VYBERTE SI REGION

Nápadný nepůvab vulgarit může i zhnusit

Brno - Nenápadným půvabem buržoazie zašel režisér Jan Mikulášek příliš daleko, přesto je inscenace plná brilantních hereckých etud

19.6.2012
SDÍLEJ:

V inscenaci účinkuje osm členů hereckého souboru, mezi nimi také Zuzana Ščerbová.Foto: DENÍK/Attila Racek

RECENZE

Do Divadla Reduta se zpravidla nechodí za učesaně vypiplanou romantikou. Tam našel střechu nad hlavou spíše experiment, který leckoho může doslova vytočit.

Takto se jistě cítí i nejeden divák po zhlédnutí tamní poslední premiéry této sezony, jíž byl Nenápadný půvab buržoazie, divadelní replika slavného filmu Španěla Luise Buñuela z roku 1972. Nonkonformní režisér k němu napsal scénář spolu s Jeanem-Claudem Carrièrem, takže inscenace nese zákonitě podtitul „Hommage à Buñuel et Carrière".

Samozřejmě, že nejde o co nejvěrnější přepis filmu pro divadelní prkna, ale o jeho velmi drsný odraz v adaptaci Jana Mikuláška, který tu figuruje jako režisér, a dramaturgyně Dory Viceníkové. Filmový originál nese etiketu absurdní grotesky se surrealistickými prvky a satirickým podtónem. Brněnský divadelní Nenápadný půvab buržoazie se zjevně snaží, aby toho půvabu v pravém slova smyslu nabídl co nejzanedbatelnější minimum.

Prvky pantomimy

Luis Buñuel platil rovněž za nesmiřitelného provokatéra, ale jestliže o něm zakladatel nové francouzské vlny Jean-Luc Godard prohlásil, že Buñuel hraje na film jako Bach na varhany, pak i kdybyste žádný Buñuelův film nikdy neviděli, muselo by být jasné, že režisérovo vidění světa nezapře punc výsostné poetiky a aristokratického nadhledu. Snad i proto onen buñuelovský svár mezi snem a realitou, ambivalence touhy s frustrací i oscilace mezi smyslností a chladem vyznívají tak přesvědčivě.

Mikulášek a Viceníková však Buñuelovu básnivost degradují k vulgaritě. Rozdíl mezi filmovým originálem a brněnskou ani ne jedenapůlhodinovou inscenací je, jako kdybyste z vypulírovaného Hiltonu přešli do putyky nejpodřadnější cenové skupiny.

Určit, v jakém žánru se odvíjí brněnský Nenápadný půvab buržoazie, je nelehké. Dominují prvky pantomimy, tu a tam možná i tanec, mladí herci musejí mít dobrou fyzičku, nesmí být znát, že kaskáda těch nejhrubších vulgárních slov je jim třeba i trochu cizí, různé obnažování je rovněž samozřejmostí.

Inscenace začíná pohřbem a přípravou pohřební hostiny. Pak se vše surrealisticky uvolňuje, rozmazává. Mejdanáři smilní, kálí a svoje výměšky s gustem konzumují. A jestliže někomu nestačí běžný vulgární slovník, má výživnou příležitost poučit se právě ve fortissimových monolozích, i když mluvené slovo se během představení ozývá sporadicky.

Grotesknost situací

Jan Mikulášek platí za jednoho z našich nejnadanějších mladých režisérů. V případě Nenápadného půvabu buržoazie zašel však už hodně daleko, respektive nízko. Přesto není jeho inscenace chudá na nápady.

Je úžasně rozpohybovaná, jeden gag následuje za druhým, grotesknost situací vyvolává v hledišti smích až hlasitý, všeliké hemžení na scéně se odvíjí snad až v prestissimovém tempu. Co ale naplat, když hořká pachuť z řady sekvencí nevyprchává. Ani závany Mozartovy a Chopinovu hudby, které vybral režisér, na tomto divákově pocitu nic nezmění.

Scéna Marka Cpina je velejednoduchá, snad ji divák ani nevnímá: světlé stěny, „ornamentují" strohé dřevěné geometrické obrazce a úhelníky. Návrhy scénografových kostýmů svými nekonvenčními střihy a fazonami utkví v paměti nepoměrně déle.

Osm členů hereckého týmu, kteří se převážně rekrutují z řad hostů, vyvádějí jako diví. Řada jejich výstupů skýtá brilantní etudy, které jsou většinou pohybově vypointovanými majstrštyky. O to více mrzí, že se veškeré úsilí vložené do inscenace zřejmě nezúročí.

Vulgarity kolem nás je určitě víc než dost, bahnit se v ní v tak husté formě, to odpuzuje. Což se může odrazit i v návštěvnosti repríz.

VLADIMÍR ČECH
Autor je divadelní kritik a publicista

Autor: Redakce

19.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies