VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Operetu Perikolu drží kvalitní výkony sólistů

Brno /RECENZE/ - Novinka brněnského Národního divadla, Offenbachova opereta Perikola, doplatila na sporné dramaturgické zařazení i nevynalézavou režii.

21.1.2012
SDÍLEJ:

Národní divadlo Brno a jeho novinka - jedno z nejlepších děl Jacquese Offenbacha opereta Perikola (na snímku Jan Šťáva a Veronika Hajnová Fialová).Foto: Jana Hallová

Uvedení nové operety na programu Janáčkova divadla, Offenbachovy Perikoly, zůstalo daleko za očekáváním. Inscenace působí lacině a povrchně a snesitelné je vlastně jen díky velmi dobrým výkonům sólistů v hlavních rolích.

Přestože samotné místo této operety v programu Janáčkovy opery je diskutabilní, domnívám se, že i tento povýtce neaktuální kus by se proměnil v živé umění nebo alespoň zábavu v rukou opravdu vynalézavého režiséra. Tomáš Studený však pouze využil osvědčených oper(et)ních klišé, která znásobil a zabalil do rádoby uměleckého, „postmoderního“ hávu.

Dramaturgický krok, za kterým snad stojí německý dirigent a offenbachovský specialista Caspar Richter, mi připadá podivný ze dvou důvodů. Za prvé existují operety, které jsou podstatně inscenačně vděčnější než tato „exotická“ fraška; kdybychom zůstali u Offenbacha, tak jde zejména o Orfea v podsvětí. Za druhé máme několik českých operet, které by byly zpestřením programu už z toho důvodu, že se dnes běžně vůbec nehrají hudby a zábavy v nich samotných není o nic méně než v Perikole. Nehledě na to, že nejsilnějšími momenty Offenbachovy operety jsou melodie ukradené Rossinimu a Donizettimu. Jen namátkou bych připomněl Bendlovu Indickou princeznu nebo Pana profesora v pekle od Karla Moora, operety Frimlovy, Benešovy a jiných autorů.

Brněnští inscenátoři se zaklínají tvrzením, že „Perikola bývá zcela oprávněně zařazována mezi nejzdařilejší díla otce operety.“ To je sice pravda, nesmíme však zapomínat, že úspěšnost operety jako typu hudebního divadla nebyla dána jeho imanentní uměleckou hodnotou nebo vtipností, ale byla podmíněna uplatňováním aktuálních námětů, prvků satiry, parodie a využíváním dobových módních tanců. Tedy jednoduše řečeno: byla oblíbená, protože byla srozumitelná, aktuální a zábavná.

Dnes ale nemůže být v případě jakékoliv klasické operety o aktuálnosti ani řeč. Nelze spoléhat na pouhé zobrazování „archetypů“ (milostný trojúhelník, chudí versus bohatí, zkorumpovaní politici atd.) ani na recyklování maloměšťáckých košilatých vtípků. Ty samy o sobě humor nevytvářejí. Humor spočívá v ozvláštnění a toho bylo v Perikole, žel Bohu, pramálo. Výbuch smíchu v hledišti se neobjevil ani jednou.

Ústředním prvkem scény byla pohyblivá písmena v nadživotní velikosti. Nápad jistě ne špatný pokud by sloužil tomu hlavnímu, o co v divadle jde, tedy dramatu. Roztodivné kombinace liter (OLÉ ALKO KRÁL PERIKOLA REPUBLIKA) však tento účel neplnily. Barevně byla scéna roztříštěná, zmatená, funkčně nesmyslná; výjimkou byl moment, kdy se slovo PERIKOLA přeskupilo a ukázalo svůj „rub“, v němž se odehrávala vězeňská scéna. Nepochopil jsem také, co dělali na scéně polykači ohně. Tedy kromě toho, že na konci třetího dějství odváděli pozornost od hlavní akce.

Pěvecké výkony v hlavních rolích dělaly Perikolu jakž takž snesitelnou. Jan Šťáva (Don Andrés de Ribeira) disponuje nejen výrazným charakterním basem (přestože zpívá role buffo basu), ale nepochybně také komickým talentem. Z toho mála, co role peruánského místokrále po stránce komiky nabízí, dokázal vytěžit maximum. Mezzosopranistka Jana Wallingerová v roli Perikoly působila přesvědčivě, její zpěv byl oslnivý, deklamace a herecký projev už méně. Lyrický tenor Ondřej Koplík vsadil na poměrně přirozené herectví, dominoval v mluvených pasážích. Z vedlejších rolí zaujala Lucie Kašpárková v roli Berginelly a Jaroslav Kuneš jako Starý vězeň.

Hudba jako taková však k soudržnosti operety moc nepřispěla. Richter řídil orchestr s přesností, ale to bylo asi tak vše. Chyběly větší nuance (pravda, partitura toho mnoho nenabízí), dynamické oblouky a především tah. Hudba zde fungovala pouze jako tiché líbivé podkreslení. Taneční vložky v choreografii Hany Košíkové byly ubohé a nedotažené, naopak sborové výstupy tradičně solidní.

Shrnuto a podtrženo, tuto inscenaci si mohlo Národní divadlo odpustit. Veřejnou generálku komické (!) zpěvohry v době státního smutku pak považuji přímo za nehoráznost.

MILOŠ ZAPLETAL (autor je student hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně)

21.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Udusily se, nebo je zabily výkaly? V rybníce u Předklášteří zemřely stovky ryb

Nejsem dobrý hlavičkář, smál se autor vítězné trefy proti Liberci Řezníček

Brno – Když se trefí, Zbrojovka zákonitě boduje. V letošním ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže sice útočník Jakub Řezníček vstřelil teprve čtvrtou branku z osmnácti utkání, ale Zbrojovka z těchto duelů brala osm bodů. V sobotu poprvé v aktuálním ročníku skóroval na domácím stadionu v Srbské ulici a jeho hlavička přinesla nesmírně důležitou výhru 1:0 s Libercem.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Kobynice – Přezdívku Old Shatterhand si zřejmě nevyslouží dvaadvacetiletý vandal, který v noci řádil v Kobylnicích.

AKTUALIZOVÁNO

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

Brno – Kraj potřebuje chytré mozky a šikovné ruce, nemá je ale jak sem dostat. Tak se dá shrnout závěr pondělní diskuse, kterou pořádal Deník Rovnost. Debatovali v ní jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák a další hosté. Hlavními tématy byla doprava, zásady územního rozvoje a jižní Morava jako kraj vyspělých technologií. Celou panelovou debatu jste mohli také sledovat online.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies