VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miloš Štědroň si pohrává s Palackého osudem

Brno /RECENZE/ - Svou novou komorní operou Miloš Štědroň úspěšně pokračuje v rozvíjení tradice Skupiny A, která v Brně působila v šedesátých letech

3.2.2013
SDÍLEJ:

Muzikolog, skladatel a janáčkovský badatel Miloš Štědroň.Foto: DENÍK/Attila Racek

Palackého truchlivý konec. Tato nová komorní opera Miloše Štědroně podle hry Huberta Krejčího je skutečnou revizí, demytizací a ironizací nedotknutelných historických pravd. V tomto ohledu úspěšně pokračuje v rozvíjení tradice Skupiny A, která v Brně působila v šedesátých letech.Poetikou se nejvíce blíží komorním operám Josefa Berga, který pracoval nejen výše zmíněnými technikami, ale také miloval lidové a loutkové divadlo. Právě k loutkám v životní velikosti se uchyluje inscenace Tomáše Studeného a Sylvy Markové, která je vlastně fraškou.

Děj opery přitom nemusí být na první zhlédnutí úplně přehledný. Palacký – otec národa – je vysát a posléze zastoupen upírem Draculou. Nikdo si toho příliš nevšimne, ani jeho manželka, které se ho podaří bezděky fyzicky zlikvidovat pravou českou česnečkou. O likvidaci Palackého odkazu se zaslouží zejména Rieger, který vykoná všechny známé náležitosti nutné k definitivní smrti upíra. Ale co naplat, sama hlava upíra Palackého způsobí podle některých tři druhy pohrom, například požár Národního divadla.

Po zhlédnutí brněnské premiéry opery v Kabinetu múz lépe rozumím tomu, proč někteří kritikové pražské premiéry byli truchlohrou zmateni. Pražané z děje opery totiž nevycházejí právě nejlépe. Jakou každou správnou loutkohrou, i touto nás provází Kašpárek. Trochu si plete němčinu s češtinou a své výstupy rapuje. Miloš Štědroň opět pracuje s komorní kombinací nástrojů, kde kromě flétny a houslí nechybí violoncello, fagot, trombón, klavír a perkuse. Pohrává si s hudebními citáty a parafrázemi národních hymen, Vyšehradu, chorálu Ktož sú Boží bojovníci, stejně jako s míšením stylů od pozdně renesanční hudby po už zmíněný rap. Pěvci jsou zároveň vodiči expresivních – dokonce bych se nebál použít výrazu ošklivých – loutek s vypoulenýma o­čima.

Za vrchol inscenační tvořivosti považuji scénu audience Palackého u Císařpána, jehož podobizna „hovoří" za pomoci splachovadla, které ovládá jeho čelist. Následně je panovník krmen jako nemohoucí. Nechybí tu nic ze správné opery, samozřejmě ale v parodické podobě. Příkladem je třeba vlastenecká polka, ve které každý tančí, s kým může, nebo ansámbly na způsob madrigalu. Nechci jmenovat jednotlivé pěvce, protože nemám pocit, že by si to některý z nich zasloužil více než jiní. Všech pět protagonistů předvedlo v několika rolích svoji univerzalitu jak v herecké, tak v pěvecké sféře.

Při hodnocení se přitom nemohu zbavit dojmu, že Štědroň poslední noty rukopisu dopsal v předvečer druhého kola prezidentské volby. Skutečnost, že to tak přinejmenším z provozních důvodů nemůže být, posouvá půlhodinové dílko do oblasti vizionářských, případně obecněji platných témat. Vidím zde hned několik možných inspiračních zdrojů. Nejprve nekončící debaty o českém nacionalismu, dále aktuální hledání „otce národa" a snad i aktivní angažmá vyvolených v boji o tuto pozici. Nakonec nemohu nezmínit poslední hru Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka České nebe.

Opeře Miloše Štědroně a Huberta Krejčího předcházela skutečná miniopera Zpívající ženich Pavla Drábka a Ondřeje Kyase na motivy japonských kjógenů. V ní bezradný manžel hledá lék na nezájem své novomanželky. Řešením problému, jak se ukáže, není poezie, ale sám básník a pěvec v jedné osobě, který přispěchá na pomoc. Publikum pobavila nejen mystifikace s názvy rolí Zpěvák a Nezpěvák, ale také jakási dvojrozměrnost a relativita jevištního pohybu ne nepodobná Městečku South Park.

Brněnská premiéra se uskutečnila v řadě inscenací „hororových" oper Ensemblu Opera Diversa. Jejich provedení budí dojem provizoria, amatérského divadla, nehereckého herectví, ovšem na profesionální hudební úrovni. Právě tyto rysy patří k základním charakteristikám souboru, který pod vedením teatrologa a anglisty Pavla Drábka a muzikologa a skladatele Ondřeje Kyase existuje v Brně už čtrnáct let. ⋌

MARTIN FLAŠAR
Autor je muzikolog

Palackého truchlivý konec: loutková opera Miloše Štědroně podle hry Huberta Krejčího

Brněnská premiéra: 29. ledna 2013 v Kabinetu múz v nastudování: Ensemble Opera Diversa

Autor: Redakce

3.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hromadná nehoda na dálnici D1 ve směru na Vyškov.

Hromadná nehoda uzavřela dálnici D1 na Vyškov. Bouraly čtyři náklaďáky a dodávka

Jakub Krejčík (vpravo).
6

Zůstane v Kometě? Zvážím to, říká nadšený reprezentant Krejčík

Kašnu Parnas opět naplní voda. Po dvou letech

Brno – Symbol brněnského Zelného trhu, barokní kašnu Parnas, lidé v těchto dnech opět uvidí v plné kráse. Napuštěnou. Voda se do kašny vrátí po dvou letech.

Zbrojovka víc střílí góly, ale body jí chybí. Nadále proto bojuje o záchranu

Brno – Zlepšili, co se jim vytýkalo, jenže efekt se nedostavil. Při čtyřech bezbrankových remízách nedali ani gól, přesto fotbalisté Zbrojovky získali čtyři body. V posledních třech zápasech nejvyšší soutěže vstřelili pokaždé dvě branky, ale body brali jen tři. „Víc pilujeme koncovku, ale také góly dostáváme, takže je to zase na remízu," hlesl brněnský kapitán Pavel Zavadil.

Na dálnici se převrátilo nákladní auto na střechu. Hasiči přečerpávají naftu

Šlapanice – Na střechu se obrátilo při dálniční nehodě nákladní auto v úterý kolem čtvrt na devět ráno. Stalo se to na 203. kilometru dálnice D1 ve směru na Ostravu poblíž Šlapanic na Brněnsku.

V exekuci? Lidé dluží víc, než je roční rozpočet města

Jižní Morava – Spotřební úvěr, který se vymkl kontrole, podnikatel marně čekající na zaplacení dodávky či služeb. I z takových důvodů končí Jihomoravané v exekuci. Podle statistik je nejhorší situace v Miroslavi na Znojemsku. S exekutory musí jednat každý šestý obyvatel. Lidé dluží víc peněz, než činí roční rozpočet města. Radnice letos hospodaří se stovkou milionů. Soukromé nezvládnuté dluhy představují sumu o sedmdesát milionů vyšší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies