Čtyři tématicky provázané výstavy muzeum připravilo u příležitosti letošního – 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. „Ve všech výstavních prostorách Paláce šlechtičen v Kobližné ulici si návštěvníci mohou prohlédnou archeologické nálezy, modely staveb a vydat se po stopách cyrilometodějské tradice v hudbě, divadle, literatuře a lidové kultuře," přiblížila pojetí výstavy mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Přízemí paláce zaplnily fotografie Petra Francána z míst spjatých s Cyrilem, Metodějem a jejich žáky. Takzvané velkomoravské misi se tento fotograf, kameraman a režisér věnuje od roku 2003. Je zde také výstava o cyrilometodějské tradici v lidové kultuře. Tvoří ji keramika, poutní tisky či unikátní podmalba na skle zobrazující Bořivojův křest. „Postavy Cyrila a Metoděje žijí v našem kulturním povědomí. K mohutnému oživení tradice došlo v 19. století," uvedla Alena Kalinová z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Připomněla, že Moravané věrozvěsty dlouho znali pod jmény Crha a Strachota.

Hlavní část výstavy zaujímá druhé patro budovy a chronologicky mapuje osud věrozvěstů a současně i Velké Moravy. Základem expozice jsou archeologické nálezy – od kompletně přenesených hrobů velmožů s výbavou až po drobné mince byzantských císařů a písařské pomůcky, s nimiž žáci věrozvěstů ryli písmena do vosku na dřevěných destičkách.

„Unikátními nálezy jsou pozlacené plakety s křesťanskými motivy a bronzový zvon, obojí pocházející z hradiska Bojná u Topolčian na západním Slovensku," uvedl archeolog Luděk Galuška. Dobu příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu v roce 863 návštěvníkům připomene také znění Proglasu, Konstantinova předzpěvu překladu čtvera evangelií do staroslověnštiny. Ten vznikl na Moravě mezi lety 863 a 867.

Výstava poukazuje také na častý omyl, že Cyril a Metoděj zprostředkovali Moravě první kontakt s křesťanstvím. Už před nimi přicházeli misionáři ze západu. „Samozřejmě ale Morava nebyla zcela křesťanská, přetrvávaly zde starší kulty a rituály. Prezentujeme proto dvojakost v myšlení tehdejších lidí," uvedl Galuška s tím, že počátky křesťanství dokumentují první motivy křížů a dokladem pohanského kultu je například přívěšek s vyobrazením rohatého boha stád.

Další skupina předmětů představuje cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře. Jsou zde například faksimile rukopisu Glagolské mše Leoše Janáčka a Glagolskou mši si mohou lidé v expozici dokonce poslechnout.

Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo.

Termín: do 29. září 2013, v celém Paláci šlechtičen v Kobližné ulici v Brně.

Rozčlenění výstav: 1. Výstava Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo, 2. Výstava Cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře, 3. Výstava Ohlas cyrilometodějské tradice v lidové kultuře, 4. Výstava fotografií Petra Francána Z Velké Moravy do nepaměti a zpět

(více informací na www.mzm.cz)