VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Operetu Perikolu drží kvalitní výkony sólistů

Brno /RECENZE/ - Novinka brněnského Národního divadla, Offenbachova opereta Perikola, doplatila na sporné dramaturgické zařazení i nevynalézavou režii.

21.1.2012
SDÍLEJ:

Národní divadlo Brno a jeho novinka - jedno z nejlepších děl Jacquese Offenbacha opereta Perikola (na snímku Jan Šťáva a Veronika Hajnová Fialová).Foto: Jana Hallová

Uvedení nové operety na programu Janáčkova divadla, Offenbachovy Perikoly, zůstalo daleko za očekáváním. Inscenace působí lacině a povrchně a snesitelné je vlastně jen díky velmi dobrým výkonům sólistů v hlavních rolích.

Přestože samotné místo této operety v programu Janáčkovy opery je diskutabilní, domnívám se, že i tento povýtce neaktuální kus by se proměnil v živé umění nebo alespoň zábavu v rukou opravdu vynalézavého režiséra. Tomáš Studený však pouze využil osvědčených oper(et)ních klišé, která znásobil a zabalil do rádoby uměleckého, „postmoderního“ hávu.

Dramaturgický krok, za kterým snad stojí německý dirigent a offenbachovský specialista Caspar Richter, mi připadá podivný ze dvou důvodů. Za prvé existují operety, které jsou podstatně inscenačně vděčnější než tato „exotická“ fraška; kdybychom zůstali u Offenbacha, tak jde zejména o Orfea v podsvětí. Za druhé máme několik českých operet, které by byly zpestřením programu už z toho důvodu, že se dnes běžně vůbec nehrají hudby a zábavy v nich samotných není o nic méně než v Perikole. Nehledě na to, že nejsilnějšími momenty Offenbachovy operety jsou melodie ukradené Rossinimu a Donizettimu. Jen namátkou bych připomněl Bendlovu Indickou princeznu nebo Pana profesora v pekle od Karla Moora, operety Frimlovy, Benešovy a jiných autorů.

Brněnští inscenátoři se zaklínají tvrzením, že „Perikola bývá zcela oprávněně zařazována mezi nejzdařilejší díla otce operety.“ To je sice pravda, nesmíme však zapomínat, že úspěšnost operety jako typu hudebního divadla nebyla dána jeho imanentní uměleckou hodnotou nebo vtipností, ale byla podmíněna uplatňováním aktuálních námětů, prvků satiry, parodie a využíváním dobových módních tanců. Tedy jednoduše řečeno: byla oblíbená, protože byla srozumitelná, aktuální a zábavná.

Dnes ale nemůže být v případě jakékoliv klasické operety o aktuálnosti ani řeč. Nelze spoléhat na pouhé zobrazování „archetypů“ (milostný trojúhelník, chudí versus bohatí, zkorumpovaní politici atd.) ani na recyklování maloměšťáckých košilatých vtípků. Ty samy o sobě humor nevytvářejí. Humor spočívá v ozvláštnění a toho bylo v Perikole, žel Bohu, pramálo. Výbuch smíchu v hledišti se neobjevil ani jednou.

Ústředním prvkem scény byla pohyblivá písmena v nadživotní velikosti. Nápad jistě ne špatný pokud by sloužil tomu hlavnímu, o co v divadle jde, tedy dramatu. Roztodivné kombinace liter (OLÉ ALKO KRÁL PERIKOLA REPUBLIKA) však tento účel neplnily. Barevně byla scéna roztříštěná, zmatená, funkčně nesmyslná; výjimkou byl moment, kdy se slovo PERIKOLA přeskupilo a ukázalo svůj „rub“, v němž se odehrávala vězeňská scéna. Nepochopil jsem také, co dělali na scéně polykači ohně. Tedy kromě toho, že na konci třetího dějství odváděli pozornost od hlavní akce.

Pěvecké výkony v hlavních rolích dělaly Perikolu jakž takž snesitelnou. Jan Šťáva (Don Andrés de Ribeira) disponuje nejen výrazným charakterním basem (přestože zpívá role buffo basu), ale nepochybně také komickým talentem. Z toho mála, co role peruánského místokrále po stránce komiky nabízí, dokázal vytěžit maximum. Mezzosopranistka Jana Wallingerová v roli Perikoly působila přesvědčivě, její zpěv byl oslnivý, deklamace a herecký projev už méně. Lyrický tenor Ondřej Koplík vsadil na poměrně přirozené herectví, dominoval v mluvených pasážích. Z vedlejších rolí zaujala Lucie Kašpárková v roli Berginelly a Jaroslav Kuneš jako Starý vězeň.

Hudba jako taková však k soudržnosti operety moc nepřispěla. Richter řídil orchestr s přesností, ale to bylo asi tak vše. Chyběly větší nuance (pravda, partitura toho mnoho nenabízí), dynamické oblouky a především tah. Hudba zde fungovala pouze jako tiché líbivé podkreslení. Taneční vložky v choreografii Hany Košíkové byly ubohé a nedotažené, naopak sborové výstupy tradičně solidní.

Shrnuto a podtrženo, tuto inscenaci si mohlo Národní divadlo odpustit. Veřejnou generálku komické (!) zpěvohry v době státního smutku pak považuji přímo za nehoráznost.

MILOŠ ZAPLETAL (autor je student hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně)

21.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Restaurace Koishi se svými rybími specialitami ovládla kategorii nejlepší brněnské restaurace. Ilustrační foto.
5

Brno zná nejlepší podniky. Pivnicím vévodí Výčep Na stojáka, restauracím Koishi

Fotbalista Tomáš Pilík ještě v dresu Příbrami.

Pilík není Zavadil, ale má jiné přednosti. Zrychlí hru a zvýší útočný tah

International oslaví výročí. Peníze za jeden z pokojů věnuje nemocným dětem

Brno – Patří mezi tři nejstarší hotely v Brně a po dobu svého fungování neměl ani jeden den zavřeno i navzdory četným rekonstrukcím. Hotel International, který je jednou z významných brněnských staveb, letos oslaví pětapadesát let od otevření.

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Blanensko – Trestní oznámení chystá Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Došla jí trpělivost s Moravanem, který ničí státní znak na tamních cedulích. Částka, na kterou přijde pořízení nových a jejich montáž, už se blíží téměř k dvaceti tisícům korun. „Řádění vandala začalo letos na jaře krádeží pěti cedulí v Údolí Říčky. Pak se přesunul do okolí Ostrova, Holštejna a Jedovnic," popsal zástupce vedoucího správy Antonín Tůma.

Dodávka se propadla mezi trysky před Janáčkovým divadlem

Brno – Osvěžení u nízkých fontán v parku před Janáčkovým divadlem se od soboty museli vzdát jeho návštěvníci. Brzy ráno se tam totiž dlažbou propadla dodávka spoluorganizátorů festivalu Uprostřed. „Po úklidu vjel řidič mezi vodotrysky a propadl se, jelikož je v jejich okolí nezpevněná dlažba," sdělila Kateřina Dobešová z radnice Brna-středu, která festival pořádá.

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Brno – Pondělí se opět neslo ve znamení veder. Nejvyšší teplotu zaznamenali v brněnských Žabovřeskách, kde naměřili necelých třicet stupňů celsia.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies