VYBERTE SI REGION

Muchův vnuk: Pro epopej chci mimořádný pavilon

Brno /ROZHOVOR/ - Londýnský bankéř, vnuk českého secesního malíře, designéra a grafika Alfonse Muchy John Mucha mluví o cyklu dvaceti pláten svého dědečka.

20.10.2009 3
SDÍLEJ:

John Mucha, vnuk slavného malíře, navštívil Moravskou galerii v Brně. Foto: DENÍK/Attila Racek

Příjmení Mucha vyvolá pozornost a rozruch všude na světě. Každému se okamžitě vybaví plakát Gismonda anebo monumentální Slovanská epopej od jednoho z nejslavnějších českých malířů Alfonse Muchy. Dílo ivančického rodáka nyní připomíná výstava Moravské galerie Brno. V pátek ji zahájil malířův vnuk John Mucha. Usměvavý úspěšný bankéř, napůl Čech a napůl Skot, starající se o dědečkův odkaz, v rozhovoru vypráví, jak se žije se slavným příjmením, o nadaci Alfonse Muchy i útrapách stěhování epopeje.

Narodil jste se v Londýně, váš dědeček zemřel v roce 1939 v Praze. Stihl vůbec poznat svého vnuka?
S dědečkem jsme se nikdy nepotkali. Zemřel před válkou, já se narodil až po jeho smrti. Mrzí mě, že jsem ho nepoznal. Myslím, že bychom jako dědeček a vnuk spolu dobře vycházeli.

Jak na vás z vyprávění vašich rodičů či známých působí?
Bude to znít falešně, ale k dědečkovi cítím jistou míru pokory. Byl to velmi pracovitý a svědomitý člověk. Někdy se možná zdál až trošku naivní.

I když jste na svět přišel v Británii, dětství jste prožil v České republice. Vyrůstal jste v bytě plném dědečkových děl. Ovlivnilo vás nějak toto prostředí?
Pro dítě je prostor, kde vyrůstá, přirozeným. Někdy jsem se cítil spíš trošku hloupě oproti kamarádům. My jsme měli krásný byt a kamarádova rodina žila natlačená ve dvou malých pokojích. Tam jsem poprvé cítil, že něco není úplně správně.

Alfons Mucha je fenomén, který ohromil svět už za svého života. Váš otec Jiří byl známým spisovatelem. Jak se vyrůstalo s příjmením Mucha v zádech?
Když jsem byl malý, nebylo jméno Mucha slavné. Lépe řečeno bylo neslavné. Byl maloburžoazním živlem, jeho umění bylo pro tehdejší režim absolutně na nic. Místo protekce jsem zažil její opak. Organizovaly se i skupinky kluků, kteří mne mlátili.

Mělo to tedy spíše nevýhody?
Mám jednu výhodu – jsem ekonomem. Pracoval jsem jako bankéř. To, že jsem pocházel z umělecké rodiny, mi bylo spíš na obtíž. Lidé předpokládali, že s takovým zázemím nemůžu mít ponětí o ekonomii. Nakonec jsem všechny překvapil, a vybudoval úspěšnou kariéru v Londýně. Snažím se v tomto duchu vést i děti. Aby nespoléhaly na sílu příjmení. Ne vždy se setkám s úspěchem. (smích)

Umělecká kariéra vás nelákala?
Chtěl jsem dělat fotografii. Jako dítě jsem pozoroval otce, jak píše. A zjistil jsem, že měl strašný handicap. Všichni říkali: „No jo, Jiří, syn Alfonse.“ Ta váha jména tam byla cítit. Proto jsem se fotografii začal věnovat až teď, kdy mám za sebou kariéru v úplně jiném oboru. Nevím, jestli mé focení někam povede, uvidíme. Kdybych to náhodou někam dotáhl, tak teď budu vědět, že je to jen má píle, a ne opora v příjmení.

Vaší hlavní pracovní náplní je však starost o dědečkovu pozůstalost. Jste prezidentem Muchovy nadace. Nachází se ještě nyní nějaká neznámá nebo ztracená Muchova díla?
Překvapivě nachází. Například nedávno se nám podařilo v Paříži koupit nástěnné světlo. Věděli jsme, že existuje a nyní přibylo do naší sbírky. Stále se objevují i neznámá díla.

A z těch známých děl? Máte nějaké oblíbené?
To se nedá takto říct. Z cyklů to ale jednoznačně je Slovanská epopej.

Ohledně tohoto cyklu dvaceti obřích pláten se vedou již řadu let spory. Alfons Mucha ji věnoval Praze, po válce se poničená přemístila do zámku v Moravském Krumlově. Nyní se mají plátna stěhovat do Prahy. V jaké fázi se přesun nachází?
Momentálně jsme ve fázi jednání. Na začátku září jsem se sešel s Milanem Richterem (pražský radní pro kulturu, pozn. redaktora). Předložil jsem mu tři varianty, kde by mohlo vzniknout Muchovo muzeum. Těmi místy jsou Letná, Vítkov a Těšnov. Před dvěma týdny jsme se sešli znovu. Magistrát dokonce předložil ještě svou vlastní čtvrtou variantu v historickém centru Prahy. Zatím ale není nic dohodnuté.

Jak si muzeum Alfonse Muchy představujete?
Mám vizi vybudování mimořádného pavilonu. Něco podobného van Goghovu muzeu v Amsterodamu. Byla by tam umístěna nejen epopej, ale i studijní materiály k ní.

Kdy se Moravskokrumlovští s epopejí rozloučí?
Navrhl jsem, že by bylo ideální cyklus přesunout v roce 2012. Tedy sto let od věnování epopeje Praze. Když jsem to řekl své ženě Sarah, tak se zděsila. Prý to není možné stihnout. Dohodli jsme se, že tedy v tom roce položíme základní kámen muzea.

Přislíbila vám nějaké dotace pro vybudování muzea i Praha, nebo vše zaplatí Muchova nadace?
Z hlediska dvou možností, Těšnova a Letné, mám investora, který by projekt zaplatil. Proti Vítkovu nejsem, ale byl by tu asi problém s penězi. Ohledně poslední městem navržené varianty v centru Prahy jsme spolu zatím s investorem nejednali.

Do Brna jste přijel kvůli výstavě v Moravské galerii Alfons Mucha - Český mistr Belle Epoque. Jak expozici s více jak sto padesáti díly vašeho dědečka hodnotíte?
Je opravdu moc hezká. Často se setkávám s otázkou jestli mne ty výstavy už nenudí, když pořád potkávám stejné věci. Není tomu tak.

Kdo je John Mucha
narodil se v roce 1948 v Londýně, je synem spisovatele a novináře Jiřího Muchy a skotské hudební skladatelky Geraldine Muchové
v 18 letech odešel z Československa zpět do Londýna, kde žije dodnes
v roce 1992 založil Muchovu nadaci společně s manželkou Sarah, matkou Geraldine i dramatikem Tomem Stoppardem nebo bývalým tenistou Ivanem Lendlem
s manželkou Sarah má dva syny a dceru

Autor: Veronika Zabadalová

20.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Staré věci znovu v kurzu. Zástupci muzeí vybírali nové exponáty v atomovém krytu

Brno /FOTOGALERIE/ - Brněnský atomový kryt v Husově ulici a sklad ve Škrobárenské zaplnily tisíce starých věcí. Nejde o skládku, právě naopak, organizátoři projektu RETRO-USE se snaží shromáždit předměty vyrobené před rokem 1989 a vdechnout jim nový život. Z vystavených věcí mohli už v pátek vybírat zástupci muzeí a dalších organizací a získat tak další exponáty do svých sbírek.

V Říčanech chtějí překonat rekord. Obřím datem z lampionů

Říčany – Víc než 150 lampionů a rekordní světelný nápis. Netradiční oslavu výročí vzniku Československa na osmadvacátého října připravují dobrovolníci v Říčanech na Brněnsku. Podrobnosti svého záměru poprvé oznámili ve středu na dětském dni.

Brňané už mohou využít na přehradě nové grily

Brno – Teplé počasí láká ke grilování na břehu Brněnské přehrady. Občerstvení si mohou zájemci ugrilovat na třech nově otevřených grillpointech. „Vhodná místa jsme vybrali v Rokli, Pod Dymou a na Kozí horce, a to s ohledem na bezpečnost při rozdělávání ohně i snahu, aby grily co nejméně rušily ostatní rekreační aktivity na plážích přehrady," uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies