Návštěvníci galerie obdivují obří minci ze žuly

Čím těžší mince je, tím náročnější je pro domorodé obyvatele vyrobit ji a dopravit na ostrov. S váhou a pozoruhodnou historií tak vzrůstá i hodnota tohoto kamenného platidla, s kterým se dodnes obchoduje v Mikronésii. Těchto exotických reálií využívá nová instalace Pavla Sterce Nehybná směna. Prohlédnout si ji návštěvníci mohou v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně.

„Instalaci tvoří žulová, čtyřsetpadesátikilová kopie kamenných mincí Rai, jež se dodnes částečně používají na ostrově Yap. Další částí Stercovy instalace je dokumentace akcí českého technika a experimentálního archeologa Pavla Pavla, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku,“ přibližuje novou výstavu kurátor Petr Ingerle. Dále upozorňuje na fotografie pořízené v Národní bance v Praze, kde se taktéž jedna kopie mince Rai nachází nebo na audioinstalaci zachycující rozhovor umělce Sterce s ekonomem Tomášem Sedláčkem.

„Sedláček v rozhovoru vysvětluje vznik směnného obchodu a popisuje i tuto minci, jejíž příběh bývá součástí úvodních kapitol z ekonomie. Podle něj je to ve skutečnosti právě důvěra a lidská víra, jež jsou stále jedním ze základních prvků, na nichž je vybudován celý finanční svět,“ říká Ingerle.

Další a dosud tematicky otevřenou částí výstavy jsou snímky zachycující Pavla Sterce s mincí. Záměrem mladého umělce a mimojiné také loňského finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, je totiž oslovit těmito fotografiemi domorodé obyvatele a žulové platidlo jim nabídnout. „Na ostrově Yap žije asi šest tisíc obyvatel. Jejich největší mince mají okolo čtyř metrů, ale používají i mince menší. Ani ne tak k běžným nákupům, jako spíše při různých obřadech. Je tedy otázkou, jakou pro ně bude mít tato konkrétní mince vytvořená v Evropě hodnotu,“ zamýšlí se nad experimentální částí Stercova projektu Ingerle.

Na otázku, zda lze hledat souvislosti mezi aktuálně diskutovanou ekonomickou situací a akcentem výstavy na (ne)materiální hodnoty, odpovídá kurátor jednoznačně. „Takto přímočaře Pavel Sterec nepracuje. Základem jeho práce jsou dlouhodobě promýšlené průzkumy, experimenty a konceptuální postupy reagující na nejrůznější podněty. Výsledek pak může nabývat různých podob — od tvorby komentovaných situací a performancí až po komplexní a promyšlené galerijní instalace,“ říká Ingerle. V nich podle něj autor využívá nejrůznější média, jako již zmíněné fotografie, objekty, zvuk či texty. „Zajímají jej rovněž práce s muzejními exponáty, které nejsou primárně spojeny se světem umění a pomocí kterých hledá zvláštní vztahy napříč kategoriemi, v nichž se předměty běžně prezentují,“ dodává Ingerle.

Výstava Nehybná směna zůstane v Pražákově paláci do 27. května, poté prostory Atria zaplní díla pražského umělce a teoretika Václava Magida. „Hlavním cílem Atria fungujícího od roku 1998 je nabídnout zázemí a svobodný prostor mladým a již etablovaným umělcům. Svou programovou nabídkou to tedy je zcela specifický výstavní prostor, v němž se návštěvníci mohou seznámit se současným uměním v co nejširší škále,“ uvedla mluvčí Moravské galerie Martina Vašková.