Výstavu pro prostory západního křídla hradu připravil Ivo Binder z Muzea umění Olomouc. „Výstavu jsme chystali už delší dobu a zohlednili při tom fond Muzea města Brna. Je zde téměř tři sta děl, z nichž zhruba třetina pochází ze sbírek Muzea města Brna," uvedl kurátor Binder. Doplnil, že další díla do Brna doputovala z muzea a galerie v Poličce, Náchodě či z pražského Památníku národního písemnictví.

VÝSTAVA
- Jiří Šindler: Doteky téměř něžné
- Místo: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberk, II. patro
- Kurátor výstavy: Ivo Binder. Výstava potrvá do 31. května 2015

Podle Bindera patří Šindler k našim nejlepším písmařům. „Pokračuje v tradici klasické písmařské tvorby – ještě donedávna stále aktivně. Zásadně ho ovlivnilo rodinné zázemí, jeho otec, učitel, se graficky podílel na výzdobě významných knih a přátelil se s písmaři, kaligrafy i nakladateli. To vše utvářelo Šindlerův specifický přístup ke knize," poznamenal Binder.

Jiří Šindler se narodil 25. května 1922 v Poličce a svou tvorbu spojil s Brnem. „Výstavou jeho děl pokračujeme v představování výtvarných umělců žijících a tvořících v Brně," uvedl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Již od svých studií Šindler ilustroval významné bibliofilské edice. Dosud to je na devadesát knižních titulů. „Typografie a hlavně tvorba písma se mu stala i hlavním oborem jeho pedagogického působení na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně," podotkl Binder. A upozornil i na výtvarníkovy návrhy pamětních desek. Patří k nim například i deska na Janáčkově domě.

Od svých studentských let se Šindler přátelil s básníkem Janem Vladislavem, s malířkou Adrienou Šimotovou či výtvarníkem Stanislavem Kolíbalem. A se všemi jej spojovala i spolupráce tvůrčí.

Od poloviny let osmdesátých se Šindler věnoval studiu nejstarších dochovaných hlaholských památek z 10. století – Kyjevských listů a Pražských zlomků. „Jednotlivá písmena ve všech variantách přepisoval tesařskou tužkou, plochým perem nebo plochým štětcem. Výsledkem bylo 36 znaků hlaholské abecedy, u nichž kvůli čitelnosti tištěného textu zeslabil sklon a zúžil duktus. Písmu ponechal jistou zemitost vytvářenou nestejným sklonem znaků používaných pisateli nejstarších hlaholských památek," uvedl Binder.

Z tvorby ilustrační výstava představuje například Šindlerem zpodobněné Baabelovy Oděské povídky, z kaligrafií to jsou Holanovy Zdi či výbor básní Ivana Blatného Jsem nyní se všemi.

Výstavu děl Jiřího Šindlera si lze v Brně prohlédnout do 31. května. „Šindlerovu tvorbu aktuálně představuje také Galerie města Pardubic, kde výstava trvá do 10. května," upřesnil Binder.

V nejbližší době Muzeum města Brna otevře výstavu Na starém Brně kvetly mandloně. „Budou zde artefakty a fotografie z éry wehrmachtu na Špilberku i z příchodu Rudé armády. Po letech opět zpřístupníme také část Heartfieldovy sbírky věnované Špilberku," uvedla mluvčí muzea Martina Šmídtová.

Zmínila i aktuální údaj návštěvnosti již skončené výstavy bratří Saudků, kterou Špilberk hostil do neděle. „Výstava přilákala přes třináct tisíc lidí," doplnila Šmídtová.

JIŘÍ ŠINDLER
Narodil se roku 1922 v Poličce, většinu života spojil s Brnem. Věnoval se knižní ilustraci, typografii, kaligrafii, spolupracoval s uměleckými knihaři na řešení knižních vazeb či při výrobě papíru. Proslul zejména vytvořením tiskové varianty hlaholice, nejstaršího slovanského písma, která se dodnes používá při vydávání staroslověnských písemných památek. Výstava má název po jednom z jeho posledních děl.