VYBERTE SI REGION

Postavy Vlasty Vostřebalové Fischerové prostupují časem i prostorem

Brno /RECENZE/ – Brněnská výstava Vlasty Vostřebalové Fischerové je citlivou studií nitra ženy, která navzdory době zachycovala lidské boly a trápení

18.2.2014
SDÍLEJ:

0brazem Kateřinky, zlý sen z roku 1926 se Vostřebalová Fischerová vyrovnává s koncem vztahu s Otokarem Fischerem. Dílo je metaforou mezilidských vztahů, poukazuje na nejistou hranici normality a šílenství. Na stromě autorka vyobrazila samu sebe. Foto: MG

Je tomu přesně pět let, kdy přízemí Pražákova paláce zaplnily obrazy Milady Marešové – zapomenuté malířky českého modernismu. Byla to výstava v mnohém ojedinělá: uceleností představeného díla i (znovu)vyslovením onoho ochvějného „ženy v umění". Záměrem přitom bylo víc než jen vsadit Marešovou do kontextu dějin výtvarného umění. S touto výstavou se zrodila jiná Milada Marešová, žena mnoha tváří a osudů, v jejímž díle vládnou i přes snovou atmosféru magického realismu každodenní rituály. To obyčejné. To ryze lidské.

Nyní Marešovou ve stejném prostoru střídá Vlasta Vostřebalová Fischerová – malířka, také téměř zapomenutá, jejíž dílo patří k nejosobitějším výtvarným projevům v českém umění dvacátých a třicátých let 20. století. Moravská galerie v Brně tak znovu otevřela téma neprávem opomíjených meziválečných umělkyň. A znovu přesvědčuje o tom, že citlivý přístup autorů a kurátorů výstavy dokáže zdánlivě řadovou prezentaci děl povýšit na jedinečný návštěvnický zážitek.

Ve spojitosti s rozvrstvením díla Vostřebalové Fischerové je důležité zmínit alespoň několik životopisných mezníků, protože právě ty osu výstavy lemují: autorčin studijní pobyt v Paříži, návštěva rakouských Alp, manželství s Otokarem Fischerem završené dramatickým rozchodem. Také porod syna, jeho výchova a neutuchající snaha tvořit, malovat a kreslit zatímco dítě spí, protože jen tento 
čas si může žena–umělkyně uzmout sama pro sebe.

Charakteristické je pro Vostřebalovou Fischerovou zaměření se na lidské odcizení a člověka stojícího na okraji společnosti. S fantazií a v poetické zkratce tak zvěčnila žebráky, vražedkyně, životem zkroušené ženy. Jsou to obrazy teskné a plné obsesí, jsou to ale též díla groteskní a sálá z nich autorčina snaha poukázat na všechno to zlé a neprávem zamlčované. Postavy přitom často mají androgynní ráz: muži i ženy tonou ve své samotě a ztracené jednotě. Už nehledají své chybějící poloviny, aby se s nimi spojily.

V souladu s všudypřítomnou snovostí je i nápadité architektonické řešení výstavy. Stejně jako se vznáší a zase mizí vyobrazené postavy, tak i plátna levitují v prostoru. Stačí tak přehlédnout několik úchytů–vláken fixujících obrazy v prostoru galerie a návštěvník se stává součástí autorčina intimního světa plného bolů a běsů. Většinu takto „zavěšených" obrazů přitom ze zadní strany provází text ukotvující dílo v té části umělčiny životní etapy, jež se do námětu promítla.

A je to právě architektonické řešení výstavy a do galerijního prostoru jemně rozptýlená interpretace děl Vlasty Vostřebalové Fischerové, která napovídá, že nikoliv tváře a těla chtěla autorka zachytit, ale pouze a jen rozpolcené nitro člověka.

Vlasta Vostřebalová-Fischerová: Mezi sociálním uměním a magickým realismem
Místo: Pražákův palác, Husova 18.

Autorky výstavy: Martina Pachmanová a Michala Frank Barnová, kurátor: Petr Ingerle, architektonické řešení: Jan Nedvěd.

Výstava trvá do 23. února 2014.

Zajímavost: nově je ve výstavním prostoru přidaný obraz z Galerie umění Karlovy Vary nazvaný Třešňovka nad ZOO v Troji. Jedná se o poslední krajinomalbu, kterou Vostřebalová za svůj život vytvořila a nechala se při jeho tvorbě inspirovat přírodní scenérií z okraje Prahy, avšak dokázala obyčejný motiv třešňového sadu proměnit v magický výjev, korunovaný tajemným domem na kopci. V pouhé reprodukci si mohou naopak návštěvníci prohlédnout obraz Melancholie, který Národní galerie v Praze odmítla zapůjčit.

Autor: Markéta Stulírová

18.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies