Vystavené předměty pochází ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a většina z nich je vystavena vůbec poprvé. „Je zde řada autografů Haasových děl, mezi nimi náčrtky raných skladeb s Janáčkovými korekturami, původní skici smyčcového kvartetu Z opičích hor, skici opery Šarlatán či partitura Symfonie, jejímuž dokončení zabránila Haasova deportace do Terezína," uvedl autor a kurátor výstavy Ondřej Pivoda.

Raritou jsou podle něj originální party Studie pro smyčcový orchestr. „Roku 1944 se z nich hrálo při provedení díla v terezínském ghettu, zaznamenaném v nacistickém filmovém snímku Vůdce daroval Židům město. Tyto party zachránil před zničením dirigent Karel Ančerl," doplnil Pivoda.

Dále výstavu doplňují osobní předměty: výběr z Haasovy korespondence, jeho vlastní kresby, taktovka nebo domácí harmonium. Nechybí dobové fotografie a pro zájemce je připravena projekce televizního dokumentu Suita pro jeden život, který v roce 2000 natočil režisér Rudolf Chudoba.

Osobnost skladatele Pavla Haase žijícího v letech 1899 až 1944 výstava představuje u příležitosti letošního Roku české hudby. A současně připomíná sedmdesáté výročí od jeho smrti. Pavel Haas byl synem židovského obchodníka s obuví. V době první světové války nastoupil do hudební školy Filharmonického spolku Beseda brněnská, kde získal základy hudebního vzdělání u Jana Kunce. „Po vzniku Československa patřil se svým bratrem Hugem, pozdějším slavným filmovým hercem, k prvním studentům nově založené brněnské konzervatoře. Zde se poprvé blíže setkal s Leošem Janáčkem, který ho zaujal svým osobitým uměleckým i životním krédem. K Janáčkovi Haas nalezl blízké osobní pouto. Spolu s ním byl mimo jiné členem Klubu moravských skladatelů, na jehož koncertech byla premiérována řada Haasových skladeb vyznačujících se moderní, avantgardní orientací. Mezi nimi i dnes nejznámější a nejhranější Haasova skladba, II. smyčcový kvartet Z opičích hor," přiblížil dobové souvislosti Pivoda.

Na počátku třicátých let se Pavel Haas díky iniciativě svého bratra dostal coby skladatel filmové hudby k natáčení populárních komedií jako Život je pes či Mazlíček.

Do Haasových děl se zásadně promítal jeho osobní život: hluboce ho zasáhla smrt matky v roce 1933, následně prožil milostný vztah s lékařkou Soňou Jakobsonovou, manželkou světově uznávaného ling-visty a literárního teoretika Romana Jakobsona. „Vyústilo to v rozvod Jakobsonových a následný sňatek Soni a Pavla. Tato událost se stala inspirací ke kompozici opery Šarlatán s námětem čerpajícím z legend a historek o německém barokním lékaři Eisenbarthovi. Toto dílo bylo na dlouhou dobu poslední Haasovou kompozicí, jež mohla veřejně zaznít," doplnil Pivoda.

V roce 1938 Československo obsadila německá vojska, což nepříznivě poznamenalo i Huga a Pavla Haasovy. Na rozdíl od bratra, který s rodinou včas emigroval do USA, se Pavlu Haasovi víza získat nepodařilo. Roku 1941 byl deportován do Terezína, kde se zapojil do kulturní činnosti, která pro židovské vězně znamenala útěchu a naději na přežití. Pavel Haas zemřel 17. října 1944 v plynové komoře internačního tábora v Osvětimi.

K výstavě Moravské zemské muzeum vydalo také katalog. „Shrnuje texty výstavy, jež podávají základní přehled o životě a díle skladatele Pavla Haase, doplňuje jej bohatá fotografická a obrazová příloha," dodala mluvčí muzea Eva Pánková.

Pavel Haas – Janáčkův nejnadanější žák: výstava Moravského zemského muzea v Brně pořádaná k 70. výročí úmrtí skladatele
Místo: sál Jana Jelínka, první poschodí Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh
Otevřeno: do 1. března 2015, otevřeno úterý 9.00 až 15.00 hod., středa až pátek 9.00 až 17.00 hod., sobota a neděle 13.00 až 18.00 hod.
K výstavě vychází stejnojmenný katalog, který shrnuje texty výstavy o životě a díle skladatele Pavla Haase a fotografie.