VYBERTE SI REGION

Od mamutů k historii osídlení Moravy

Brno /FOTOGALERIE/ - Další díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně přibližuje sbírky i historii Ústavu Anthropos

16.8.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií
Depozitář brněnského Ústavu Anthropos.

Depozitář brněnského Ústavu Anthropos.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nálezy z období lovců mamutů, keramické sošky žen včetně proslulé Věstonické venuše, rytiny na kostech koní, ale i magické a rituální předměty z hrobu šamana nalezeného v dnešní Francouzské ulici v Brně. To vše ukrývají depozitáře Ústavu Anthropos, které se na rozdíl od stejnojmenného pavilonu v Pisárkách nachází na Zelném trhu.

Základ sbírek vytvořila koncem 19. století silná generace badatelů, k níž patřili Jindřich Wankel, Karel Maška a Martin Kříž. „Začátkem 20. století sbírky přešly pod Moravské zemské muzeum, konkrétně pod zoologické oddělení. Spravoval je boskovický rodák Karel Absolon, který se původně zabýval jeskynním průzkumem,“ přiblížil historii vedoucí Ústavu Anthropos Martin Oliva.

Vydupán ze země

Koncem roku 1938 byl však Absolon donucen odejít do penze a sbírek se ujali Němci. Pavilon Anthropos byl nacisty přetvořen. „V poslední dny války Němci sbírky pod záminkou ochrany poslali do mikulovského zámku, který tehdy byl na území Říše. Zámek vyhořel a všechny kostry lovců mamutů z Předmostí, lebky z Dolních Věstonic, čelist neandrtálce z jeskyně Šipky i další cenné unikáty plameny zničily,“ připomněl tragickou událost v dějinách muzea Oliva. Po válce se vedení oddělení ujal antropolog Jan Jelínek, který se zabýval kulturou lovců a sběračů. Jeho manažerské schopnosti byly výjimečné. „Sjednocením paleolitických, antropologických i paleontologických sbírek vytvořil dnešní Ústav Anthropos, kde shromáždil sbírky všech těchto oborů. Díky neúnavným snahám u politiků navíc doslova ze země vydupal nový Pavilon Anthropos,“ dodal Oliva. Výstavní budova, navržená v duchu funkcionalismu architektem Evženem Šteflíčkem, vznikala v letech 1959 až 1961, a to v rámci tehdejší akce „Z“. Otevřen byl Pavilon Anthropos o čtyři roky později.

V současnosti, po tříleté rekonstrukci budovy, která skončila v roce 2006, mohou Brňané v pisáreckém pavilonu navštívit stálé výstavy Morava lovců a sběračů, Nejstarší umění Evropy a Paleolitické technologie. Dvousté výročí narození geniálního přírodovědce do ledna 2010 zase připomíná výstava Darwin. I přes velkou rozlohu pavilon neukrývá žádné depozitáře, sbírky pracovníci muzea opečovávají v blízkosti Biskupského dvora na Zelném trhu. „Část depozitáře, nedávno poznamenaného záplavami z bouřek, je v suterénu Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Další sbírky jsou v Rebešovicích, na zámku v Budišově a v Jevišovicích,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková. Dodala, že na Zelném trhu je základ sbírky oddělení, v Rebešovicích část paleolitu a antropologie, v Budišově paleolit a hlavní část paleontologie a v Jevišovicích jsou skalní malby.

Magie za bolest

K unikátním předmětům bezpochyby patří originál Věstonické venuše, zlomky lebek neandrtálce z jeskyně Kůlna a Švédův stůl, nejhodnotnější a nejkrásnější sbírka paleolitického umění ve střední Evropě, geometrická rytina ženy na klu z Předmostí, ale i celý obsah hrobu Brno II. „Hrob šamana z Francouzské ulice byl objeven v roce 1891. Spolu s jeho ostatky nález odkryl známou šamanskou rekvizitu Muže z mamutoviny, šamanské kameny, kruhy i paličku na buben ze sobího parohu,“ uvedl Oliva. Poznamenal, že v hrobě byly také dentálie, což jsou trubičkové zkameněliny měkkýšů, použité pravděpodobně jako ozdoba šamanovy čepice. „Průzkumy ukázaly, že muž měl kostižer, což je nemoc způsobující velké bolesti. Snad i proto se stal šamanem,“ zamyslel se nad osudem nejstaršího známého šamana v dějinách lidstva Oliva.

Ústav Anthropos se systematicky zaměřuje také na výzkumy. Od roku 1994 bádá Martin Oliva v jedné z největších těžebních oblastí rohovce v pravěké Evropě – v Krumlovském lese na Znojemsku. Těžba tu začíná už v mezolitu a končí až v době železné, což zatím nikde jinde na světě není známo.

Autor: Markéta Stulírová

16.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies