VYBERTE SI REGION

OBRAZEM: Minerály a horniny z jižní Moravy i vesmíru

Brno /FOTOGALERIE/ - Další díl seriálu odepozitářích Moravského zemského muzea vBrně odkrývá unikátní sbírky mineralogicko­petrografického oddělení

7.8.2009
SDÍLEJ:

Depozitář mi­neralogicko­petrografického oddělení Moravského zemského muzea v Brně obsahuje rozsáhlou sbírku minerálů a hornin.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Vltavín provrtaný pravěkým člověkem, meteorit, který do Vícenic u Náměště nad Oslavou spadl v roce 1808, nebo vzácné vzorky z Bakešovy sbírky, která obsahuje minerály z dnes již zaniklých oblastí. Tyto a mnohé další poklady ukrývají depozitáře mi­neralogicko­-petrografického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

Mineralogické sbírky stály u zrodu muzea už v roce 1818. Darovali je hrabě Serényi, Mitrovský nebo Salm. „První katalog vydal Albín Heinrich, pracoval zde i František Dvorský, který jako první na světě prokázal přírodní původ vltavínů,“ uvedl vedoucí oddělení Stanislav Houzar (na snímku vlevo). Dnešní mineralogicko­petrografické oddělení se od geologického odpojilo v roce 1948. Důvodem byla vědecká specializace. „Kromě minerálů jsou pro člověka důležité i horniny, což jsou směsi minerálů, které tvoří velká tělesa, třeba skály. A ty zkoumá petrografie,“ vysvětlil termín Houzar. Dodal, že dnes známe kolem sedmi tisíc minerálů a dvě stě druhů hornin, což je mnohem méně než třeba hmyzu.

Vltavíny a secese

Depozitáře na Zelném trhu zahrnují nerosty z Moravy, Slezska i zahraničí, je jich přes sto padesát tisíc. V Petrografické sbírce je přes třináct tisíc hornin, spíše jen historický význam má sbírka třinácti set tektitů, vltavínů a meteoritů. Zajímavé jsou i leštěné a broušené drahé kameny, kterých má Moravské zemské muzeum patnáct set. „V posledních letech oddělení klade čím dál větší důraz na kvalitní vědecké zpracování sbírkových fondů, a to včetně fotodokumentace,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Unikátní je téměř úplná sbírka moravských minerálů s doklady k původním výzkumům. „Patří sem i některé výjimečné kusy, například nové minerály rossmanit, sekaninait nebo minerály ze zaniklých rudních ložisek,“ přibližuje kolekci nerostů Vladimír Hrazdil, který se specializuje na topografickou mineralogii Moravy.

Jeden z rossmanitů v brněnské sbírce pochází z roku 1860. „Právě Milan Novák, díky němuž naše oddělení dosahovalo evropské úrovně, tento neznámý nerost z Moravy dovezl do USA. Tam jej americký profesor Rossman přesně určil,“ vysvětlil původ jména Houzar. Z kolekce vynikají také vzorky z Bakešovy sbírky. Od tohoto primáře muzeum exponáty získalo v roce 1922 a dosud se jedná o jednu z nejkvalitnějších sbírek v Evropě.

Z tektitů stojí za pozornost jeden z největších vltavínů v České republice nebo vltavín provrtaný pravěkým člověkem. „Vltavíny neboli moldavity jsou vlastně přírodní skla stará několik milionů let. Vznikají díky energii a teplu, které vytvoří kámen, který dopadne z vesmíru na Zemi. Křemen nebo slída se při takové teplotě rozpustí a vznikne vltavín,“ říká Houzar, který je spoluautorem knihy Moravské vltavíny. Prozradil také, že by v nejbližší době rád o vltavínech uspořádal výstavu. „Zelenou barvu mají vltavíny díky obsahu železa. V období secese byly velmi oblíbené k výrobě šperků, později se však od nich kvůli snadné nápodobě tohoto cenného kamene upustilo,“ dodává Houzar.

Zajímavými exponáty mineralogicko­-petrografického oddělení jsou i meteority. Moravské zemské muzeum v Brně se může pochlubit vícenickým meteoritem, jenž v říjnu 1911 vykopal rolník u Náměště nad Oslavou. Krystaly meteoritu při tuhnutí vznikaly z niklového železa a s výjimkou malého odřezku je jediným na světě. Častější jsou meteority kamenné, složené z čediče nebo živce. Ty muzeum také vlastní, stejně jako odlitek meteoritu Morávka z roku 2000. A proč odlitek? „Nalezené meteority patří v první řadě vědcům,“ říká přesvědčivě Houzar.

Daň za civilizaci

Při získávání vzorků se pracovníci oddělení často setkávají s problémy. „Komplikací nejsou ani tak peníze jako spíš složitý systém při nákupu. Problémem jsou i vstupy do kamenolomů či na stavby. Nemáme v tomto směru žádné výhody, i když vlastně získáváme majetek pro stát,“ svěřil se Houzar.

Složité je pro pracovníky v oboru věd také mineralogii propagovat. „Lidé se dnes nepozastaví nad nákupem obrazu za miliony, ale nechápou, že některé minerály mají cenu daleko vyšší. Málokdo si dnes závislost technické civilizace na zdrojích nerostných surovin uvědomuje a málokdo tuší, kolik mrtvých ročně stojí jen naše záliba v mobilních telefonech nebo satelitních přenosech televize,“ dodal Houzar.

INFO

Stálou expozici mineralogicko­-petrografického oddělení mohou Brňané navštívit v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.
Z nových výstav příští rok zaujme například Pokladnice drahokamů, která přiblíží vyvřelé horniny a krystaly z Čech a Moravy.

Autor: Markéta Stulírová

7.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies