu a koncentrace se na podstatné.

Zhutněno je i drama samotné, citlivě a v propojení s pohybovými kreacemi. Ta v sobě nesou důležitá sdělení. Zdlouhavý se zdá být snad jen závěr potácející se až příliš dlouho mezi rozhřešením a smrtí, láskou a nenávistí. Více než hodinu trvající pozornost diváků je na vrcholu a opadává, poslední jevištní obraz Juliiny sebevraždy je navíc tím nejméně herecky jednoznačným z celé inscenace. Také několikrát vyslovené „koukat" úplně nezapadá do jazykové estetiky brněnského diváka a už vůbec ne do dramatické úpravy vybroušené pro Divadlo U stolu.

V souladu s pohybovou složkou je dobře rozehrán prostor sklepní scény, který – ač nabízí minimum možností, se v této inscenaci proměňuje v dobový pokoj venkovského sídla přístupný hned z několika stran. Koberce pokryté slámou, plechová vana s vodou, jezdecké oprátky, vysoké holiny pro pána k naleštění. A pohozené šaty milenců, kteří je ze sebe strhali jako zvířata. Historické kostýmy včetně symbolického korzetu Julie skvěle umocňují myšlenku drama neaktualizovat a poukázat na všeplatnost řečeného. Tedy – že milenecký střet může být vášnivý stejně jako krutý, plný touhy s druhým souznít a být milován, ale také plný chtíče ovládat. Strindbergova Slečna Julie v Krobotově nastudování, to je především hedonismem opředená morálka, je to lidská přirozenost lásky a sexuální touhy vyhnaná společností do absurdna.

Inscenaci uvedlo Divadlo 
U stolu (Centrum experimentálního divadla), Zelný trh 9
Režie a úprava: Ivo Krobot, dramaturgie: Petr Oslzlý, scéna: Jan Konečný, kostýmy: Alice Novotná, pohybová spolupráce: David Strnad, hudba: Zdeněk Kluka. Hrají: Zbyšek Humpolec, Hana Tomáš Briešťanská
Premiéra: 9. dubna 2016, psáno z reprízy 28. dubna.

Autor: Markéta Stulírová

3.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Masarykův onkologický ústav v Brně slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení.
14

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies