VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výstava Camera obscura: od Aristotela do 21. století

Brno - Technické muzeum v Brně v pondělí zahájilo výstavu Camera obscura, jež představuje vývoj tohoto optického principu a jeho vliv na umění.

16.4.2013 AKTUALIZOVÁNO 16.4.2013
SDÍLEJ:

Se zmenšujícím se otvorem je promítaný obraz ostřejší, ale zároveň se snižuje jeho jas.Foto: DENÍK/Attila Racek

Pojmenování camera obscura zná téměř každý, princip tohoto zařízení však už dokáže definovat málokdo. Jak přesně camera obscura funguje? Proč se stala fenoménem překračujícím staletí? A nakolik ovlivnila výtvarné umění? I na tyto otázky hledá odpověď nová výstava Technického muzea v Brně, kterou připravili studenti muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Výstavu v prostoru takzvané Malé galerie tvoří několik tematických částí. Ta úvodní seznamuje s principem a historií camery obscury. „Camera obscura je vlastně předchůdcem fotoaparátu a jako speciální optické zařízení se často používala jako pomůcka malířů," uvedla spoluautorka výstavy Jana Poláková s tím, že princip tohoto jevu popsal už v 5. století před naším letopočtem čínský filozof Mo Ti. „Ve svém díle princip camery obscury popsal také Aristoteles, avšak nejjasnější a nejsprávnější popis camery obscury podal v 10. století našeho letopočtu arabský přírodovědec a matematik Alhazen," upřesňuje historické souvislosti Poláková.

Camera obscura přitom nemá přesně definovanou podobu a velikost; může to být jakákoliv schránka s otvorem v jedné stěně. Na tuto „různost" upozorňuje i brněnská výstava. „Původně jsme chtěli ukázat, že cameru obscuru lze vytvořit i z místnosti. To se však nakonec z technických důvodů nepodařilo, a tak ji návštěvníkům představujeme v dalších různých podobách," říká Aneta Dohnalová, která se na přípravě výstavy též podílela. A upozorňuje, že návod na vyrobení camery obscury návštěvníkům podá film promítaný ve smyčce.

Ze současníků, kteří princip camery obscury stále využívají, výstava představuje tvorbu pražského grafika a fotografa Davida Balihara. „Pomocí vlastnoručně vyrobených fotoaparátů bez objektivu vytvořených z obyčejných krabiček, plechovek a tubusů zachycuje okolní svět tak, jak ho běžně neznáme. Od roku 1999 sestavil víc než čtyřicet dírkových komor, pomocí nichž mapuje především městskou a industriální krajinu," uvádí autorka konceptu výstavy Jana Nevosadová.

Dále výstava poukazuje na spojitosti mezi camerou obscurou a výtvarným umění. A také na různé „nepřesnosti" v dílech malířských mistrů, které vznikaly právě překreslováním zmenšeného a zrcadlově obráceného obrazu. „Podle Hockneyho teorie, kterou na výstavě blíže představujeme, používali principu camery obscury ve výtvarném umění již Velásquez, Caravaggio či Jan van Eyck. I přes dokonalé ztvárnění si tedy lze u některých děl všimnout nesrovnalostí: například nevyvážené proporce těla či záměna pravé ruky za levou při zrcadlovém obrácení," dodává Poláková.

Výstava Camera obscura zůstane v prostoru Technického muzea do 23. června. „Výstavu lze navštívit po zakoupení vstupenky do naší klasické – stálé expozice, kde představujeme i historické fotoaparáty," uvedla Veronika Glettová z muzea.

Výstava: Camera obscura

(vývoj tohoto optického principu a jeho vliv na různé formy umění)

Místo: prostor Malé galerie Technického muzea v Brně

Výstava potrvá: do 23. června 2013, výstavu připravili studenti muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Autor: Markéta Stulírová

16.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Uber bude jezdit hned, jak dostane písemné rozhodnutí soudu. Ten má na to 30 dnů

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jižní Morava – Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA, INFOGRAFIKA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies