VYBERTE SI REGION

Muži a ženy nové vlny ožijí na plátně Scaly

Brno - Brněnské kino Scala zahajuje sérii promítání, která připomenou nejúspěšnější éru československé kinematografie známou jako nová vlna.

11.1.2011
SDÍLEJ:

Jeden z nejproslulejších filmů 60. let Žert se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery. Režisér Jaromil Jireš postihl kruté poměry na začátku 50. let i uvolňující se atmosféru o patnáct let později. Na snímku Josef Somr, Luděk Munzar a Věra Křesadlová.Foto: archiv městských kin BKC

Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Evald Schorm, ale také Vojtěch Jasný nebo Jan Schmidt. Snímky těchto režisérů patří k nejlepším v československé kinematografii a všechny spojuje jediné – nová vlna neboli filmový směr, od jehož zrodu letos uplyne padesát let.

Brněnské kino Scala si výročí připomíná jednoletým filmovým cyklem, na němž divákům postupně představí dvanáct režisérek a režisérů. „Každý měsíc se zaměříme na jednu osobnost, a to výběrem až pěti filmů. Prvním je režisér Jaromil Jireš, který je považován za mluvčího nové vlny. Jeho tvorbu zastupují snímky Žert nebo Valerie a týden divů,“ uvedl dramaturg kina Art a Scala Rostislav Bezděk.

Přepis slavného románu Milana Kundery Žert, který je zasazen do 50. a 60. let minulého století, dnes Scala promítne dvakrát: v půl šesté a v osm hodin večer. „Vysokoškolák Ludvík Jahn doplatí na svůj nevinný žert s pohlednicí, kterou s textem znevažujícím radostné budování pošle své dívce. Jahna vyloučí ze strany, vyhodí z fakulty a jako obyčejný voják nastupuje do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor, který je pověstný mimořádně surovým zacházením,“ nastínil děj filmu vedoucí městských kin Brněnského kulturního centra Daniel Zásměta.

Dalším zásadním titulem režiséra Jireše, který kino Scala promítne zítra, je surrealisticky rozevlátá a významově proměnlivá adaptace „černého“ románu Vítězslava Nezvala Valerie a týden divů. „Hlavní hrdinkou je mladičká Valerie, kterou zvídavost často přivádí do nebezpečných situací,“ přiblížil snímek z roku 1970 Zásměta. Dodal, že na vizuální podobě Nezvalovy fantazie se podílela výtvarnice Ester Krumbachová.

Většina tvůrců nové vlny pocházela z řad studentů FAMU (Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Pavel Juráček, Evald Schorm, Jan Schmidt, Ivan Passer) a výtvarnice Krumbachová či sochař Jaroslav Papoušek s tímto směrem souzněli i přesto, že neměli filmové vzdělání. Ze slovenských autorů se k nové vlně hlásili Juraj Jakubisko, Elo Havetta, Štefan Uher nebo Dušan Hanák.
„Za první dílo československé nové vlny je považován film Slnko v sieti Štefana Uhera z roku 1962. Byl to snímek formálně odlišný od předchozích, zachycující všednost života bez příkras,“ uvedl Bezděk s upřesněním, že snímku se diváci ve Scale dočkají v některém z dalších dílů cyklu.

Série brněnských projekcí upozorní i na tvorbu generačně starších režisérů, kteří se do povědomí diváků zapsali ještě před začátkem 60. let minulého století. „Nová vlna žánrově přinesla především dva druhy filmů – na jedné straně stylizovaná podobenství o zvůli moci, na straně druhé všední příběhy lidí, natočené s velkou mírou autenticity. Svá vrcholná díla natočili i renomovaní režiséři jako Karel Kachyňa, Vojtěch Jasný nebo Otakar Vávra, kteří k tvůrcům nové vlny tak úplně nepatřili,“ říká Bezděk.

Hnutí nové vlny skončilo po Sověty vedené okupaci Československa v roce 1968. Miloš Forman, Jan Němec, Vojtěch Jasný a Ivan Passer opustili Československo, a ti, kteří zůstali, čelili tvrdé cenzuře. „Podstatná část filmů z 60. let byla zakázána a obnovené či úplné premiéry se dočkala až po sametové revoluci. Byly to například Menzelovi Skřivánci na niti nebo Kachyňovo Ucho,“ dodal Bezděk.

Jednotné vstupné na všechny filmy z cyklu Muži a ženy nové vlny je devadesát korun, od února nebo března organizátoři zvažují přidání lektorských úvodů před začátkem projekcí. Příležitostně cyklus doplní již zavedená přehlídka v kině Scala Dobryfilmy.cz.

Program filmového cyklu
NÁZEV: Muži a ženy nové vlny I. až XII.
DATUM, MÍSTO: leden–prosinec 2011, kino Scala, Moravské nám., Brno
PROGRAM: 11., 12. ledna – Jaromil Jireš (11. ledna v 17.30 a ve 20.00 hodin Žert, 12. ledna v 17.30 a ve 20.00 hodin Valerie a týden divů), 7. až 11. února – Juraj Herz (celkem pět filmů , včetně snímků novějších). Březen – Karel Kachyňa (Ať žije republika, Noc nevěsty, Kočár do Vídně aj.). Duben až prosinec – Věra Chytilová, Štefan Uher, František Vláčil, Otakar Vávra, Pavel Juráček, Vojtěch Jasný, Jiří Menzel, Evald Schorm, Miloš Forman, Drahomíra Vihanová aj. (na každý měsíc připadá jeden režisér či jedna režisérka). VSTUPNÉ: 90 korun, program na aktuální měsíc je na www.bkc.cz

Autor: Markéta Stulírová

11.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies