Současně přináší sondu do lidského nitra. „Nevadí vám, že používám humor, že ne?" táže se ústy jedné z postav hry autor. Člověk mívá o sobě představu, že je dobrý, hodný. Změna situace může odhalit jiný obraz. – Přibližně takto, slovy své ženy, přiblížil myšlenku hry Ladislav Smoček.

Hra náleží k legendárním představením pražského Činoherního klubu. V roce 1966 se představila jako jednoaktovka s Vladimírem Pucholtem v titulní roli. Od roku 1990 tu dávají rozšířenou verzi s Bolkem Polívkou. Ten Burkeho ztvárnil již v absolventském představení v režii Petera Scherhaufera, v roce 1972. Divadlo Bolka Polívky uvedlo hru k 20. výročí vzniku této brněnské scény. Nyní se sem vrací.

Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho
- Autor: Ladislav Smoček, režie: Břetislav Rychlík.
- Scéna: Svatopluk Sládeček.
- Kostýmní spolupráce: Markéta Sládečková-Oslzlá, Bára Kuropatová.
- Hrají: Bolek Polívka, Pavel Liška, Radim Fiala, Petr Halberstadt, Šárka Vaculíková.

Uvedlo Divadlo Bolka Polívky v Brně.

Trojlístek dnes populárních herců: Radim Fiala, Petr Halberstadt a Pavel Liška ještě jako studenti Janáčkovy akademie múzických umění v režii Břetislava Rychlíka, nastudovali role, k nimž se teď vracejí. Nové uvedení, opět v Rychlíkově režii, se odehrává v původních kulisách scény Svatopluka Sládečka. Kostýmní spolupráce je dílem Markéty Sládečkové-Oslzlé a Báry Kuropatové. Nechybí večerní cvrlikání po proběhlém dni znavených vrabců a ústřední rekvizita zásadního významu: české buchty.

Také v současném provedení je hra především hereckým koncertem Bolka Polívky. Roli má „pod kůží", lehce a přesvědčivě mění podobu vědce a humanisty adorovaného mladším kolegou v jedince, v zájmu vlastního ega schopného zajít kamkoliv. O skryté straně povahy dává znát ostře nabroušenými, do okolí cílenými šípy. K proměně dochází po zprávě paní bytné: podnájemník bude muset opustit pokojík, který považuje za svou rezidenci!

Nyní před námi stojí Burke, bez svrchníku humanity. Schopný všeho. Polívka profilu osoby, která se může stát i vrahem, propůjčuje značný vklad vlastní herecké invence a pantomimického umu. Divák nutně obdivuje gejzír nápadů, gagů, slovních a pohybových kreací, kulminující scénou s ne právě snadným „úklidem nebožtíků" do skříně. Čas hlavnímu aktéru nic neubral na pohybové virtuozitě, přidal na výrazu v roli, která mu sedí. Připomeňme, že Burke byl z inspiračních zdrojů k Polívkově Poslední leči, skvělému hereckému duetu s Jiřím Pechou.

Stranou nestojí partneři ve hře. Excelentní Ivana Chýlková rolí ošklivky nasadila v pražské inscenaci vysokou laťku. O to větší pochvalu zaslouží výborný výkon mladé Šárky Vaculíkové. V roli bytné, vždy s nabídkou buchet, přesvědčil a baví Radim Fiala, stejně Pavel Liška – mladý vědec, „svůj" a jiný od skvělého Ondřeje Vetchého v pražské inscenaci. Petr Halberstadt představil pravého tuzemského „řízka" a pořízka na lidovou tóninu, v závěru ženoucího hru k frašce a crazy.

Smočkova hra opět baví, vyvolává smích a dokáže oslovit široké spektrum diváků. V Divadle Bolka Polívky ve výborné sestavě úhlem a pohledem černé grotesky nabízí také pohled do nitra i proměny podivína. Jedinec zbavený mimikry domnělého lidumilství moc výjimečný a podivínský vlastně ani není.

Na závěr snad jen malá poznámka na okraj. Chudý, nevábný pokojík podnájemníka Burkeho má daleko k rezidenci. Zato jako by se podobal prostorám, v nichž se odehrávají vyprodaná představení Divadla Bolka Polívky. Vyhledávané místo dobré zábavy, bohužel v prostředí, které se ani zčásti nemůže měřit s jinými brněnskými scénami. Divadlo, které přichází s autorskými hrami a přiváží atraktivní pražská představení. Sic soukromé, avšak spjaté se jménem umělecké osobnosti, která se o image města dost zasloužila. ⋌

JAROSLAV ŠTĚPANÍK, autor je publicista