Výstavu připravil Jiří Pátek, a to ve spolupráci s někdejším kurátorem Antonínem Dufkem a šéfkurátorem Moravské galerie Ondřejem Chrobákem. „Chceme Svobodu představit jako člověka, jehož tvorbu neformovaly pouze abstraktní ideje, ale který se musel vypořádat se zákonitostmi tehdejšího uměleckého provozu a se životem v tehdejší společnosti," podotkl Pátek.

Etap, které k přípravě výstavy vedly, bylo několik. Tou stěžejní bylo odkoupení Svobodova archivu. „V roce 2006 získala Moravská galerie Svobodovu pozůstalost včetně listinného archivu a souborů negativů. Proto nová výstava věnuje kromě známých zátiší či aktů pozornost i autorovu soukromému životu a užité tvorbě, která je zatím prakticky neznámá," uvedl ředitel Moravské galerie Jan Press.

Jan Svoboda: Nejsem fotograf
Místo: Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Husově ulici, přízemí.
Výstava potrvá do 21. února 2016.
Doprovodné programy k výstavě: 28. listopadu, 10.00 hod., ateliér Kolik je odstínů šedé? (výtvarná dílna pro děti), 14. ledna, 17.00 hod., komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Jiřím Pátkem, 17. ledna, 14.30 hod., Černobílá barva – zážitkový program pro celou rodinu.
Dále galerie k výstavě nabízí edukační programy pro školy – mateřské, základní i střední.
Více na www.moravska-galerie.cz

Připomněl, že v roce 2006 vedl Moravskou galerii Marek Pokorný. „Tehdy už nikdo nepochyboval, že jde o mimořádného fotografa, proto byl odkup komplikovaný. Přesto se velmi rozsáhlý konvolut podařilo dostat do Moravské galerie," doplnil Press s tím, že je to první velká monografická výstava Jana Svobody.

„Jemu naposledy věnovaná velká výstava byla před jednadvaceti lety též v Moravské galerii," připomněl Press.

Název výstavy Nejsem fotograf odkazuje k jednomu ze Svobodových výroků. K těm dalším, na výstavě připomínaných, patří například Jenom hlupák touží po pravdě. Světlo oslepuje. Obraz je obsahem (obsah není seznam).

Podle kurátora Pátka odrážejí Svobodovy postoje při zpětném pohledu některé problémy fotografie coby mladého uměleckého oboru, který sice navazuje na tradici výtvarného umění, ale zároveň hledá vlastní specifika a emancipuje se. „Jedním z cílů koncepce výstavy je ukázat, že Svobodovy postoje byly opodstatněné," uvedl Pátek.

Výstava sleduje i Svobodovy vztahy s lidmi a institucemi a jeho zakázkovou tvorbu. Svoboda pracoval například jako reklamní grafik, průmyslový návrhář a fotograf v muzeu. „Volná a řemeslná složka jeho tvorby se vzájemně inspirovaly a doplňovaly," uvedl Pátek.

V počátcích volné tvorby Svobodu formoval odkaz Josefa Sudka, později našel osobitý projev charakteristický důrazem na kompozici, citem pro detail a velkými rozměry zvětšenin na kartonech bez rámů. Jan Svoboda žil v letech 1934 až 1990.

Na expozici v přízemí navazuje další výstava v prvním patře – v prostoru nazývaném Camera. „Je to soubor představující osmnáct o téměř generaci mladších českých a polských fotografů a fotografek. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vytvořili série snímků, v nichž lze rozpoznat formy a postupy odkazující k Svobodově dílu," dodal Pátek.

Očekávanou je ve spojitosti s výstavou také nová třísetstránková monografie věnovaná Svobodovi. V prodeji bude v nejbližších týdnech. „Přináší eseje odborníků různých zaměření a generací. Odstup dvou dekád využili editoři k tomu, aby v rámci generační výměny spojili texty Svobodových současníků s těmi, kteří ho nikdy nepotkali," upřesnila mluvčí Moravské galerie Michaela Banzetová.