Oslavy začnou příští pátek v Biskupském dvoře. „Zakončíme zde soutěž o získání truhly s pokladem, k níž jsme rozdali asi pět tisíc klíčů. Jeden z nich je pravý. Ukážeme také činnost jednotlivých oddělení zábavnou formou, jako je výroba šperků nebo hrnčířské dílny," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. Upozornila i na to, že zcela mimořádně tento den muzeum zpřístupní Kapucínské terasy.

Jak již Deník Rovnost informoval, oslavy jsou rozvrstvené do celého kalendářního roku. Zakončení výročí bude symbolicky v roce 2017. Právě roku 1817 totiž císař František I. schválil založení muzea, a to bylo na jeho počest nazváno Františkovým. „První sbírková kniha přitom pochází už z roku 1808, tedy ještě z doby před oficiálním založením," dodala Pánková.

Ostatně v době, kdy Františkovo – stávající Moravské zemské muzeum vzniklo, ještě nevyšla Darwinova kniha O původu druhů.

Všechna odborná oddělení muzea se u příležitosti oslav návštěvníkům představí v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. „Každé oddělení představí svou historii, osobnosti, které jím prošly, i nejvýznamnější sbírkové předměty," řekl ředitel muzea Jiří Mitáček. Výstava se bude obměňovat po měsíci.Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK

Jako první se představí Ústav Anthropos Historického muzea, který vystaví mimo jiné i originální rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova pocházející z doby lovců mamutů před třiceti tisíci lety a sošku šamana, pravděpodobně nejstarší loutku na světě.

Oslavy vyvrcholí na podzim 2017 koncertem Eurovize a setkáním prezidentů visegrádské čtyřky spolu s nejvyššími představiteli Rakouska a Slovinska. „Snažíme se domluvit vhodný termín, aby se koncertu mohli účastnit i přední ústavní činitelé, ať už ministr kultury, premiér nebo prezident," dodal Mitáček.

Moravské zemské mu-zeum vzniklo 29. července 1817 schválením dekretu císařem Františkem I., na jehož počest se do roku 1900 jmenovalo Františkovo. Jak už bylo zmíněno, nejstarší sbírkové knihy moravských osvícenců se datují až do roku 1808. Dodnes se rozšířily

MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM PEČUJE TAKÉ O TYTO UNIKÁTY
- Věstonická venuše: Věstonická venuše je nejslavnější soškou 
z období lovců mamutů. Je vymodelovaná z hlíny a vypálená. Byla nalezena na jižní Moravě, v Dolních Věstonicích v roce 1925 týmem pod vedením Karla Absolona. Odpočívá ve sbírkách Moravského zemského muzea, v Ústavu Anthropos. Je to nejstarší (asi 29 tisíc let) a současně velmi hodnotný umělecký předmět z keramiky na světě.

- Loutka šamana: Mužská soška šamana je dalším zcela unikátním exponátem muzea. Je to pravděpodobně nejstarší loutka na světě, odborníci její stáří datují na 27 tisíc let. Mužská plastika objevená v roce 1891 je součástí hrobu vybaveného milodary připomínajícími výbavu později sibiřských šamanů. U příležitosti 200. výročí si lze sošku zcela výjimečně prohlédnout ve dnech 9. až 11. října v Dietrichsteinském paláci.

- Bible kralická: Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou sídlící u bývalé tvrze, kde v letech 1578 až 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla knihy náboženské povahy, ale 
i světská díla a učebnice. Nejvýznamnější zůstává šestidílná Bible kralická, náležící k vrcholům tiskařského umění v našich zemích i k pokladům českého jazyka.

- Janáčkův odkaz: Moravské zemské muzeum pečuje o Památník Leoše Janáčka ve Smetanově ulici. Expozice nazvaná Život a dílo Leoše Janáčka je u někdejší varha-nické školy v zahradním domku, kde Janáček žil 
v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původní pracovnu s klavírem, je zde i možnost poslechu hudebních ukázek či zhlédnutí dokumentů. Janáčkovy rukopisy do Brna přijíždí studovat badatelé z celého světa.

- Mendelovy spisy: Johann Gregor Mendel v roce 1865 v Brně představil teorii o vzniku a vývoji hybridů, která položila základy studia vývoje živých systémů z hlediska dědičnosti. Svou teorii Mendel podložil pokusy s hrachem, které dělal v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně. Na tradici vědcova odkazu navazuje Centrum Mendelianum, které spravuje právě Moravské zemské muzeum.

- Rukopis Maryša: Oddělení dějin literatury muzea pečuje také o texty a archivní fotografie Aloise a Viléma Mrštíkových, jejichž literární tvorba byla na přelomu 19. a 20. století spjatá s Brnem a jeho okolí. V oddělení je uložen i soubor rukopisných náčrtů a pracovních verzí dramatu Maryša, celkem 230 listů rukopisu. Hra vyšla poprvé roku 1894 a ve stejném roce měla premiéru v pražském Národním divadle.