VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ořechovský soubor se divadlu věnuje už od roku 1903

Ořechov - Velké vlastenecké nadšení stálo už na počátku minulého století za vznikem Ořechovského divadla, jednoho z nejznámějších ochotnických spolků u nás. Soubor z Brněnska, který se dodnes vyznačuje osobitou poetikou a originálními úpravami klasických her, představuje další díl seriálu Deníku Rovnost o malých scénách jižní Moravy.

7.3.2012 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií

Na repertoáru Ořechovského divadla jsou už několik desítek let hlavně komedie. Z posledních let patří k nejúspěšnějším inscenace Paroháči nebo Babička v trenkách (na snímku).Foto: archiv souboru

Ořechovské divadlo vzniklo v roce 1903 z čistého nadšení vlastenců tehdejších zakládajících členů. Vedení souboru se v počátcích ujal mladý dělník Josef Malý. „Na začátku druhé světové války si potom ochotníci postavili na místě staré selské stodoly Prozatímní divadlo, které se jim stalo domovskou scénou. Hrávali jsme v něm ještě před třemi lety, kdy jsme přesídlili do víceúčelového sálu v místní budově zvláštní školy,“ připomněla důležité okamžiky z historie Marta Kubíková, která je členkou souboru od roku 1980.

Dalším historickým mezníkem byl pro divadlo rok 1975, kdy v souboru začal působit mladý student brněnské konzervatoře Vlastimil Peška, jinak ořechovský rodák. „Na škole jsem tehdy vedl loutkové divadlo, tak se vědělo, že už s tím mám nějaké zkušenosti. Rád jsem tedy na nabídku kývl a s krátkými přestávkami, kdy jsem byl na vojně a v pražské Ypsilonce, jsem v divadle dodnes,“ zmínil Peška. Dodal, že jako svoji vůbec první inscenaci připravil s ořechovskými adaptaci hry Olgy Scheinpflugové Okénko.

Repertoár divadla pootočil Peška od truchloher a operet hlavně ke komediím (Rychlé šípy z Oltecu, Babička v trenkách, Po všem hovno, po včelách med). Typickým znakem Peškova autorsko-režijního rukopisu jsou i osobité úpravy klasických her. „Mám rád divadlo lidového typu, které klade důraz na kolektivní souhru. Podobnou poetiku vyznává i zmíněná Ypsilonka,“ uvedl Peška.

Hlavně po revoluci soubor často vyjížděl i na zájezdy do ciziny, například do Chorvatska nebo třikrát do Švédska. V létě hrává i venkovní představení, třeba na hradě Košumberk nebo na zámku ve Velkých Losinách.

Ořechovské divadlo pravidelně uvádí své inscenace i v brněnském Divadle Radost, kde je Peška ředitelem. „V Rychlých šípech z Oltecu s námi vystupuje jako host i divadelní pedagog Karel Hegner, což je můj spolužák ze studií,“ uvedl Peška.

OŘECHOVSKÉ DIVADLO

• vzniklo v roce 1903 díky nadšení vlastenců, v čele stál mladý dělník

Josef Malý. Od počátku II. světové války ochotníci postavili na místě staré selské stodoly Prozatímní divadlo, které se stalo domovskou scénou

• od roku 1975 je uměleckým vedoucím režisér Vlastimil Peška

• soubor tvoří 25 členů ve věku od 11 do 72 let

repertoár tvoří hry Paroháči, Rychlé šípy z Oltecu a Babička v trenkách

• nejbližší reprízy inscenace Babička v trenkách: sobota 3. března 2012

(zač. 19.00 hod.), neděle 4. března 2012 (zač. 17.00 hod.)

Napovídám už dvaatřicet let, usmívá se Marta Kubíková

Ořechov - Profese, kterou Marta Kubíková zastává v Ořechovském divadle, připomíná staré dobré časy kočovných hereckých společností. Už dvaatřicátou sezonu je totiž v souboru nápovědkou. „Zní to až neuvěřitelně, ale opravdu jsem v divadle od roku 1980,“ upřesňuje osmašedesátiletá rodačka z Brna.

Jak jste se dostala do Ořechovského divadla?

Můj manžel, který hrával jako bubeník v kapele, je vyučený stolař. Proto občas připravoval pro divadlo scénu i kulisy. Přes něj jsem se do souboru dostala i já. A tak nějak přirozeně vyplynulo, že jsem začala dělat nápovědku.

Netoužila jste si někdy i zahrát na jevišti?

To ne, na to bych asi neměla odvahu. (smích) Ale díky tomu, že text „nahazuji“ i při zkouškách, znám nazpaměť všechny naše hry.

Kterou inscenaci máte nejradši?

Líbí se mně Rychlé šípy, které hrajeme v hantecu, takže na to pochopitelně nejvíc reagují diváci v Brně. Ale překvapivě se hodně chytají i kdekoliv jinde. Také jsem měla ráda inscenaci Po všem hovno, po včelách med, kterou už ale neuvádíme. I když jsem ji znala, pokaždé jsem se smála a objevovala si v tom něco nového.

Autor: Lenka Suchá

7.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Brno – Zbrusu nových prostor se dočkali pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ústav před pár dny slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení. Přestavbu dokončil loni v prosinci.

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies