VYBERTE SI REGION

Miloš Štědroň si pohrává s Palackého osudem

Brno /RECENZE/ - Svou novou komorní operou Miloš Štědroň úspěšně pokračuje v rozvíjení tradice Skupiny A, která v Brně působila v šedesátých letech

3.2.2013
SDÍLEJ:

Muzikolog, skladatel a janáčkovský badatel Miloš Štědroň.Foto: DENÍK/Attila Racek

Palackého truchlivý konec. Tato nová komorní opera Miloše Štědroně podle hry Huberta Krejčího je skutečnou revizí, demytizací a ironizací nedotknutelných historických pravd. V tomto ohledu úspěšně pokračuje v rozvíjení tradice Skupiny A, která v Brně působila v šedesátých letech.Poetikou se nejvíce blíží komorním operám Josefa Berga, který pracoval nejen výše zmíněnými technikami, ale také miloval lidové a loutkové divadlo. Právě k loutkám v životní velikosti se uchyluje inscenace Tomáše Studeného a Sylvy Markové, která je vlastně fraškou.

Děj opery přitom nemusí být na první zhlédnutí úplně přehledný. Palacký – otec národa – je vysát a posléze zastoupen upírem Draculou. Nikdo si toho příliš nevšimne, ani jeho manželka, které se ho podaří bezděky fyzicky zlikvidovat pravou českou česnečkou. O likvidaci Palackého odkazu se zaslouží zejména Rieger, který vykoná všechny známé náležitosti nutné k definitivní smrti upíra. Ale co naplat, sama hlava upíra Palackého způsobí podle některých tři druhy pohrom, například požár Národního divadla.

Po zhlédnutí brněnské premiéry opery v Kabinetu múz lépe rozumím tomu, proč někteří kritikové pražské premiéry byli truchlohrou zmateni. Pražané z děje opery totiž nevycházejí právě nejlépe. Jakou každou správnou loutkohrou, i touto nás provází Kašpárek. Trochu si plete němčinu s češtinou a své výstupy rapuje. Miloš Štědroň opět pracuje s komorní kombinací nástrojů, kde kromě flétny a houslí nechybí violoncello, fagot, trombón, klavír a perkuse. Pohrává si s hudebními citáty a parafrázemi národních hymen, Vyšehradu, chorálu Ktož sú Boží bojovníci, stejně jako s míšením stylů od pozdně renesanční hudby po už zmíněný rap. Pěvci jsou zároveň vodiči expresivních – dokonce bych se nebál použít výrazu ošklivých – loutek s vypoulenýma o­čima.

Za vrchol inscenační tvořivosti považuji scénu audience Palackého u Císařpána, jehož podobizna „hovoří" za pomoci splachovadla, které ovládá jeho čelist. Následně je panovník krmen jako nemohoucí. Nechybí tu nic ze správné opery, samozřejmě ale v parodické podobě. Příkladem je třeba vlastenecká polka, ve které každý tančí, s kým může, nebo ansámbly na způsob madrigalu. Nechci jmenovat jednotlivé pěvce, protože nemám pocit, že by si to některý z nich zasloužil více než jiní. Všech pět protagonistů předvedlo v několika rolích svoji univerzalitu jak v herecké, tak v pěvecké sféře.

Při hodnocení se přitom nemohu zbavit dojmu, že Štědroň poslední noty rukopisu dopsal v předvečer druhého kola prezidentské volby. Skutečnost, že to tak přinejmenším z provozních důvodů nemůže být, posouvá půlhodinové dílko do oblasti vizionářských, případně obecněji platných témat. Vidím zde hned několik možných inspiračních zdrojů. Nejprve nekončící debaty o českém nacionalismu, dále aktuální hledání „otce národa" a snad i aktivní angažmá vyvolených v boji o tuto pozici. Nakonec nemohu nezmínit poslední hru Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka České nebe.

Opeře Miloše Štědroně a Huberta Krejčího předcházela skutečná miniopera Zpívající ženich Pavla Drábka a Ondřeje Kyase na motivy japonských kjógenů. V ní bezradný manžel hledá lék na nezájem své novomanželky. Řešením problému, jak se ukáže, není poezie, ale sám básník a pěvec v jedné osobě, který přispěchá na pomoc. Publikum pobavila nejen mystifikace s názvy rolí Zpěvák a Nezpěvák, ale také jakási dvojrozměrnost a relativita jevištního pohybu ne nepodobná Městečku South Park.

Brněnská premiéra se uskutečnila v řadě inscenací „hororových" oper Ensemblu Opera Diversa. Jejich provedení budí dojem provizoria, amatérského divadla, nehereckého herectví, ovšem na profesionální hudební úrovni. Právě tyto rysy patří k základním charakteristikám souboru, který pod vedením teatrologa a anglisty Pavla Drábka a muzikologa a skladatele Ondřeje Kyase existuje v Brně už čtrnáct let. ⋌

MARTIN FLAŠAR
Autor je muzikolog

Palackého truchlivý konec: loutková opera Miloše Štědroně podle hry Huberta Krejčího

Brněnská premiéra: 29. ledna 2013 v Kabinetu múz v nastudování: Ensemble Opera Diversa

Autor: Redakce

3.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies