VYBERTE SI REGION

Muzikálový Titanic ztroskotal na švýcarském jezeře. V březnu se přesune do Brna

Walenstadt - Amfiteátr na břehu alpského jezera obklopený ze všech stran štíty velehor utvořil minulou středu kulisu premiéře nového muzikálu Titanic. Před vyprodaným hledištěm s osmnácti sty diváky tento romanticko-dramatický příběh o nejslavnější námořní katastrofě v dějinách uvedl tým Městského divadla Brno v čele s režisérem Stanislavem Mošou. Po dvaceti reprízách ve švýcarském Walenstadtu se uvedení Titanicu dočkají v březnu 2016 poprvé u nás i čeští diváci.

26.7.2015
SDÍLEJ:

Muzikál Titanic uvedl ve Švýcarsku brněnský tým vedený režisérem Stanislavem Mošou. Foto: Jef Kratochvil

Pětitisícové městečko Walenstadt ve východním Švýcarku hostí letní bienálový festival s názvem Walensee-Bühne od roku 2005. V působivém prostředí na břehu jezera Walensee o rozloze pětadvaceti čtverečních kilometrů a v údolí pod dva a půl tisíce metrů vysokými vrcholky Alp tak už dříve nabídl muzikálové tituly jako Heidi, Černí bratři, Tell nebo My Fair Lady.

Právě na inscenaci o prostořeké květinářce se loni poprvé podílel i brněnský tým. „Publikum je zde opravdu náročné. Tvoří ho totiž nejen lidé z údolí kolem jezera, ale třeba i z osmdesát kilometrů vzdáleného Curychu, s nímž je do Walenstadtu výborné vlakové spojení, z nedalekého lichtenštejnského Vaduzu nebo také blízkého Rakouska," uvedl Stanislav Moša z Městského divadla Brno, kterého pro režii inscenace oslovila berlínská agentura Gallissas.

Původní muzikál Titanic napsali americký libretista Peter Stone a hudební skladatel Maury Yeston. "Titanic získal hned po své premiéře na newyorské Broadwayi v roce 1997 pět Cen Tony včetně té za nejlepší muzikál. Jeho první uvedení zaznamenalo za dva roky přes osm set repríz a dosud byl muzikál přeložen do šesti jazyků. S úspěchem se hrál v Nizozemí, Belgii, Německu či Rakousku," přiblížila úspěchy muzikálu mluvčí Městského divadla Brno Lenka Pazourková.

Muzikálová verze příběhu o údajně nepotopitelné lodi nijak nekopíruje slavný film z roku 1997 s Kate Winsletovou a Leonardem di Capriem. "Autoři vypovídají o tom, co dvacáté století lidstvu přineslo v oblasti technického pokroku, který je zde konfrontován s velkými třídními rozdíly společnosti i se soukromými životy každého konkrétního jednotlivce. Zaměřuje se tak na osudy skutečných lidí – posádky, cestujících, reálných i smyšlených postav. Setkáváme se tedy s kapitánem E. J. Smithem, lodním konstruktérem Thomasem Andrewsem, hlídkujícím Frederickem Fleetem či telegrafistou Haroldem Bridem, jejichž reálné životy jsou zde provázány s vyprávěním o běžných pasažérech, mezi nimiž jsou zástupci všech tříd – tři mladé Irky toužící v Americe najít své štěstí, obchodníci, kteří se chtějí dostat mezi společenskou smetánku, a konečně i oni výstřední milionáři, kteří si nemohou takovou událost, jako je vyplutí největší lodi na světě, nechat ujít," popsal režisér muzikálu Stanislav Moša.

Při nastudování švýcarské verze inscenace spolupracoval Moša vesměs s brněnským týmem, který utvořili kostýmní návrhářka Andrea Kučerová, choreografka Aneta Majerová, autoři hudebního nastudování Dan Kalousek a Jakub Žídek a scénograf Christoph Weyers.

Ten s Městským divadlem spolupracuje pravidelně a v minulosti pro něj už vytvořil například scénu k muzikálům Les Misérables (Bídníci), Flashdance a Duch nebo nejnověji k činohře Skleněný pokoj. "Monumentální scénu s dvacetimetrovou točnou uprostřed tvořila obří lodní konstrukce o délce šestadvaceti metrů, což je desetina skutečného Titanicu. Scéna musí být sestavená z pevného, a přitom odolného materiálu, aby odolala i silnému větru. Ve Walenstadtu se totiž hraje prakticky za každého počasí. Památný je ročník před třemi lety, kdy z pětadvaceti představení nepršelo jen při dvou z nich. Představení končí vždy jen v případě, pokud fouká vítr silnější než osmdesát kilometrů za hodinu nebo když začnou oblohu křižovat blesky. Potom se přeruší nebo odloží," popsal produkční Městského divadla Brno Zdeněk Helbich.

Dodal, že jedinou zahraniční výjimkou byl v českém týmu zvukový mistr Andreas Brüll, s nímž bude Městské divadlo Brno spolupracovat letos v říjnu i při přípravě muzikálu Pískání po větru.

Téměř dvacítku hudebních čísel nastudoval ve Švýcarsku dvanáctičlenný živý orchestr umístěný přímo na scéně v jedné z lodních kajut. "V orchestru je i pět českých muzikantů. Při inscenaci v našem divadle doprovodí muzikál také živý orchestr, ovšem počítáme s účastí zhruba čtyřiceti muzikantů," naznačil dirigent Dan Kalousek.

Herecké obsazení čítající téměř padesát sólistů a sboristů obstarali švýcarští herci s jediným českým zástupcem Karlem Škarkou. Hlavní role ztvárnili Eveline Suter a Gerrit Hericks, kteří zde loni v muzikálu My Fair Lady ztvárnili Lízu Doolitlovou a profesora Higginse. "Návštěva muzikálu je zde prestižní záležitostí. Nejlevnější lístky stojí patnáct set korun, ty nejdražší, které mají v ceně drink i parkování zdarma, téměř čtyři tisíce," uvedl Helbich.

Doplnil, že premiéře Titanicu z hledišti přihlíželo hned několik světových celebrit, například hokejová hvězda americké NHL Nimo Niederreiter, country zpěvák Jeff Turner, bývalá Miss Švýcarsko Anita Buri či hudební producent Ralph Siegel, kterého brněnští diváci znají z nedávné návštěvy při premiéře muzikálu Johnny Blue.

Brněnského uvedení muzikálu Titanic se naši diváci dočkají poprvé 5. března 2016. Ve Švýcarsku jej čeká až do 29. srpna ještě dvacet repríz v blocích představení hraných vždy od středy do neděle. "Pokud se vše podaří, v létě 2017 zde uvedeme muzikál Horečka sobotní noci. Opět po dobu pěti týdnů by tak byla ve Švýcarsku k vidění první open-air taneční produkce," prozradil plány vedoucí projektu Marco Wyss.

Kostýmní návrhářka Kučerová: Bez neoprenu by herci někdy jen stěží dohráli

Walenstadt - Už podruhé přijala letos kostýmní návrhářka Andrea Kučerová výzvu připravit kostýmy pro open-air muzikálovou produkci ve švýcarském Walenstadtu.

V čem byla tentokrát práce jiná než loni?
Zadání bylo prakticky stejné. I doba, do které jsou muzikály My Fair Lady i Titanic zasazené, je skoro totožná. Jen kostýmů bylo tentokrát početně míň. My Fair Lady je celkově výpravnější, například i díky scénám z vyšší společnosti na dostizích.

U obou muzikálů jste si mohla vypomoct i jejich filmovými verzemi.
To sice ano, ale nechtěla jsem rozhodně kopírovat film. Vycházela jsem z dobové módy a reálií a vytvořila si svou vlastní stylizaci dobových kostýmů. Upřednostnila jsem tvary a proporce nad titěrnými detaily, protože u venkovní produkce je nutné především myslet na velkou vzdálenost, z jaké divák herce vidí.

Jak jste si poradila s faktem, že se hraje pod širým nebem u jezera s častými výkyvy počasí?
I tentokrát měli herci pod kostýmem vodácké neopreny, který si dávají místo prádla. Ovšem potom je zase nutné počítat s tím, že s každou postavou neopren udělá něco jiného… I tak jsou výkony herců v dešti a chladu obdivuhodné. Při některých představeních, kdy voda jde z nebe a nese ji ještě i vítr z hladiny jezera, by totiž představení jen stěží dohráli.

Autor: Lenka Suchá

26.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies